Zmíněná událost proběhla v ranních hodinách a došlo k ní ve velmi okrajové části osídlení – u posledního domu, který je obklopen loukami a dále lesy (Horní Mikulášovice). Celou akci se podařilo velmi dobře zdokumentovat kamerami na objektu – viz video níže, které publikujeme se svolením majitelů záznamů.
Naše interpretace je taková, že vlci nad ránem pronásledovali volně žijící kořist (srnce obecného) po okolních pastvinách, srnec chtěl patrně proklouznout kolem posledního domu, ale vběhl do otevřených vrat (branky) a ocitl se v oplocené zahradě, a tím i v pasti. Jeden vlk za ním do zahrady vběhl, tam jej efektivně usmrtil a zase odvlekl pryč z blízkosti lidmi obývaného objektu. Z videí je patrné, že vlk má obojek, vysoce pravděpodobně i druhý vlk (který se objevuje na záběrech za plotem) měl též obojek. Jde o výzkumná zařízení, která byla výzkumným týmem ČZU v předchozích měsících instalována v rámci přeshraničních a vědeckých projektů – více ZDE. Lze tedy doložit i záznamem lokací, že tito označení vlci se na místě v daný den a čas zdržovali – viz obr. níže; k časovému údaji je třeba přičíst dvě hodiny, zobrazen je čas UTC.
Vlci se na Šluknovsku pohybují již více než 10 let. Z údajů ČZU vyplývá, že dominantně se vyskytují v lesních celcích celého regionu (proporce dat z výzkumných obojků hovoří o 70 procentech bodů, které jsou v lesních porostech). Ovšem jejich prostorové a potravní nároky jim neumožňují se vyskytovat pouze a výhradně v lesích, ze 30 procent se tedy vlci objevují i v bezlesí (louky, pastviny). Toto lze pozorovat i v okolí měst a obcí: Mikulášovice, Brtníky, Staré Křečany, Hinterhermsdorf, Doubice, Kyjov, Lobendava atp. Důvodem, proč se vlci v menší, ale pravidelné míře objevují i na loukách a pasekách, je dostatek přirozené (tj. divoké) kořisti, která zde přebývá (právě srnci, prasata, v menší míře i jeleni či daňci). Není tedy nezvyklé, že vlky je možné spatřit v okolí zmiňovaných obcí – jednoduše zde hledají kořist. Poté, co ji uloví, se stahují zpět do hlubokých lesních komplexů (např. skalní města Českého Švýcarska).
Že vlci loví i v okrajových partiích měst a vesnic, je jen projevem toho, že kořist se při odhaleném útoku dá do pohybu, může okrajem intravilánu proběhnout a vlci ji jednoduše následují. Je evidentní, že v intravilánech vesnic a měst vždy (i dnes) žila celá řada živočišných druhů. Není nezvyklé v noci či nad ránem narazit uprostřed měst a vesnic na srnce, zajíce, muflony či prasata. Například mnoho zahradníků či sadařů musí chránit své porosty proti jejich okusu i v roztroušené zástavbě. Nemůže pak překvapovat, že za kořistí občas do intravilánů přichází i jejich predátoři, tedy lišky nebo vlci. Tyto návštěvy se v naprosté většině případů odehrávají během večerních či nočních hodin, kdy člověkem vyprázdněné intravilány nepředstavují pro živočichy hrozbu. Poskytnuté záznamy tak nejsou dokladem o ztrátě plachosti či snad rostoucí drzosti vlků, jde jen o jejich přirozený životní projev: noční lov kořisti. Nicméně, dle našich dat vlci loví v intravilánech velmi zřídka. Navíc je třeba si uvědomit, že člověk z krajiny ukrajuje stále více a mnoha živočišným druhům včetně vlků a jejich kořisti tak neposkytuje dostatek přirozeného životního prostoru, aby mohly trvale a skrytě žít.
Za výzkumný tým ČZU Aleš Vorel / vorel@fzp.czu.cz
Video, na němž je zaznamenán průběh lovu a které se souhlasem majitelů zveřejňujeme:
Podobné články
Co rozhoduje o tom, zda si k večeři připravíte pizzu z mrazáku, nebo z vlastního těsta? Je to víc než jen otázka dovedností nebo času. Nový výzkum vědců z České zemědělské univerzity odhaluje koncept Food agency – komplexní kombinace sociálních
Křišťálovou trofej pro krále ankety Sportovec ČZU 2023 převzal 11. dubna 2024 vynikající atlet Matěj Krsek, medailista z mistrovství světa v Budapešti a jeden z našich největších sprinterských talentů posledních let. Atletice se věnuje od jedenácti let a ve svých
