Svátek má

Emil
20°C
Broken clouds
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
20°C
Broken clouds
Neděle
35.7145%
03:06
Min: 10°C
987
18:51
Max: 21°C
NNW 2 m/s

Z pražské etnobotanické laboratoře do Indie a zpět

„Mile nás překvapila rostlina Colebrookea oppositifolia z čeledi hluchavkovitých, neměla příliš výraznou vůni, spíš takovou jemnou a lehce nasládlou. Ale! Když ji studenti destilovali, tak mi nadšeně hlásili, kolik silice z ní ‘vydojili’,” popisuje vedoucí expedice do Indie Ing. Markéta Houdková, PhD. z Laboratoře etnobotaniky a etnofarmakologie Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

Proleťte se teď do tropů Indie s badatelským týmem, pro který je jejich výzkum nejen dobrodružstvím v terénu, ale také napínavou prací následně v laboratoři. V naší nynější chladné zimě se pomyslně zahřejete, dozvíte se, že rostlinné silice mohou mít nedozírnou hodnotu nejen jako olejíčky do aromalamp a že věda je mnohdy i napínavá detektivka.

„V našem týmu máme dva doktorandy. Aishwarya Chaure (Aish) a Dhiraj Lakhichand Jain (D-J), kteří z Indie pocházejí a potřebovali tam nasbírat rostlinný materiál pro své studium. Aish se zaměřuje na rostlinné silice, u kterých zjišťuje antimikrobiální aktivitu a potenciál využití v léčbě respiračních onemocnění, a D-J na rostlinné extrakty, které hodnotí pro možnosti využití ve veterinárním lékařství,” začíná Markéta vyprávět příběh celé expedice.

Aish a D-J už nějaké vzorky měli, ale jak to občas bývá, trochu se v badatelské činnosti ztratili. V září 2021 proto společně se zkušenější Markétou vytvořili plán expedice do Indie a přidal se k nim i doktorand Julien Antih.

Markéta dále vysvětluje: „Bylo to všechno hodně hektické a organizované na poslední chvíli, v září jsme si stanovili termín odletu na listopad. Bylo potřeba obstarat všechna povolení a víza, což teď v covidové době nebylo úplně snadné. Několikrát jsme vše museli přeplánovat, přesouvat a být velmi flexibilní. Chvílemi jsem nevěřila, že opravdu odletíme.

Hlavní destinací expedice byly státy Kérala a Karnataka na jihu Indie, kde se nachází důležitá centra rostlinné rozmanitosti. Ještě před odletem si tým vybral 30 rostlin, které jsou málo probádané, přičemž se zaměřil na rostliny známé pro obsah silic. To je typické např. pro zázvory (Zingiberaceae), skořice (Lauraceae), hluchavky (Lamiaceae) apod.

V laické představě může jít o tisíce druhů rostlin, a tedy o mravenčí práci, ale to Markétu baví: „Je to taková mechanická a manuální práce, u které si mozek může trochu odpočinout. Základ je mít dobrý literární zdroj, třeba knihu shrnující všechny rostliny vybrané oblasti / státu, kam se chystáme na expedici. A pak pokračujeme s výběrem rostlin na základě jejich chemotaxonomického zařazení. Jsou čeledi obecně známé pro obsah silic, a na takové skupiny se zaměříme. Další možností je etnofarmakologický přístup. Když se třeba někdo ve svém výzkumu zabývá rostlinami pro léčbu průjmových onemocnění nebo rostlinami pro léčbu zvířat, prochází v dostupné literatuře rostlinu za rostlinou a hledá, která má ve svém popisu zmínku o tom daném využití v lidové medicíně. Pak následuje práce s databází Web of Science (WoS), kdy do vyhledávače WoS zadáváme názvy rostlin a zjišťujeme, co už se z pohledu vědy o nich ví. Jako vědci máme samozřejmě radost, když nenajdeme žádný publikovaný článek.

(pozn. red.: Ano, mravenčí práce, nahlédnout do jednoho ze zdrojů můžete zde.)

Obrázky vybraných rostlin si pak členové expedice vytiskli pro snazší identifikaci v terénu. Přidali i lokální názvy, aby se případně mohli poradit s místními.

Flexibilní a trpěliví museli být nejen před odletem, ale i na místě. I když vše mělo běžet jako na drátkách, plány neplány – „Člověk míní, Bůh (bohové) mění”. Na jih Indie přišly na tu dobu neobvyklé deště a povodně, a k tomu navíc ještě silná covidová vlna.

„Náhradní možností pak bylo vydat se sbírat rostliny do středu Indie, odkud pochází Aishwarya. Tam jsme měli v plánu také vyjet, ale jen krátce se záměrem navázat spolupráci s Pt. Ravishankar Shukla University. Výzkum jsme tedy zaměřili do státu Chhatisgarh a pobývali jsme v hlavním městě Raipur,” pokračuje Markéta.

To byla sice komplikace, ale tým rychle zareagoval, udělal nový seznam rostlinných druhů vyskytujících se v dané oblasti, zkontaktoval se nejen s univerzitou, ale i místními úřady pro nová povolení a přesunul se tam. Markéta zároveň doplňuje: „Díky ‘domácím’ Aish a D-Jeovi to bylo snadné, protože v Indii se ne vždycky dá domluvit dobře anglicky.

Po dobu jednoho měsíce tedy tým vyjížděl do terénu a hledal předvybrané rostliny. „V této oblasti už počasí bylo fajn. Svítilo sluníčko, začínala ‘indická zima’, což znamená kolem 30 °C přes den, 20 °C pak večer. Jen ta pestrost přírodního bohatství, i když to jsou tropy, byla oproti jiným oblastem menší, byly tam spíše takové sušší listnaté lesy. Museli jsme vyhledávat lokality s národními parky a za den jsme našli třeba jen jednu rostlinu,” hodnotí zpětně Markéta.

Indie je zároveň specifická tím, že každý les má svého správce, který ho hlídá. Na začátku správci s týmem chodili a dohlíželi, co a jak členové expedice dělají. Také radili, kde kterou rostlinu viděli. To bylo fajn, ale správci většinou ukazovali jiné rostliny, které vědci nepotřebovali, takže nejefektivnější bylo, když potom hledali sami. Markéta dodává: „Mezi jednotlivými místy jsme se přesouvali autem a po cestě jsme se dívali kolem. Byli jsme pořád ve střehu a kolikrát jsme nějakou z hledaných rostlin našli u silnice. Pak jsme si uvědomili, že některé rostliny vhodné pro náš výzkum rostou pod nosem – třeba i v zahradách ve městě.

Z rostlin pro destilaci silic je nejjednodušší sbírat listy, ale také to mohou být plody, stonky, celá nadzemní část rostliny. Použít se dají také kůra a dřevnaté části větviček, když se jedná o strom, u některých rostlin i květenství. Silice z různých částí totiž mají různé složení.

Vědci pak potřebují materiálu nasbírat co nejvíc, protože každý získaný mikrolitr silice je důležitý pro následné testování v laboratoři. Snaží se, aby pak měli alespoň 100 g suchého materiálu. Rostliny však sbírají tak, aby samozřejmě nevyplenili celou populaci na jednom místě. „U rostlin, které mají menší výtěžnost silic, je důležitá každá kapička. To jsme pak rádi za každé smítko, i když pro testování používáme metody, při kterých je potřeba pouze jeden až pět mikrolitrů dané silice,” doplňuje Markéta.

Tým nakonec úspěšný byl a do Prahy přivezl 14 vzorků z 11 rostlinných druhů (např. Anisomeles indica, Caesulia axillaris, Clerodendron chinense, Leonitis nepetifolia, Plectranthus mollis), to znamená, že ve třech případech posbíral dvě různé části jedné rostliny.

Největší radost mají členové expedice ze zázvorovitých rostlin (mají větší aroma, tudíž větší výtěžnost), ale v rámci podmínek dané oblasti se ‚zázvory‘ moc neobjevovaly, jsou typické spíš pro vlhčí oblasti. Z toho důvodu byla Markéta zpočátku skeptičtější, protože některé sbírané rostliny zas tak moc aromatické nebyly, a tudíž předpokládala, že výtěžnost silic bude malá.

S mírným napětím Markéta příběh expedice prozatím uzavírá: „V současné době studenti destilují silice, a dál pak budou hodnotit jejich antimikrobiální aktivitu. Během tohoto procesu zjišťujeme, že u některých rostlin, u kterých jsem to neočekávala, je silic překvapivě hodně. Nicméně, celkový počet nasbíraných vzorků se zredukuje na ty, které obsahují dostatečné množství silice, a to se pak dál ještě víc omezí na vzorky, které opravdu vykazují nějaké antimikrobiální účinky. Máme ale také listy z jednoho stromu, který je ze stejné čeledi, jako jsou citrusy (Chloroxylon swietenia, čeleď Rutaceae). Listy mají peprnou až palčivou vůni, do té vkládám velké naděje, ale uvidíme, necháme se překvapit.” Tato detektivka proto zdaleka nekončí. Víc se dozvíme v následujících dvou až třech měsících, až budou hotové všechny analýzy.

Součástí expedice bylo i poznávání místní kultury. Tým navštívil lokální trhy v Raipuru, kde je také možné objevit zajímavé rostliny, často chodil i do hinduistických chrámů prosit bohy o jejich náklonnost a pomoc při sběru vzorků rostlin.

Jak je vidno, bohové nakloněni byli, a doufejme, že zůstanou i dál a finální výsledky přinesou překvapivé závěry. Nejen nové poznatky, ale další silice nebo rostlinné extrakty, které mohou být účinné v boji s respiračními onemocněními v humánní medicíně, respektive pomoci v rámci veterinárního lékařství.

Věra Klimšová

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Kontaktní informace

Česká zemědělská univerzita v Praze

Kamýcká 129

165 00 Praha – Suchdol

IČO: 60460709

DIČ: CZ60460709

ID datové schránky ČZU: 3hdj9cb

Tel. ústředna: +420 224 381 111

Materiály umístěné na tomto webu mohou být publikovány pouze se souhlasem ČZU. Informace o zpracování a ochraně osobních údajů na ČZU v Praze.
© 2021 Česká zemědělská univerzita v Praze – Všechna práva vyhrazena

Skip to content