Svátek má

Ivo
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Zeleň stíní a odpařuje vodu. Česká města postupně prorůstá modro-zelená infrastruktura

Sálající asfalt, nad kterým se tetelí rozžhavený vzduch, vyprahlé a vyšlapané trávníky, kotouč oranžového slunce v oparu prachu… Léto se blíží a v mnoha městech naší republiky bude vypadat nějak takhle. Klimatická změna eskaluje efekt tepelného ostrova města, který zhoršuje kvalitu života obyvatel a ohrožuje zdraví. Řešením je modro-zelená infrastruktura.

Jaké možnosti chytrého využití vody pro oživení měst máme? Na úrovni budov jde o zelené střechy a zelené fasády, zádrž vody v retenčních nádržích, se kterou se dá zavlažovat. Ve městech jde o dešťové zahrady, zasakovací průlehy, zatravněná parkoviště nebo biokoridory. Ve starobylé nebo památkově chráněné struktuře mnoha českých měst ale zmíněná opatření nemůžeme zavádět bezhlavě.

„Aby se modro-zelená infrastruktura mohla aplikovat, musí spolu komunikovat celá řada oborů od inženýrů, stavařů, techniků, architektů, zahradníků po specialisty na půdu a dynamiku vody,“ vysvětluje Ing. Tereza Hnátková, Ph.D., z katedry aplikované ekologie Fakulty životního prostředí ČZU a dodává: „Nejsnazší je udělat zatravněnou plochu, která má možnost retence. Nesmíme ale zasakováním ovlivnit okolní budovy.“

Na České zemědělské univerzitě máme od loňského léta možnost sledovat budovu Pavilonu environmentálních studií a všechna ta přírodě blízká opatření, jimiž je vybavena a která z ní dělají laboratoř udržitelné architektury. Pavilon jímá dešťovou vodu, kterou přečišťuje přes kořenovou čistírnu, aby se nekazila v akumulační nádrži. Aktivační čistírnou s bionosiči se zase čistí šedá voda pomocí bakterií a provzdušňování. Na zelené fasádě je vysázeno více než dvanáct tisíc rostlin.

„Truhlíky na zelené fasádě umožňují kapkovou nebo hydroponickou závlahu. Máme různé závlahové režimy, záleží na orientaci stěny. Každá rostlina má vlastní truhlík, různý typ substrátu i hnojení. Máme tam dvanáct druhů rostlin. Ta stěna opravdu funguje jako živá zahrada. Nalétává sem plevel, na podzim zde vykvetl vlčí mák. Musíme plít semínka stromů, jako jsou topoly nebo osiky,“ upozorňuje na nutnost údržby vertikální zahrady výzkumnice ČZU. Kromě toho má pavilon i zelenou střechu se speciálním substrátem obohaceným o biochar (biomasa zuhelnatělá za účelem aplikace do půd).

Změna klimatu si od společnosti žádá kompromisy a ústup od některých standardů. Péče o modro-zelenou infrastrukturu v lidských sídlech ale znamená snižování tepelných ostrovů i prašnosti. „Nakonec budeme rádi za cokoliv, co evapotranspirací zlepšuje mikroklima,“ uzavírá Tereza Hnátková, environmentální odbornice České zemědělské univerzity.

Ondřej Šebestík / ČRo / redakčně upraveno

Foto: Tomáš Jůnek

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content