Doktorandi, kteří se zabývají problematikou životního prostředí, se mohou hlásit kdykoliv. DBU zároveň umožňuje ukrajinským MOE stipendistům, kteří jsou v současné době v Německu, prodloužit pobyt o dalších 12 měsíců. VŠEM ukrajinským „alumni“ nadace nabídla okamžité stipendium na šest měsíců včetně umístění na odborném pracovišti a úhrad cestovních nákladů.
O zkušenostech s těmito stipendijními pobyty jsme debatovali se dvěma “alumni studenty” z Fakulty životního prostředí: Vojtěchem Tryznou a Petrem Pavlíkem.
V jaké instituci, univerzitě či firmě a ve kterém městě jste pracovali? A jak na vás působilo pracovní prostředí?
Vojtěch: Karlsruher Institut für Technologie (KIT) – Campus Alpin, Garmisch-Partenkirchen. Pracovní prostředí bylo přímo skvělé, od prostorné kanceláře s přiděleným notebookem až po společnou prostornou kuchyni s terasou, kde byla možnost se setkat s ostatními pracovníky a probrat vše možné. Možnost vytisknout si přímo na institutu poster velikost A0 nebo ochotná IT podpora přidávala klid na práci. Taktéž se v institutu nacházela knihovna, kde probíhaly lekce německého jazyka.
Petr: Helmholtz-Zentrum für Umweltforschung (UFZ) Helmholtz, Lipsko. Prostředí bylo velmi pěkné, ne nepodobné kampusu ČZU. Přijel jsem, když byla v Německu velmi silná vlna veder a teploty přesahovaly i 42 stupně Celsia. Kancelář, ve které jsem pracoval, byla v posledním patře budovy bez klimatizace, kterou právě v tu dobu instalovali. A to bylo asi jediné negativum. Jinak to ale bylo velmi inspirativní a příjemné místo i po stránce pracovních vztahů.
Na jaké téma jste získali stipendium a co bylo vaším výzkumným cílem?
Vojtěch: Fyzikální modelování rozložení sněhu a hydrologie sněhu spojená s povodňovým a lavinovým rizikem (Eine physikalische Modellierung von Schneedistribution und Schnee-Hydrologie im Zusammenhang mit der Gefahr von Überschwemmungen und Lawinen).
Petr: Možnosti zlepšení predikce vodní bilance prostřednictvím objektivnější optimalizace a asimilace dat DPZ.
Co byste řekli o Němcích a jaké praktické poznatky jste si po této zkušenosti přivezli do Čech?
Vojtěch: Na institutu jsem našel řadu přátel, ať už německé či jiné národnosti. Spojoval nás zápal pro naše výzkumná témata, ale také vzhledem k místu pobytu i láska k horám. Právě pracovníci z různých koutů světa dodávali institutu ještě něco navíc v možnostech poznání jiných kultur. Němce jako takové beru jako ochotné, milé a přátelské.
Petr: Prostředí, ve kterém jsem pracoval, bylo německé z pohledu lokality a názvu. Národnostní složení pracovníků včetně mých vedoucích bylo velmi různorodé. Působili tam výzkumníci z celé řady zemí a obecně se pracoviště vyznačovalo velkou dynamikou ve fluktuaci osob. Komunikaci mezi sebou ale zvládali velmi efektivním způsobem.
Češi se dost často podceňují. Jak jste svoji práci hodnotili před výjezdem a po něm? Pomohla vám tato zkušenost k získání většího sebevědomí?
Vojtěch: Určitě bych to doporučil každému, žít v cizí zemi, pracovat na svém projektu a moci poznat další blízkou kulturu je jistě něco, co do života přinese řadu zkušeností. Navíc nahlédnout, kam se věda ubírá, a možnost pracovat s předními odborníky v mém oboru, kteří měli již několikaleté zkušenosti, bylo opravdu obohacující co do studijní, pracovní i osobní stránky. Obrovská pomoc byla i od DBU, nebo přímo od KIT, kdy mi pomáhali se všemi administrativními záležitostmi, jako třeba najít ubytování nebo poradit ohledně přihlášení na místním úřadě.
Petr: Asi ano, v mém oboru se jedná o špičkové pracoviště. Mít možnost srovnání je vždy prospěšné. Určitě mi to i v mnohém rozšířilo obzory.
Jak jste trávili nejčastěji volný čas a co podle vás stojí za zhlédnutí a návštěvu v okolí vaší stáže?
Vojtěch: Tak to bych vyjmenovával opravdu dlouho. Celý Garmisch-Partenkirchen je oázou a rájem pro všechny aktivní lidi, kteří mají rádi hory a horských život se všemi vymoženostmi toho městského. Blízkost Rakouska (Innsbruck, ledovce atd.), ale také historické památky jako Neuschwanstein nebo nedaleký Mnichov s výborným vlakovým spojením dodávají místu punc jedinečnosti.
Petr: Hodně jsem se procházel po městě. Hned vedle ubytování jsem měl krásnou botanickou zahradu, kde jsem trávil hodně času. Obecně město nabízelo mnoho velmi pěkných zákoutí, ať už v městských parcích nebo třeba na stezkách podél řeky. Navštívil jsem i některé výstavy a muzea. Například Egyptské muzeum v Lipsku má velmi zajímavé sbírky.
Posunul vás intenzivní kurz němčiny na vyšší úroveň? Ze kterých zemí bylo nejvíce stipendistů ve vašem ročníku a v jakém roce jste vyjeli?
Vojtěch: Vyjel jsem roku 2017. Už si přesně nepamatuji, ale byli tam lidi z celého světa a kolem 90 mladých nadšených lidí přímo na kurzu němčiny. Co se týče stipendistů DBU, bylo nás tuším kolem 30 včetně početné kolonie z Československa. Obrovská energie a možnost poznávat zajímavé lidi. Co se týče kurzu němčiny, jsem moc vděčný za tuto možnost. Výuka byla intenzivní, ale laděna především na rozmluvení a komunikaci. Dalo by se říci, že jsem objevil i radost z toho mluvit německy, ačkoliv na střední škole bych to nikdy neřekl. Měl jsem možnost absolvovat i kurz němčiny na Institutu, a právě po zkušenosti z německého intenzivního kurzu jsem neváhal. Je skvělé domluvit se s místními jejich jazykem, a ačkoliv dorozumívacím jazykem na KIT byla angličtina, rád jsem němčinu používal i pro komunikaci v běžném životě a baví mě to do teď.
Petr: Už před odjezdem jsem měl němčinu obstojnou, ale spíše pasivní. Nejlepší znalost jsem měl asi hned po maturitě, ale s přibývajícím časem postupně degradovala, neboť jsem ji využíval maximálně na horách o dovolené. Intenzivní kurz mi pomohl si spoustu věcí osvěžit, a dokonce se něco nového naučit. Zejména ale fungoval jako skvělý prostředek k seznámení se s dalšími stipendisty, z nichž největší množství, myslím, bylo z Čech a Polska.
Co byste vzkázali potenciálním zájemcům? A je něco, co jste neudělali, ale bylo by dobré to vědět, prožít, zorganizovat?
Vojtěch: Rozhodně se přihlásit a nebát se němčiny! Stojí to za to!
Petr: Určitě doporučuji se na podobnou stáž dobře připravit a výzkumné cíle sladit předem ve spolupráci s cílovou institucí a odpovědným vedoucím. Člověk si pak profesně víc odnese a bývá víc zapojen i do jiných činností na pracovišti.
A jak to vidí autorka tohoto rozhovoru?
Z mojí právě probíhající stáže z Garmish-Parterkirchen v KIT, Campus Alpin mohu potvrdit, že prostředí je příjemné. Momentálně spolupracuji s Dr. Benjaminem Ferschem a zabývám se využitím Cosmic-Ray Netron Sensors (CRNS) pro prostorové získání vodní hodnoty sněhu. O Němcích si zatím názor utvářím.
Letošní intenzivní výuka němčiny byla ochuzena o některý program kvůli covidovým restrikcím. Celkově bylo i méně DBU stipendistů (11), nejvíce jich bylo z Albánie (6). Kurz hodnotím kladně. Hlavní důraz je kladen na mluvení, pochopení textu a poslech, ne na gramatiku. Záleží, do jaké skupiny budete začleněni, ale velmi jsem ocenila, že jsme v rámci aktualit během kurzu sledovali zprávy o válce na Ukrajině a porovnávali informace, které jsme se dočetli v národních zprávách, a o těch diskutovali.
Markéta Součková
Více informací pro české stipendisty nalezenete zde: https://www.dbu.de/2614.html?fbclid=IwAR05w9irKglR_bpov47uZq6YZ6XTGCdW0YfOm8tgC8K1MmBrAJ4SOVk6TUg.
Podobné články
Fakulta životního prostředí je tradičním středobodem oslav Dne Země na ČZU. Letos se budou odehrávat v duchu velké výzvy naší současnosti: Zdroje energie – změna klimatu. Můžeme se těšit na podnětné přednášky a diskusi odborné veřejnosti a také na hosty,
Máte-li rádi vůni jasmínu, jistě byste si v těchto dnech přišli na své v subtropickém skleníku Botanické zahrady ČZU. Nadprůměrné jarní teploty nenechaly v klidu ani zdejší citrusy. Pomerančovníky jsou doslova obaleny květy a omamná vůně připomínající jasmín se šíří
