„Studovali jsme to na naší nejhojnější světlušce menší. Ta má létající svítící samečky, kteří hledají nelétavé svítící samičky. Vlastně je to nejspíš tak, že se na větší vzdálenost hledají pomocí feromonů a až světlo navádí samečky jako letadlo na přesné místo příletu (samičku) 😊. Je dost možné, že feromony budou hrát roli u všech světlušek s tímhle typem létavých/nelétavých dospělců, ne-li u všech světlušek vůbec,“ vysvětluje Martin Novák, který se profesně zabývá forenzní etymologiií a světlušky jsou jeho velkou láskou a dlouhodobým předmětem zájmu. Je tváří projektu Praha hledá světlušky, zaměřeného na monitorování tohoto pozoruhodného hmyzu na území hlavního města.
Podle Martina Nováka a jeho kolegy Pavla Jakubce, s nímž výzkum světlušek pod hlavičkou České zemědělské univerzity provádí, to má význam především z hlediska pochopení vývoje bioluminiscence u světlušek – z evolučního hlediska a pro fylogenezi. Bioluminiscence se údajně měla několikrát v průběhu evoluce u světlušek vyvinout a zaniknout nezávisle na sobě. „Trochu kritizujeme dosavadní práce na toto téma, protože při sestavování těch stromů vědci používali morfologické znaky, které měly indikovat, jestli světlušky používají feromony nebo světlo. My jsme prokázali, že to nemusí být jednoznačné, nebo to neodhadli dobře. Ostatně u nás také žije denní světluška, která je schopná bioluminiscence, ale komunikuje prokazatelně pomocí feromonů (světluška krátkokřídlá). Takže tam třeba můžeme sledovat nějaké probíhající přepínání módů komunikace. Ty práce asi bude potřeba přehodnotit a přepracovat a možná jim evoluční vztahy a linie pak vyjdou jinak,“ uzavírá Martin Novák.
Více v článku Martina Nováka a Pavla Jakubce publikovaném v těchto dnech v časopise Zoological Journal of the Linnean Society.
Podobné články
Možná bude někomu tento titulek znít divně. Onen údiv je však vyjádřen v samotné otázce – zda je možné, či zda není možné dělat vědu jinak, než tomu bylo po předchozí staletí.
Johana Rondevaldová je s Fakultou tropického zemědělství spjata již od svých bakalářských studií. Zaměřuje se na využití méně známých rostlinných druhů, které mohou významně přispět k řešení podvýživy a chronických onemocnění. Více se dozvíte v rozhovoru, který nabízí zajímavý pohled
