Vyplývá to ze studie v Nature Communications, na níž pracovali v rámci mezinárodního týmu vědci z katedry agroekologie a rostlinné produkce Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Podle výsledků studie se podmínky pro pěstování chmele v Evropě budou měnit nerovnoměrně. Lépe na tom budou severněji položené pěstitelské regiony, kam spadá i Žatecká chmelařská oblast, naopak hůře jižněji položené regiony. Kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa hořkých látek. Pokles množství srážek a častější epizody sucha mají zase negativní dopad na výnos.
Předpokládaný pokles výnosu do roku 2050 je podle modelových projekcí v rozmezí od čtyř do 18 procent a obsah alfa hořkých látek o 20 až 31 procent proti současnosti v případě, že nedojde k přijetí adekvátních adaptačních opatření. Vedle dopadů změny klimatu budou muset pěstitelé reagovat i na požadavky udržitelnosti výroby.
Autoři: Dr Ing. Martin Možný / Doc. Dr. Mgr. Věra Potopová
Zdroj: FAPPZ
Podobné články
Průvod maškar, zabijačkové pochoutky a lidová veselice na centrálním náměstí u slunečních hodin. Takový je scénář Masopustu na ČZU, který letos v kampusu vypukne na tučný čtvrtek, 12. února dopoledne. Fašank se tady koná už podruhé.
Máte nápad, který si zaslouží vyrůst? Podnikatelský inkubátor Point One ČZU může být to pravé řešení. Právě probíhá jarní nábor nových projektů. Ve středu 18. února se také v inkubátoru uskuteční Den otevřených dveří. Je to příležitost nahlédnout do jeho
