Proměny zemědělství, započaté průmyslovou revolucí v 18. století, směřují ke stále větší industrializaci a specializaci. S intenzifikací zemědělství mizí z polí a sadů krajové a místní odrůdy a upřednostňují se ty geneticky jednotné a výnosnější. Také všestranná hospodářská plemena zvířat ustupují specialistům šlechtěným na výkon – na více mléka, masa, vajec…
A přitom každá rostlina, živočich či mikroorganismus představují unikátní zásobárnu genů a vlastností. Původní odrůdy plodin a plemena hospodářských zvířat mají vlastnosti, které u moderních odrůd a plemen již vymizely. Některé mikroorganismy vyrábějí polymery, léčivé látky či dokonce potraviny. Každý z dnešního hlediska „nepotřebných“ organismů může v budoucnu sloužit lidem pro šlechtění nových odrůd a plemen, při léčbě chorob nebo pro nová průmyslová využití.
Co lze dělat, abychom tyto cenné zdroje vlastností neztráceli, se dozvíte na výstavě v kampusu České zemědělské univerzity. Výstava prezentuje téma zemědělské rozmanitosti, jejího významu pro lidstvo i způsoby, jak se genetické zdroje rostlin, živočichů a mikroorganismů uchovávají pro budoucí generace.
Foto: Shutterstock
Podobné články
Dne 21. října 2026 byl ve Voděradských bučinách odhalen pamětní kámen věnovaný profesoru Václavu Korfovi (1907–1985), významné lesnické osobnosti v oblasti hospodářské úpravy lesa a dendrometrie, na jehož práci staví i dnešní generace lesníků. Součástí památníku je i informační cedule
Setkání s virtuální realitou, robotikou i tradičními řemesly nabízí 31. ročník veletrhu Vzdělání a řemeslo. Od 5. do 7. listopadu 2026 ho hostí českobudějovické výstaviště a mezi desítkami škol a zaměstnavatelů se tradičně představuje Česká zemědělská univerzita v Praze. Pro
