Virtuální vědecký hub spojuje odborníky a odbornice z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Cílem je propojit vědce a vědkyně, kteří by spolu jinak nespolupracovali. A nabízet řešení v reálném čase.
„Poslední dva roky nám ukázaly, že nenadálé události typu pandemií kladou závažné nároky na společenské obranné mechanismy a vyžadují efektivní a rychlé reakce od politiků. K jejich zvládání už ale nestačí medicínský výzkum. Proto se nyní spojí sociální vědci s cílem, aby přispěli při rozhodování například o tom, jak věrohodně šířit informace o zdravotních rizicích a ochraně před nimi, jak zajistit kvalitu vzdělávání při nuceném uzavření škol nebo jak zabránit tomu, aby se různé skupiny obyvatel propadly do chudoby,“ říká vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová. Covid podle ní slouží jako jakási laboratoř s vědomím toho, že podobných krizových situací bude ještě do budoucna přibývat.
V SYRI, hubu, který by se měl stát národní vědeckou autoritou v této oblasti, pracují odborníci a odbornice na sociologii, ekonomii, psychologii, pedagogiku, filozofii, demografii, politologii i právo. Tým zaměřený na společenskou odolnost vede například známá filozofka z Akademie věd Alice Koubová. Skupinu orientující se na právo a vládnutí pak Roman Chytilek z Masarykovy univerzity, který se odborně věnuje především rozhodovacím procedurám a srovnávací politologii s důrazem na politické strany a volby. Je zároveň jedním z průkopníků experimentální politologie v českém prostředí.
„My všichni si uvědomujeme, že doba je bohužel k rizikovým situacím náchylná a sociální rizika jsou stále aktuální. Máme tu další vlnu covidu, uprchlické vlny, válku na Ukrajině, nebývalé zdražování, rizikem je i klimatická změna. Tyto situace stát velmi zatěžují a socioekonomické nerovnosti se v jejich průběhu prohlubují, proto je jedním z našich cílů poskytovat data a doporučení v reálném čase, aby se mohli politici správně rozhodovat. Naše výstupy budou adresovány ministerstvům, aktérům činným ve veřejných politikách. Na základě vědeckých dat budeme formulovat doporučení použitelná v extrémních situacích,“ uvádí Šeďová.
Covid vytvořil podmínky pro zkoumání procesů, které by jinak nenastaly
Za covidu se dělala pod stresem mnohá politická rozhodnutí, která lze těžko kritizovat z důvodu hektičnosti celého dění. Často nebyla tato rozhodnutí optimální, protože chyběla datová základna a nebylo jasné, jak se v dané situaci dobře zachovat. Sociální vědci a vědkyně do situace příliš nepromlouvali, přitom by jejich expertiza byla užitečná. Jak zajistit kvalitu vzdělávání, když jsou uzavřené školy? Jak zajistit fungování trhu práce v situaci, kdy je nutné omezit kontakty mezi lidmi? Jak postupovat, aby lidé nepodléhali dezinformacím a nedocházelo k erozi demokracie? To jsou jen některé z otázek, které budou v SYRI řešit.
Experti a expertky pracující pod hlavičkou SYRI jsou elitní vědci a vědkyně, kteří se dlouhodobě věnují fenoménům, jež lze chápat jako společenská rizika. Tuto svoji expertízu do institutu přinášejí a budou ji v jeho rámci dále rozvíjet.
„Chceme jako národní vědecká autorita pomáhat nalézat cesty k tomu, aby naše společnost fungovala lépe,“ říká Šeďová, podle které pandemie dala vzniknout řadě nových fenoménů, došlo také k posílení trendů, které byly ve společnosti patrné již dříve, avšak pandemie jejich dopad znásobila. „Covid prohloubil už existující příjmové a majetkové nerovnosti, nerovnosti na trhu práce, v dostupnosti zdravotní péče, v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání i v jiných oblastech. Mohli jsme také sledovat, jak se v krizové situaci projevují různé formy občanských protestů a jaké jsou jejich dopady,“ doplňuje.
Smyslem institutu, který funguje jako konsorcium podobně jako například brněnský CEITEC, je sdružit pod jednou střechou elitu českých sociálních věd. „Sdružujeme špičkové vědce, kteří pracují v různých institucích. Nestavíme nový dům, kam by se všichni sestěhovali, fungujeme virtuálně. Budeme se samozřejmě setkávat, ale nebudeme sídlit na jedné adrese. Myslím, že je to výhoda, protože elitní sociální vědci takto budou přispívat nejen k práci institutu, ale také k rozvoji svých domovských pracovišť,“ dodala Šeďová. V českých podmínkách vznikala dosud vědecká konsorcia především na bázi přírodních věd – jako je například brněnský CEITEC.
Zdroj: universitas.cz
Podobné články
Velikonoce představují vrchol křesťanského roku, ale jsou také oslavou přicházejícího jara. S tím jsou spojené tradice pocházející z lidových zvyklostí, které sice nemají duchovní rozměr křesťanských svátků, ale rozhodně přispívají k jejich radostné atmosféře.
Rozhovor vznikl v rámci kampaně Měsíc žen ve vědě, kterou ČZU spustila s podporou projektu AGRIGEP při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě. Jejich svátek připadá na 11. února a od tohoto data vám každý týden představujeme jednu
