Tato dřevina se však v posledních letech klimatické změny ocitla na ústupu z nižších a středních poloh České republiky, kde byla historicky vysazována – na nepřirozené a z dnešního pohledu nevyhovující lesní stanoviště. Společně se změnou klimatu, která zapříčiňuje zvyšování teploty vzduchu a častější sucha, se stává přežívání smrku v nížinách stále náročnější. Přesto je často v těchto polohách pěstován jako jedna z nejproduktivnějších hospodářských dřevin. Na špatné suché přírodní podmínky smrk reaguje nižším přírůstem, který se v dlouhodobém stresovém prostředí může projevit žloutnutím, usycháním jehličí a sníženou obranyschopností vůči druhotným škůdcům a chorobám.
Tým českých a italských vědců potvrdil, že suché prostředí s nižšími úhrny srážek je pro smrky rostoucí v nížinách limitující. Jejich práce se zaměřila na smrkové lesy ve Středočeském kraji v okolí Kostelce, Karlštejna a Cukráku. V těchto lokalitách probíhal sběr meteorologických a dendrochronologických dat. Dendrochronologie je vědecká metoda, při které se kmen stromu navrtá a odebere se část dřevní hmoty. Následně lze podle velikosti letokruhů sledovat přírůst stromu v jednotlivých letech. Porovnáním těchto dat vědcům umožnilo sledovat, jaký vliv mají výkyvy srážek a teploty na rychlost přirůstání smrků v jednotlivých vegetačních obdobích.
Ukázalo se, že smrkové lesy v nížinách primárně nelimituje teplota vzduchu, ale množství a deficit srážek. Dlouhá a intenzivní sucha v letním období u smrků vedou ke snížení fotosyntézy a k nedostatečnému zásobení živinami, které jsou vodou transportovány, což má za následek snížený přírůst dřeva během vegetačního období.
Oldřich Vojtěch
D’Andrea, G.; Šimůnek, V.; Pericolo, O.; Vacek, Z.; Vacek, S.; Corleto, R.; Olejár, L.; Ripullone, F. Growth Response of Norway Spruce (Picea abies [L.] Karst.) in Central Bohemia (Czech Republic) to Climate Change. Forests 2023, 14, 1215. https://doi.org/10.3390/f14061215
Podobné články
Vodní eroze patří mezi nejvýznamnější degradační procesy, které v současnosti ohrožují zemědělskou půdu v České republice. V posledních letech se opakovaně objevují případy intenzivních erozních událostí spojených především s přívalovými srážkami. Tyto události způsobují nejen ztrátu úrodné ornice, ale také
Mezinárodní vědecký tým s účastí postdoka Fakulty životního prostředí ČZU Shubhama Gautama vyvinul revoluční metodu pro vysoce výkonné 3D zobrazování hmyzu. Synchrotronová rentgenová mikrotomografie umožňuje vědcům nahlédnout do nitra mravenců coby ekologicky dominantní skupiny hmyzu v rekordním čase a v
