Česká republika patří mezi evropské země s nejnižším odměňování žen na akademické půdě, a to zejména v technických oborech a přírodních vědách. Záměrem mezinárodního projektu AGRIPEG, který běží od začátku minulého roku, je tyto podmínky narovnat.
Jak je na tom v tomto směru Česká zemědělská univerzita? Jako dlouhodobě nejudržitelnější univerzita v republice by měla hrát pozitivní roli i pokud jde o postavení jejích vědkyň a výzkumnic. Genderová rovnost je totiž jedním z Cílů udržitelného rozvoje OSN.
Jak jsme na tom na ČZU a kde jsou případné rezervy, se dozvíme ze série rozhovorů se ženami-vědkyněmi, které pro vás připravujeme u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě. U nás se bude slavit celý měsíc a symbolicky vyvrcholí 8. března, na Mezinárodní den žen. První rozhovor vám nabídneme s Ing. Janou Mazancovou, Ph.D., z katedry udržitelných technologií Fakulty tropického zemědělství ČZU.
V roce 2021 generální tajemník OSN António Guterres k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě uvedl: „Nerovnost postavení mužů a žen ve vědě se odráží v počtu publikací, v oceňování a zejména v oblasti financování. Ženy a dívky patří do vědy! Stereotypy ale odvádí ženy z vědeckých oborů. Je čas uznat, že více diverzity znamená více inovací. Pokud nebude víc žen v oborech přírodních a technických věd, bude svět i nadále utvářen muži a pro muže a potenciál žen zůstane nevyužitý. Musíme proto zajistit, aby dívky měly možnost studovat obory, v nichž vidí své budoucí uplatnění: například programování, strojařství, cloudové technologie, robotika nebo zdravotnictví.“
Lenka Prokopová
Podobné články
Po letech sucha, kůrovcových kalamit a narůstajících klimatických extrémů dnes už neplatí, že stačí „jen“ vysadit více stromů. Projekt SUPERB inicioval obnovu lesů na takřka 1,5 milionu hektarů půdy a přinesl výsledky, které mění přístup k obnově lesů napříč Evropou.
Fotograf divoké přírody Petr Bambousek se stal letošním laureátem Ceny děkana Fakulty životního prostředí, která se na této fakultě uděluje každoročně v rámci oslav Dne Země. V minulosti prestižní ocenění získali například jaderná inženýrka Dana Drábová či kněz, molekulární biolog
