Tato dřevina se však v posledních letech klimatické změny ocitla na ústupu z nižších a středních poloh České republiky, kde byla historicky vysazována – na nepřirozené a z dnešního pohledu nevyhovující lesní stanoviště. Společně se změnou klimatu, která zapříčiňuje zvyšování teploty vzduchu a častější sucha, se stává přežívání smrku v nížinách stále náročnější. Přesto je často v těchto polohách pěstován jako jedna z nejproduktivnějších hospodářských dřevin. Na špatné suché přírodní podmínky smrk reaguje nižším přírůstem, který se v dlouhodobém stresovém prostředí může projevit žloutnutím, usycháním jehličí a sníženou obranyschopností vůči druhotným škůdcům a chorobám.
Tým českých a italských vědců potvrdil, že suché prostředí s nižšími úhrny srážek je pro smrky rostoucí v nížinách limitující. Jejich práce se zaměřila na smrkové lesy ve Středočeském kraji v okolí Kostelce, Karlštejna a Cukráku. V těchto lokalitách probíhal sběr meteorologických a dendrochronologických dat. Dendrochronologie je vědecká metoda, při které se kmen stromu navrtá a odebere se část dřevní hmoty. Následně lze podle velikosti letokruhů sledovat přírůst stromu v jednotlivých letech. Porovnáním těchto dat vědcům umožnilo sledovat, jaký vliv mají výkyvy srážek a teploty na rychlost přirůstání smrků v jednotlivých vegetačních obdobích.
Ukázalo se, že smrkové lesy v nížinách primárně nelimituje teplota vzduchu, ale množství a deficit srážek. Dlouhá a intenzivní sucha v letním období u smrků vedou ke snížení fotosyntézy a k nedostatečnému zásobení živinami, které jsou vodou transportovány, což má za následek snížený přírůst dřeva během vegetačního období.
Oldřich Vojtěch
D’Andrea, G.; Šimůnek, V.; Pericolo, O.; Vacek, Z.; Vacek, S.; Corleto, R.; Olejár, L.; Ripullone, F. Growth Response of Norway Spruce (Picea abies [L.] Karst.) in Central Bohemia (Czech Republic) to Climate Change. Forests 2023, 14, 1215. https://doi.org/10.3390/f14061215
Podobné články
Nová studie publikovaná v časopise Nature Climate Change odhaluje, že pouhé navýšení výsadby stromů v Evropě nebude stačit k účinnému boji proti změně klimatu a zachování kontinentálního pozemního uhlíkového rezervoáru. Vědci z Rakouského výzkumného centra pro lesy (BFW) a spoluautoři
Změny v pohybu lidí v urbánní krajině vynucené restrikcemi za koronavirové pandemie ovlivnily takzvanou městskou krajinu strachu. Tou se myslí prostředí, v němž zvířata omezují své chování s ohledem na lidskou aktivitu.
