Svátek má

Emil
18°C
Broken clouds
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
18°C
Broken clouds
Neděle
43.7108%
03:06
Min: 10°C
988
18:51
Max: 21°C
NNE 3 m/s

„Vše, co přijde, beru jako příležitost ke zlepšení,“ říká děkan Technické fakulty ČZU

Na podzim volily akademické senáty tří fakult České zemědělské univerzity v Praze své děkany pro další období. Na Technické fakultě volba dopadla jednoznačně ve prospěch stávajícího děkana docenta Jiřího Maška, jemuž tak v úterý 1. února 2022 začalo druhé funkční období. Letos „Techniku“, stejně jako „Agro“ a „Pefku“ čekají oslavy sedmdesáti let existence. Všechny tři fakulty stály v roce 1952 u zrodu samostatné Vysoké školy zemědělské, dnešní ČZU v Praze. Jakou podobu má dnes fakulta, která vychovává špičkové odborníky na zemědělskou techniku? A kam se bude ubírat? To nám prozradil její nově zvolený děkan doc. Ing. Jiří Mašek, Ph.D.

S jakou vizí jste kandidoval do dalšího funkčního období?

Pokračovat v tom, co bylo započato v prvním období a co nebylo možné pro covidová omezení dotáhnout do zdárného konce. Vizí tak i nadále zůstává, aby Technická fakulta byla institucí pokrývající vzdělávacím procesem, výzkumnou činností a mezinárodní spoluprací potřeby globalizované společnosti s ohledem na trvale udržitelný rozvoj. Na základě změn ve společnosti bych snad ještě doplnil plnění strategických cílů stanovených OSN.

Výhodou vašeho dalšího mandátu je možnost pokračovat v trendech a mechanismech, které jste sám nastavil v předchozích letech. Na co se chcete nejvíc zaměřit?

Nekončícím procesem je motivace akademických pracovníků k tvůrčí činnosti. Ta bude pokračovat i v následujícím období s důrazem na excelenci a podporu výzkumných týmů. Ale aby byla fakulta v rovnováze, musí být vyvážená ve všech čtyřech základních oblastech působení – vzdělávání, tvůrčí činnost, internacionalizace i spolupráce s aplikační sférou, což je tzv. třetí role vzdělávací instituce. Je tedy nutné zajistit dostatečný počet zvídavých studentů ochotných učit se novému s touhou ve studiu vytrvat až do jeho úspěšného zakončení promocí, zvýšit počet publikací v kvalitních vědeckých časopisech, zvýšit zapojení mezinárodních odborníků a studentů do procesů fakulty a intenzivněji zapojit aplikační sféru i okolní prostředí do života fakulty.

Předchozí období nebylo vzhledem k pandemii zrovna jednoduché. Jak jste se s touto situací vypořádali a jak ovlivní další fungování fakulty?

Ve všech ohledech to byla nelehká situace, ale přistoupili jsme k ní jako k výzvě a věřím, že jsme uspěli. Doba covidová prověřila schopnosti operativního řízení a rozhodování za nestandardních a rychle se měnících podmínek. A to nejen v rámci fakulty, ale i celé univerzity. To, co považuji za pozitivní, byla rychlá adaptace na využívání online nástrojů komunikace a jejich zavedení do výuky tak, aby byly zachovány všechny požadované standardy kladené na pedagogický proces. Určitě se urychlilo zavedení těchto technologií do struktury vysokých škol a v mnoha ohledech se i zlepšila efektivita a rychlost procesů. Co se však ukázalo v průběhu epidemických omezení, byly různé bariéry pro využívání online nástrojů při různých procesech v rámci vysokých škol v podobě zákonů a předpisů, které nikdy nepředpokládaly využití komunikace na dálku. Ale i to se zvládlo a řada úprav těchto norem je dobrým základem pro širší využívání komunikace na dálku v běžném životě fakult i univerzit. Velkou příležitostí do budoucna bude určitě využívání hybridních forem výuky a v tomto ohledu i snadnější zapojení odborníků z praxe do výuky. V době krize bylo najednou snadnější zapojit odborníka z průmyslové sféry do přednášky, neboť stačilo poslat pouze link na schůzku v „Teamsech“. Pro přednášku byl potřeba pouze čistý čas, žádné cestování, žádné ztrátové časy při dopravě, jen přednáška a následná diskuse. Ačkoli tyto technologie přináší řadu výhod, přesto musím říct, že osobní kontakt pedagoga se studenty považuji za stěžejní a sociální vazby vytvářené osobním kontaktem za nenahraditelné. A jsem rád, že se opět můžeme se studenty potkávat při normálním režimu prezenční výuky.

Co chcete na základě čtyřleté zkušenosti z řízení Technické fakulty v příštím období dělat jinak a na co naopak rád navážete?

Minulé čtyři roky byly rozhodně zajímavé a ty poslední dva pak silně turbulentní. Ale jak říká emeritní rektor profesor Hron: „Žijeme v turbulentní době a změna je přirozený stav“. Je nutné se s touto situací vyrovnat a najít ideální řešení. Jsem rád, že mám kolem sebe v týmu výborné kolegyně a kolegy, na které se mohu spolehnout a bez nichž by se smělá vize fakulty nikdy nemohla uskutečnit. Vím, že to není lehké, ale věřím, že společně to dokážeme. Ověřil jsem si, že jako tým jsme svou práci odvedli výborně, ale často se ukazovalo, že by bylo vhodné posílit vedení fakulty o jedno proděkanské místo. A tak do druhého období jdu s rozšířeným týmem. A co je jistě skvělé, po bezmála 40 letech bude mít fakulta opět v kolektivu proděkanů ženu. Změny v řízení fakulty byly nastartovány již v předchozím období a je nutné je finalizovat tak, aby fakulta byla plně adaptována na výkyvy vnějšího prostředí, které ji budou bezprostředně ovlivňovat.

Kam byste chtěl vaši fakultu za čtyři roky dovést?

Mým cílem je, aby ji nadále opouštěli absolventi s vysokou uplatnitelností na trhu práce, aby jednotlivá pracoviště podávala ty nejlepší výkony jak z hlediska pedagogické práce, tak z pohledu výsledků tvůrčí činnosti a aby zaměstnanci byli ve svých pozicích spokojeni. Za čtyři roky bych tedy rád předával fakultu svému nástupci v té nejlepší možné kondici.

Jak vnímáte současný obraz „Techniky“ s ohledem na konkurenci ostatních vysokých škol podobného zaměření?

Jsme jedinou fakultou v republice, která na vysoké úrovni zabezpečuje vzdělávání odborníků v oblasti zemědělské techniky. Kromě toho jsme dosáhli vysoké prestiže i v oblasti systémů řízení údržby, dopravy a řídicí techniky. Od konkurentů se lišíme také přístupem ke studentům. Náš student není jakýmsi pořadovým číslem, je to kolega, který se kdykoli může obrátit s dotazem či problémem na kohokoli ze zaměstnanců fakulty a nikdy není odmítnut. Snaha vyjít vstříc studentovi je výraznou odlišností a znakem kvality, to budu mít nadále na zřeteli. I díky tomuto přístupu jsme neměli problém naplnit kapacitu prvního ročníku ani v dobách výrazného poklesu možných uchazečů, daného nepříznivým demografickým vývojem. Ve srovnání s fakultami technického zaměření se však potýkáme s podobnými problémy – studenti technických oborů musí být především schopni a ochotni logicky přemýšlet. Domnívám se, že řada studentů nedokončí studium právě proto, že nejsou ochotni přemýšlet, protože to je pro ně nepohodlné a vyžaduje to určité úsilí, které nejsou ochotni do této aktivity vložit. Od založení fakulty jsou absolventi připravováni jako provozní inženýři do širokého spektra oblastí. V minulosti to byla jen oblast zemědělské mechanizace. Po roce 1991, kdy došlo ke změně názvu a zaměření fakulty, je to také doprava, energetika, technologické zařízení staveb, zpracování odpadů, IT v agropotravinářském komplexu i problematika obchodně technických služeb. Úspěchy slaví náš robotický tým, který fakultu reprezentuje na soutěžích v Evropě i zámoří. Dále je to naše materiálová skupina, která se zaměřuje na otěruodolné materiály pro zemědělské stroje a na biokompozitní materiály. Hledáme cesty pro nízkoemisní dopravu, energetické využití odpadů s minimálním dopadem na okolní ekosystémy atd. Studenti se mohou zapojit do fakultního týmu Studentské formule, kde právě teď probíhá příprava stavby dalšího monopostu, a nově se studenti mohou zapojit do projektování a stavby průmyslových dronů. Jako technicky zaměřená fakulta máme v této oblasti co nabídnout a sneseme srovnání s podobnými institucemi v ČR i v zahraničí.

Na co se chcete soustředit v oblasti vědeckého výzkumu?

Cíle v oblasti vědy jsou dány zaměřením fakulty a progresivními směry či megatrendy, kterými se současná společnost ubírá. Jednoznačně se jedná o problematiku 4. průmyslové revoluce, souhrnně označované jako Průmysl 4.0, a její deriváty, jako je např. Zemědělství 4.0, Doprava 4.0 či Energetika 4.0. V těchto oblastech lze nalézt řadu výzkumných témat, která na svou příležitost teprve čekají. Dále je to udržitelnost v pohledu energetiky i dopravy a v neposlední řadě se zaměříme na Smart Agriculture z hlediska robotiky, precizního zemědělství a automatizace. Do určité míry bude udávat zaměření tvůrčí činnosti plnění Cílů udržitelného rozvoje OSN. A výzvou pro nás bude určitě Green Deal EU.

Jak hodnotíte pozici Technické fakulty v rámci internacionalizace univerzity a kam byste chtěl v tomto ohledu směřovat?

Bez internacionalizace si dnes nelze akademický život představit, a to jak z pohledu studentů, tak i akademických pracovníků. Bezesporu právě tato oblast utrpěla v minulých dvou letech díky omezením nejvíce. Zažít Erasmus online jistě nepřinese to, co by studentům mohl dát skutečný pobyt na zahraniční instituci. Jak jsem však už zmínil, věřím, že se vracíme zpět do standardního režimu, včetně výjezdů. V této oblasti před námi stojí řada úkolů: zavedení Double Degree programu, zvýšení počtu studentů v anglicky vyučovaných studijních programech a obnovení letních škol v zahraničí pro naše studenty. Očekáváme vyšší zapojení do mezinárodních vědeckých projektů a zvýšení podílu zahraničních pracovníků na fakultě.

Na co se teď nejvíc těšíte a co vám naopak dělá starosti?

Na co se nejvíce těším? Na konec omezení kvůli covidu-19. Pevně doufám, že překonáme poslední vlnu a poté se budeme moci vrátit k normálnímu životu, i když tuším, že ne vše se vrátí do podoby před pandemií. Zároveň se velice těším na oslavy spojené s výročím fakulty, která si v letošním roce připomene 70 let od svého založení. Stejně jako naše univerzita, která před 70 lety zahájila svoji samostatnost. Doufám, že vše, co bude naplánováno, proběhne důstojně a bez omezení.

Z pohledu budoucnosti nemám o fakultu obavy ani starosti. Spíše to, co přijde, beru jako výzvu a příležitost ke zlepšení. Vím, co je naší slabší stránkou a zároveň věřím, že ji dokážeme posílit a výkon v tvůrčí činnosti kvalitativně i kvantitativně zlepšit.

Ptala se: Lenka Prokopová

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Kontaktní informace

Česká zemědělská univerzita v Praze

Kamýcká 129

165 00 Praha – Suchdol

IČO: 60460709

DIČ: CZ60460709

ID datové schránky ČZU: 3hdj9cb

Tel. ústředna: +420 224 381 111

Materiály umístěné na tomto webu mohou být publikovány pouze se souhlasem ČZU. Informace o zpracování a ochraně osobních údajů na ČZU v Praze.
© 2021 Česká zemědělská univerzita v Praze – Všechna práva vyhrazena

Skip to content