Ke krátkodobě zvýšené hladině hluku a světla při vystoupeních se přidává několikadenní extrémní spotřeba vody a produkce odpadu, mechanické poškození travní vegetace, ale také zvýšení spotřeby elektrické energie nebo pohonných hmot účastníků, účinkujících i organizátorů. Velká koncentrace lidí na jednom místě přináší na druhou stranu jedinečnou příležitost, jak zvýšit pro-environmentální povědomí v masovém měřítku.
Tým Fakulty životního prostředí pod vedením Lenky Wimmerové spolupracuje s partnerskými organizacemi z akademické sféry (Univerzita Karlova – Centrum pro otázky životního prostředí) a pořadatelské sféry (asociace Festas, organizátor festivalů Beatworx s.r.o., úklidová firma Augiášův chlév). Společně realizují aktivity, jejichž cílem je dopad hudebních festivalů na životní prostředí omezit a současně působit na jejich návštěvníky, kteří by si zodpovědné chování ideálně měli přenést do každodenního života.
Prvním akcí, s jejímiž pořadateli začal tým FŽP řešit celkový dopad na životní prostředí, byl drum & bassový festival Let It Roll. Právě na něm se díky společnému projektu již třetí rok v řadě testují nové přístupy vedoucí ke snížení odpadu. Součástí je inovativní systém třídění odpadu i třídící linka přímo v areálu festivalu. V letošním roce bude informační fakultní stánek na těchto festivalech: táborském MIGHTY SOUNDS Festival, na Let It Roll v Milovicích a nakonec na Brutal Assault ve východočeské Pevnosti Josefov.
Co se návštěvníci od odborníků z České zemědělské univerzity ve stánku dozvědí?
- Jak snížit při svou osobní uhlíkovou a vodní stopu při návštěvě festivalu.
- Co znamenají termíny recykle, up-cykle, re-use, cirkulární ekonomika a jak fungují v praxi.
- Jak je možné minimalizovat a třídit odpad na festivalech, aby ho bylo méně a bylo možné ho využít.
- Proč by lidé neměli odhazovat cigaretové nedopalky na zem a jaká jsou environmentální rizika takového počínání.
- Mohou si zde vyrobit třeba vlastních barefoot obuv, suchý šampon a podobně.
Komplexnost environmentálního dopadu festivalů a dosavadní zjištění shrnuje hlavní řešitelka projektu Lenka Wimmerová z katedry aplikované ekologie: „Jedná se o složitou problematiku, na jejímž řešení musí spolupracovat všechny zúčastněné strany. Nezbytným předpokladem je zájem organizátora festivalu aktivně hledat a zavádět konkrétní řešení, která budou nejen šetrná pro životní prostředí a budou pro něj ekonomicky únosná, ale současně u nich bude předpoklad akceptovatelnosti z pohledu sociální zralosti účastníků festivalu. Účastníci totiž nejsou na všech festivalech stejní. Někteří mají větší míru pro-environmentálního chování a ochotněji zavádějí šetrná řešení, i přes případné vlastní nepohodlí. Průzkumy opakovaně prokázaly, že zhruba 30 % účastníků se domnívá, že i když budou na festivalech třídit, tak jejich festivalový odpad stejně bude nakonec smísen a zlikvidován jako směsný. Zpravidla se jedná o lidi, kteří tento vzorec chování aplikují i ve svém každodenním životě. Proto je nezbytné řešit nejen vznikající odpady, ale primárně se podívat na jejich původ a eliminovat jejich přítomnost úplně nebo je nahradit jiným materiálem nebo řešením, které je environmentálně šetrnější. Takto připravené aktivity je pak nezbytné vhodným způsobem prezentovat účastníkům festivalů (prostřednictvím sociálních sítí nebo vybraného influencera, speciální eko-kampaní, vlastním eko-manuálem, prohlídkou zázemí festivalu aj.). Pokud se celý systém odpadového managementu festivalu nastaví promyšleně, lze docílit v případě odpadů nejen snížení jejich produkce a míry znečistění festivalových ploch, ale současně lze maximalizovat jejich využití a ve finále docílit i 100% využití vzniklého festivalového odpadu tak, jak tomu je tomu v současnosti u festivalu Let It Roll.“
Zdroj: FŽP
Podobné články
Možná bude někomu tento titulek znít divně. Onen údiv je však vyjádřen v samotné otázce – zda je možné, či zda není možné dělat vědu jinak, než tomu bylo po předchozí staletí.
Johana Rondevaldová je s Fakultou tropického zemědělství spjata již od svých bakalářských studií. Zaměřuje se na využití méně známých rostlinných druhů, které mohou významně přispět k řešení podvýživy a chronických onemocnění. Více se dozvíte v rozhovoru, který nabízí zajímavý pohled