Společně s Biogas Research Team se vědkyně zaměřuje na česko-ukrajinský projekt zahrnující produkci bioplynu a způsoby recyklace chemických odpadů, které vznikají například při výrobě průmyslových hnojiv.
„Zabývám se především procesy anaerobní digesce/fermentace organického odpadu pro produkci bioplynu, konkrétně mě pak zajímají možnosti využití fosfosádrovce. Výzkumu recyklace fosfosádrovce jsem se na Ukrajině věnovala již víc než 10 let. Nyní v tom pokračuji v České republice. Například v oblasti Sumy se nachází až 15 milionů tun tohoto vedlejšího produktu, a vlastně odpadu, na skládkách. V celé Ukrajině pak je na skládkách více než 45 milionů tun tohoto odpadu. Vzhledem k tomu, že docent Hynek Roubík má již zkušenosti s recyklací fosfosádrovce pro jeho využití v produkci hnojiv šetrných k životnímu prostředí a v bioprocesech pro výrobu bioplynu, očekávám, že náš výzkum přinese hodnotné výsledky,“ pokračuje docentka Chernysh.
Problém se skladováním a recyklací fosfosádrovce, který vzniká především jako vedlejší produkt při výrobě fosforečných průmyslových hnojiv, je celosvětový, týká se například i Polska, Španělska nebo Německa. Biogas Research Team se tedy soustřeďuje na to, jak tento produkt dále zužitkovat: „Existuje mnoho cest využití fosfosádrovce. Dle našeho názoru se dá využít například na podporu růstu bakterií v rámci anaerobní fermentace, a tedy následné produkce bioplynu. A také, jak už jsem zmiňovala, chceme dosáhnout benefitu jeho recyklace pro využití fosfosádrovce jako součásti hnojiva. To je velice aktuální téma z hlediska zajištění bezpečnosti potravin a zároveň takzvané zelené energie. Snažíme se tedy spojit tato témata do jednoho projektu, a to vše pomocí bioprocesů.“
Výsledky výzkumu by mohly přispět k redukci skládek s fosfosádrovcem. Ty jsou totiž často otevřené, a tak může docházet k emisím chemikálií do okolí. Výroba bioplynu z anaerobní digesce zároveň přispívá k redukci skleníkových plynů, takže pozitivně mohou ovlivnit také tzv. cirkulární bioekonomiku. Poznatky z výzkumu mohou být následně využity jak v chemickém průmyslu, tak v zemědělství.
Od května 2023 má docentka Chernysh podporu programu Marie Skłodowska-Curie Actions. Jedná se o referenční program Evropské unie na podporu talentovaných vědců, nyní i se zaměřením na vědce z válkou postižené Ukrajiny: „Jsem velmi vděčná, že jsem tuto podporu získala. Umožňuje mi nejen pokračovat ve výzkumu nejméně další dva roky, ale také mi usnadňuje jeho financování a hrazení nákladů.”
Docentka Yelizaveta Chernysh původně do Česka přijela se svou sestrou a jejími dětmi. Sestřin manžel však zůstal na Ukrajině, a protože byl pro sestru život v Praze bez muže obtížný, a také drahý, nakonec se vrátila domů: „Je to velice těžké. Sumy se navíc nachází zhruba 50 km od hranic s Ruskem. Nesmírně si proto vážím přátelské podpory celého týmu Biogas Research Team, a samozřejmě i úžasné podpory České zemědělské univerzity. Věřím, že výsledky našeho výzkumu přinesou ovoce všem zúčastněným stranám,” dodává na závěr docentka Chernysh.
Věra Klimšová
Foto: Petr Zmek
doc. Yelizaveta Chernysh
Podobné články
Než se náš špičkový alpský lyžař Jan Zabystřan mohl poprvé projet na prototypu, který pro něj vymysleli na Fakultě lesnické a dřevařské, uplynulo moře času. Speciálně vyvinuté lyže, které vznikly v dílnách této fakulty ve spolupráci se značkou Kästle, se
GenZ Consulting je inovativní start up založený studenty finského programu Tiimiakatemia, který již několik let nabízí ke studiu Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze. Na Zemi živitelku přichází s cílem prezentovat filozofii týmu, který pomáhá firmám pochopit novou generaci, vysvětlit,
