Při takových příležitostech vždy platí, že atraktivní program dokáže do kampusu přilákat obrovský počet mladých návštěvníků. Pestré menu o sedmi chodech se nabízí i tentokrát. Po oba lednové dny přivítá středoškoláky všech šest fakult sídlících v suchdolském kampusu a Institut vzdělávání a poradenství v Malé Chuchli a pokusí se jim zprostředkovat výhody studia na nejudržitelnější univerzitě v Česku. Podrobnosti o programu jednotlivých fakult a IVP zde.

Příležitost poznat univerzitu zblízka žádné surfování po internetu ani online prohlídky či chaty nahradit nemohou. Ve virtuálním prostoru nelze nasát atmosféru, barvy a vůně prostředí, v němž se má příští studentský život odehrávat. A na vlastní oči se přesvědčit, že v kampusu najde student vše, co k pohodovému životu patří. Ať už je to sportovní vyžití na atletickém oválu, v bazénu či v krásné okolní přírodě, nebo restaurace, kavárny a studentské kluby. Neocenitelnou výhodou jsou koleje v dosahu několikaminutové chůze od přednáškového sálu.
Dny otevřených dveří jsou však především ideální příležitostí nahlédnout do nabídky vzdělávacích programů univerzity. Ta na ČZU pokrývá celé spektrum vědění a její absolventi nacházejí uplatnění v mnoha oborech. Od ekonomiky a techniky přes agrobiologii a potravinové a přírodní vědy po ochranu přírody a tropické zemědělství. Stačí si vybrat podle svého zaměření a zájmu. Na programu lednových Dnů otevřených dveří jsou přednášky k jednotlivým studijním programům, setkání a debaty se stávajícími studenty i zástupci různých odborných pracovišť. A také prohlídky těchto pracovišť.
Lenka Prokopová
Foto: Petr Zmek
Podobné články
Na prestižním mezinárodním veletrhu Future Forces Exhibition & Forum má svůj stánek také Česká zemědělská univerzita. Představuje se zde prostřednictvím své spin-off firmy ProLab Engineering, která navazuje na vývojové aktivity Technické fakulty. Veletrh zaměřený na obranné a bezpečnostní technologie se
Vědci České zemědělské univerzity v Praze se zařadili mezi nejcitovanější světové odborníky podle prestižní mezinárodní databáze Stanford–Elsevier Global Top 2 % Scientists. Ta každoročně identifikuje výzkumníky s nejvýznamnějším citačním dopadem na základě údajů z databáze Scopus. Hodnocení zohledňuje nejen počet




