Svátek má

Ilja
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Víme, jak podpořit produkci vepřového

Vedoucí tří kateder Provozně ekonomické fakulty ČZU, které se projektu CEVEMA účastní: doc. Lucie Severová, doc. Tomáš Šubrt a prof. Luboš Smutka
Situace na trhu s vepřovým masem je velmi nejistá. Nerovné dotační podmínky v rámci Evropské unie společně s postupnou internacionalizací trhu vedou k deformaci cen, a to negativně ovlivňuje ekonomiku chovu prasat. Vývoj cen lze jen obtížně předvídat, což řadu chovatelů odrazuje od snahy „dělat“ byznys v tomto tradičním odvětví. Jisté řešení přináší projekt CEVEMA. Zemědělcům má pomoci orientovat se v tržním prostředí.

Projekt CEVEMA (CEny Vepřového Masa) vznikl na přelomu let 2017 a 2018 v rámci 1. výzvy programu ETA financovaného Technologickou agenturou ČR. Je výsledkem spolupráce mezi Provozně ekonomickou fakultou ČZU v Praze a Agrární komorou ČR (na snímku vedoucí tří zúčastněných kateder PEF – doc. Lucie Severová, doc. Tomáš Šubrt a prof. Luboš Smutka). O tom, jak konkrétně lze podpořit upadající produkci vepřového masa, jsme si povídali s vedoucím Centra projektů Provozně ekonomické faklulty ČZU doc. Tomášem Šubrtem.

Co je cílem projektu a komu má prospět?

Před třemi lety rezonovalo společenskou diskusí téma vzájemných vztahů jednotlivých subjektů potravinové vertikály, kdy se zejména prvovýrobci cítili výrazně slabšími na úkor ostatních prvků potravinové vertikály. Navíc v té době bylo aktuální i druhé klíčové téma, jehož význam i nadále přetrvává. Tím je potravinová bezpečnost, respektive snižující se soběstačnost České republiky v řadě agrárních, potažmo potravinářských produktů. Mezi nejcitlivější segmenty trhu v tomto ohledu patřilo a stále patří vepřové maso, jehož produkce v ČR pokrývá pouze okolo 50 % tuzemské spotřeby a v posledních třech dekádách zaznamenala extrémní pokles. Vlastní návrh projektu tedy spojil obě výše uvedená témata. Odvětví extrémně exponované výraznou redukcí produkce a postupným zvyšováním závislosti ČR na importech vepřového masa na jedné straně a dále otázku uspořádání vzájemných vztahů uvnitř vertikály vepřové maso – tedy vztahů mezi zemědělskými producenty, zpracovateli vepřového masa a obchodníky. V tomto ohledu projektový tým (Luboš Smutka, Jaroslav Havlíček, Ludmila Dömeová, Helena Řezbová, Tomáš Šubrt, Lucie Severová, Roman Svoboda a Karel Šrédl) analyzuje primárně vztahy mezi vývojem cen zemědělských výrobců, cen zpracovatelských a cen maloobchodních. Cílem navrženého projektu je poskytnout účinné nástroje pro potřeby zemědělců, které by jim pomohly efektivně se orientovat v tržním prostředí. Nástroje umožní zemědělcům reagovat na změny prostředí, a tím pádem zvýšit i jejich konkurenceschopnost a udržitelnost celého odvětví.

Projekt CEVEMA a jeho výstupy (https://cevema.pef.czu.cz/) mají za cíl primárně prospět českým zemědělcům, zejména chovatelům prasat v otázce zlepšení jejich schopnosti orientovat se ve složitých tržně-ekonomických vztazích na evropském trhu. Jednotlivé výstupy poslouží jako nástroje, podporující schopnost zemědělců adaptovat se na změny ve vnitřním a vnějším prostředí, které mají významný dopad na podnikání v oblasti produkce vepřového masa. Prostřednictvím interdisciplinárního přístupu zpracované výstupy umožňují simulovat nejen vlivy tržních rizik, ale i simulaci dopadů netržních fenoménů na proces tvorby cen v rámci vertikály vepřové maso. Výstupy projektu taktéž poslouží aplikačnímu garantovi, kterým je Agrární komora ČR, a to zejména v otázkách spojených s formováním její pozice vůči klíčovým partnerům na národní a mezinárodní úrovni. Rovněž umožní hájit zájmy českých chovatelů v klíčových aspektech jednání o budoucí podobě SZP EU.

Jaké jsou konkrétní výstupy projektu CEVEMA?

Svým charakterem projekt vede k návrhu velmi specificky orientovaného setu modelů, které svým předpokládaným rozsahem představují nové pojetí modelování vývoje cen vepřového masa v podmínkách ČR. Vlastní modelové výstupy jsou fakticky rozděleny do čtyř nezávislých modulů: benchmark (na úrovni producentů/chovatelů prasat); predikce cen vepřového masa; cenová elasticita vertikály a jejích jednotlivých prvků; hodnocení nákladů a ziskovosti v rámci vertikály. Výstupy z modelů umožňují relevantním stakeholderům orientovat se v problematice ekonomických vztahů na úrovni vertikály vepřového masa. Jednotlivé modely jsou dostupné prostřednictvím webu: https://cevema.pef.czu.cz/ v záložce „Modely CEVEMA“. Interaktivní benchmarkový nástroj na bázi metod Analýzy datových obalů (Data Envelopment Analysis) – DEA umožňuje všem kategoriím chovatelů (ale především malým a středním) analyzovat efektivitu svých chovů a srovnat je tak s nejúspěšnějšími chovateli ve světě, EU i ČR.

Dalším výstupem je makroekonomický model lineárního programování umožňující porovnat náklady a zisky za vepřové maso v odvětví zemědělství a při realizaci finálních výrobků. Modelují se procesy obratu stáda, počínaje stavem prasnic a selat, následuje výkrm, zpracování na jatkách a finální prodej výsekového masa a masných produktů. Procesy jsou agregovány na úroveň roční produkce v České republice. Model je k dispozici včetně SW nástroje pro jeho řešení na webu projektu. Struktura modelu reflektuje technologické a obchodní vazby mezi prvovýrobou, zpracováním a prodejem.

Jak se v poslední době vyvíjely ceny vepřového masa v Číně a v evropských zemích?

V letech 2019 a 2020 byl trh s vepřovým masem vystaven vysoké volatilitě cen. Důvodem byla nejen prasečí chřipka, ale i pandemie covidu-19 v roce 2020. Po strmém růstu výkupních cen v roce 2019 však nastal v prvním čtvrtletí roku 2020 výrazný zlom. Na ceny vepřového masa v Evropě v březnu 2020 fatálně zapůsobila epidemie covid-19 a začaly strmě klesat. Poptávka po vepřovém mase se snížila, a to i kvůli uzavření restaurací, veřejných stravovacích zařízení, festivalů atd. Dalším důvodem bylo snížení denní zpracovatelské kapacity jatek, případně úplné zastavení porážek v největších německých jatkách Tӧnnies v důsledku nedostatku zahraničních dělníků z Bulharska a Rumunska a jejich nakažení a přísné karantény. Pokles výkupních cen vepřového masa v Německu byl ve třetím čtvrtletí roku 2020 zasažen další ranou, a to výskytem afrického moru prasat na území Německa, nákaza byla potvrzena u uhynulého prasete divokého v blízkosti polských hranic. Čínská lidová republika, Vietnam a Jižní Korea zakázali dovoz vepřového masa z celého území Spolkové republiky Německo. Nemožnost exportovat vepřové maso z Německa do Asie vyvolala zvýšené objemy exportů z této země do východoevropských států v rámci EU, a to hlavně do států s nízkou soběstačností ve vepřovém mase, kam se řadí i Česká republika.

Které nástroje mohou podnikatelům v zemědělské prvovýrobě pomoci přiblížit se ideálnímu stavu? A jak by měli postupovat, aby jim tento model přinesl kýžený výsledek, tj. lepší konkurenceschopnost?

Podnikatel v zemědělské prvovýrobě nemá příliš mnoho možností, jak srovnat svou efektivitu s konkurencí v EU a ve světě. Samozřejmě, přístupných databází je dostatek, nicméně ne všechny jsou dostupné veřejně a jejich struktura nebývá vhodná k použití pro zemědělského podnikatele, neboť mu obvykle chybí nástroj k jejich hlubší analýze. Situace na trhu je často nepřehledná, trh je deformován dotacemi a dominancí oligopolních zpracovatelů a prodejců.

Zásadním nástrojem pomoci zemědělcům v orientaci a potenciálním budoucím nasměrování, který vznikl v rámci projektu CEVEMA, je již zmiňovaný benchmarkový interaktivní nástroj – Model DEA. Aktuální verze interaktivního DEA modelu nabízí producentům prasat ověřit si efektivitu své výroby v rámci porovnání s výrobci ve 14 evropských zemích. Každý výrobce ze zemí EU se může zařadit do této skupiny zemí jako další „virtuální jednotka“ a porovnat efektivitu své výroby s těmito zeměmi. Model je primárně určen pro malé a střední podniky zabývající se chovem prasat. Uživatel může vkládat vlastní vstupní údaje (minimalizační i maximalizační kritéria) podle vlastních skutečných parametrů.

Co dalšího způsobilo pokles zájmu o podnikání v odvětví produkce vepřového masa?

Trh s vepřovým masem prošel v posledních několika desetiletích výraznými změnami, které se bohužel negativně podepsaly na jeho současném stavu. Objem produkce prasat poklesl v letech 1993 až 2020 z více než 4,5 milionů kusů na cca 1,5 mil. kusů zvířat. Klesl nejen objem chovaných prasat, ale i počty chovných prasnic z více než 300 tis. kusů na cca 100 tis. kusů. Tento pokles pak společně s růstem obliby spotřeby vepřového masa v ČR vedl k enormnímu poklesu míry soběstačnosti na výše zmíněných cca 50 %. Mezi nejvýznamnější faktory negativně se podílející na současném stavu byly v minulosti nezvládnuté procesy, spojené s transformací ekonomiky ČR a jejího agrárního sektoru v 90. letech 20. století, dále pak nezvládnutí vyjednávání spjatých se vstupem ČR do EU, kdy tehdejší politická reprezentace zcela zanedbala otázky zemědělství a zejména podpor v oblasti živočišné výroby. Dále se negativně podepsalo na vývoji českých chovů prasat nastavení dotační politiky EU ve vztahu k zemědělcům: v tomto ohledu se ani tak nejednalo o chybu na úrovni EU, ale primárně šlo o pohodlnost české administrativy, která preferovala distribuci dotací primárně prostřednictvím přímých plateb na hektar zemědělské půdy bez ohledu na ekonomickou náročnost jednotlivých podnikatelských aktivit v rámci zemědělství.

Lenka Prokopová

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content