V roce 2022 se Země živitelky zúčastnilo více než 600 vystavovatelů z cca 19 zemí celého světa a návštěvnost byla 114 501. I ta letošní je hojná přes tropické teploty, které by spíše lákaly ke koupání. Největší a nejvýznamnější akce svého druhu a rozsahu je určena pro odbornou i laickou veřejnost zaměřující se na zemědělský sektor napříč všemi jeho obory. Českobudějovický agrosalon propaguje i české potraviny.
Svůj stánek tu tradičně má Česká zemědělská univerzita. Princip udržitelnosti, letošní stěžejní témat agrosalonu, je pro tuto univerzitu zásadní a prostupuje všemi studijními programy, vědními obory a dalšími oblastmi její činnostmi. Proto je i letošní stánek ČZU koncipován v tomto duchu.
„Naši přední odborníci veřejnost seznámí se zásadami precizního zemědělství a vysvětlí, proč má takový význam environmentální dimenze zemědělství nebo adaptace na klimatickou změnu. O oblíbené smažené potemníky nebo pečivo z hmyzí moučky také nikdo nepřijde, na hmyz jako potravu budoucnosti a zdroj proteinů se zaručeně můžeme spolehnout,“ říká rektor univerzity Petr Sklenička.
Návštěvníci na Zemi živitelce najdou nejširší nabídku zemědělských oborů na jednom místě. Novinky z oblasti zemědělské techniky, myslivosti, včelařství, rybářství, potravinářství nebo chovu hospodářských zvířat, komplexní prezentaci zemědělství od historie po současné trendy i novinky v oblasti výzkumu a vzdělávání.
Jednotlivé obory jsou prezentovány napříč celým areálem. Zemědělské technice je věnována největší část výstavních ploch, na předvadišti probíhá atraktivní doprovodný program, v pavilonech D1 až D3 a v mobilních kotcích a boxech jsou ustájena hospodářská zvířata, pavilon T1 patří českým výrobcům nabízejícím kvalitní české potraviny, které je možné ochutnat i zakoupit za zvýhodněné ceny. Tradičně zde vystavují odborné organizace, státní instituce a zemědělské firmy, včetně expozic krajů České republiky. Všechny organizace, které jsou v pavilonu T1, poskytují odborné informace veřejnosti.
Lenka Prokopová
Podobné články
Možná bude někomu tento titulek znít divně. Onen údiv je však vyjádřen v samotné otázce – zda je možné, či zda není možné dělat vědu jinak, než tomu bylo po předchozí staletí.
Johana Rondevaldová je s Fakultou tropického zemědělství spjata již od svých bakalářských studií. Zaměřuje se na využití méně známých rostlinných druhů, které mohou významně přispět k řešení podvýživy a chronických onemocnění. Více se dozvíte v rozhovoru, který nabízí zajímavý pohled