Šanghajský žebříček (Academic Ranking of World Universities) založil nejnovější hodnocení vědecké práce světových univerzit na šesti indikátorech: počet nositelů a nositelek Nobelovy ceny a Fieldsovy medaile (ti, kteří absolvovali, a ti, kteří na univerzitě pracují), počet článků v časopisech Nature a Science, počet vysoce citovaných autorů a autorek, počet článků indexovaných ve Web of Knowledge, vědecká výkonnost přepočtená na osobu.
Česká zemědělská univerzita se v tomto žebříčku, existujícím od roku 2003, poprvé objevila mezi tisíci nejlepšími v roce 2018, a to na 901.–1000. místě. Tehdy skončila v rámci České republiky na sdíleném 5. místě ze sedmi univerzit. V roce 2023 je již ČZU světově na 601.–700. místě a v ČR na sdíleném 3. místě ze šesti českých univerzit umístěných v první tisícovce. Celkově bylo hodnoceno na 3000 univerzit.
Podobné články
Globální nastavení mysli, lokální dopad. Platforma DEMOLA přináší do Česka ověřený finský model týmové spolupráce, který propojuje studenty, firmy a výzvy budoucnosti. Rodí se tak prostor, kde se mezinárodní studentské týmy za přispění zkušených mentorů pouštějí do reálných firemních problémů
Problematika sucha a jeho dopadů na zemědělství, vodní hospodářství, ekonomiku i společnost. To je stěžejní oblast výzkumu moldavské vědkyně, která nyní působí na katedře agroekologie a rostlinné produkce FAPPZ České zemědělské univerzity v Praze. Na této univerzitě se nyní stala
