Jaké možnosti chytrého využití vody pro oživení měst máme? Na úrovni budov jde o zelené střechy a zelené fasády, zádrž vody v retenčních nádržích, se kterou se dá zavlažovat. Ve městech jde o dešťové zahrady, zasakovací průlehy, zatravněná parkoviště nebo biokoridory. Ve starobylé nebo památkově chráněné struktuře mnoha českých měst ale zmíněná opatření nemůžeme zavádět bezhlavě.
„Aby se modro-zelená infrastruktura mohla aplikovat, musí spolu komunikovat celá řada oborů od inženýrů, stavařů, techniků, architektů, zahradníků po specialisty na půdu a dynamiku vody,“ vysvětluje Ing. Tereza Hnátková, Ph.D., z katedry aplikované ekologie Fakulty životního prostředí ČZU a dodává: „Nejsnazší je udělat zatravněnou plochu, která má možnost retence. Nesmíme ale zasakováním ovlivnit okolní budovy.“
Na České zemědělské univerzitě máme od loňského léta možnost sledovat budovu Pavilonu environmentálních studií a všechna ta přírodě blízká opatření, jimiž je vybavena a která z ní dělají laboratoř udržitelné architektury. Pavilon jímá dešťovou vodu, kterou přečišťuje přes kořenovou čistírnu, aby se nekazila v akumulační nádrži. Aktivační čistírnou s bionosiči se zase čistí šedá voda pomocí bakterií a provzdušňování. Na zelené fasádě je vysázeno více než dvanáct tisíc rostlin.
„Truhlíky na zelené fasádě umožňují kapkovou nebo hydroponickou závlahu. Máme různé závlahové režimy, záleží na orientaci stěny. Každá rostlina má vlastní truhlík, různý typ substrátu i hnojení. Máme tam dvanáct druhů rostlin. Ta stěna opravdu funguje jako živá zahrada. Nalétává sem plevel, na podzim zde vykvetl vlčí mák. Musíme plít semínka stromů, jako jsou topoly nebo osiky,“ upozorňuje na nutnost údržby vertikální zahrady výzkumnice ČZU. Kromě toho má pavilon i zelenou střechu se speciálním substrátem obohaceným o biochar (biomasa zuhelnatělá za účelem aplikace do půd).
Změna klimatu si od společnosti žádá kompromisy a ústup od některých standardů. Péče o modro-zelenou infrastrukturu v lidských sídlech ale znamená snižování tepelných ostrovů i prašnosti. „Nakonec budeme rádi za cokoliv, co evapotranspirací zlepšuje mikroklima,“ uzavírá Tereza Hnátková, environmentální odbornice České zemědělské univerzity.
Ondřej Šebestík / ČRo / redakčně upraveno
Foto: Tomáš Jůnek
Podobné články
Ve dnech 4. a 5. září 2026 se nedaleko chorvatského Osijeku koná 71. mistrovství světa v orbě. Českou republiku v kategorii klasických jednostranných pluhů reprezentuje Ing. Josef Šťastný, student České zemědělské univerzity v Praze. Na světový šampionát se vrací potřetí
Demonstrační dřevostavbu, která bude sloužit výuce, výzkumu i popularizaci moderního dřevěného stavitelství, otevřela ve čtvrtek 3. září 2026 Fakulta lesnická a dřevařská. Lesovna v sobě propojuje české dřevo, špičkovou architekturu a spolupráci s praxí. Nová budova představuje spojení špičkové architektury,
