Častější přítomnost lidí v lesích během covidových lockdownů zhoršila kvalitu spánku divočáků

Náhlé omezení pohybu téměř dvou třetin lidské populace během lockdownu přineslo i změny v chování divoké zvěře. V médiích se objevovaly zprávy o pozorování přirozeně plachých zvířat procházejících se po bývalých rušných ulicích nebo o delfínech plujících v přístavech obvykle plných lodí. Studie publikovaná v prestižním časopise Science (Rutz et al. 2020) toto období nazývá „antropauzou“. Lockdown sice na jedné straně lidské aktivity značně omezil, na druhé však všude tam, kde to bylo dovoleno, došlo k enormnímu nárůstu pohybu lidí v městských a příměstských parcích. Tak tomu bylo i v České republice a zejména v okolí Prahy, kde se pohybovali nejen lidé, ale i divoká prasata. Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské v té době v okolí Kostelce nad Černými lesy, vzdáleného zhruba 20 kilometrů od Prahy, sledovali pomocí telemetrických obojků vybavených dalšími biologger senzory několik desítek divočáků a mohli tak porovnat jejich aktivitu před a během lockdownu.

Autoři výzkumu zaznamenali rychlý nárůst návštěvníků ve sledované oblasti v příměstském lese u Kostelce nad Černými lesy během prvního lockdownu, který překročil všechny úrovně zaznamenané předtím nebo potom. Z analýz vyplynulo, že divočáci, o nichž je známo, že jsou vysoce adaptabilní na širokou škálu podmínek prostředí a tolerantní k lidem, nevykazovali žádnou změnu ve své pohybové ekologii. Vzorce využívání prostoru a aktivit zůstaly konzistentní a měnily se pouze mezi ročními obdobími. To ukazuje, že pohyb divočáků může být více ovlivněn jejich přirozeným ročním životním cyklem nebo rozložením zdrojů, spíše než lidskými volnočasovými aktivitami. „Naše výsledky ukazují, že vysoká míra lidské rekreační aktivity, většinou omezená na turistické stezky a lesní cesty, neovlivnila u prasat divokých využití prostoru ani přesuny na velké vzdálenosti,“ uvádí autorka studie Astrid Olejarz. „Dokázali jsme však, že zvýšená přítomnost člověka ovlivnila pohyby těla in situ a spánkové chování.“ Vědci skutečně zjistili, že proxy (měřítko) pro výdej energie (VeDBA) vzrostl o 41 procent v týdnech s extrémní návštěvností, kdy po jedné lesní stezce prošlo během týdne více než 2000 návštěvníků, ve srovnání s týdny se standardním počtem, kdy tudy obvykle projde méně než 300 návštěvníků za týden. „Shrnuto, naše výsledky ukazují, že vyšší lidská rekreační aktivita nezpůsobila nárůst ušlých vzdáleností, jak by se dalo očekávat, ale dostatečně vyrušila divočáky tak, aby způsobila nárůst drobných pohybů těla a aktivity in situ, o čemž svědčí vyšší hodnoty energetického výdeje. Spánek divočáků byl navíc během týdnů s vyšší přítomností lidí fragmentovanější,“ dodává spoluautor studie Euan Mortlock z univerzity v Dublinu.

Zvýšená fragmentace spánku by ve skutečnosti mohla vysvětlit zvýšený energetický výdej, vést ke zvýšené hladině stresu a narušit vitální funkce spánku. Na závěr studie, publikované v prestižním vědeckém časopise Science of the Total Environment, autoři zdůrazňují význam podrobnějšího výzkumu účinků lidského rušení na chování zvířat pro lepší řízení soužití člověka a divoké zvěře: „Naše zjištění jsou důležitá pro management přírodních oblastí. Pokud je po delší dobu udržován vysoký počet lidí navštěvujících nějakou oblast, může to mít kumulativní škodlivý účinek na fyziologii a přežití zvířat. Důsledky poruch spánku a deprivace u volně žijících zvířat jsou tématem, které vyžaduje další studium a má význam pro management a ochranu populací volně žijících živočichů v krajině obhospodařované člověkem.“

Zdroj: FLD

Foto: Monika Faltusová / Miloš Ježek

Počet návštěv lidí v lesní oblasti u hlavního města Prahy za týden a dva oficiální covidové lockdowny podle „nouzového stavu“ vyhlášeného vládou ČR:

Grafický abstrakt: Astrid Olejarz

Více informací o výsledcích studie naleznete v originálním článku: Olejarz Astrid, Faltusová Monika, Börger Luca, Güldenpfennig Justine, Jarský Vilém, Ježek Miloš, Mortlock Euan, Silovský Václav, Podgórski Tomasz. (2023) Worse sleep and increased energy expenditure yet no movement changes in sub-urban wild boar experiencing an influx of human visitors (anthropulse) during the COVID-19 pandemic. Science of the Total Environment

Tato studie vznikla za podpory Univerzitní grantové soutěže České zemědělské univerzity v Praze č. 82/2021, projekt Zvyšování kvality interního grantového schématu na ČZU (CZ.02.2.69/0.0/0.0/19_073/0016944) a „NAZV“ grantu (QK1910462) financovaného Ministerstvem zemědělství České republiky.