Svátek má

Aneta
16°C
Overcast clouds
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
16°C
Overcast clouds
Úterý
79.1345%
03:13
Min: 14°C
992
18:45
Max: 18°C
SSW 1 m/s

Víme, jak podpořit produkci vepřového

Vedoucí tří kateder Provozně ekonomické fakulty ČZU, které se projektu CEVEMA účastní: doc. Lucie Severová, doc. Tomáš Šubrt a prof. Luboš Smutka
Situace na trhu s vepřovým masem je velmi nejistá. Nerovné dotační podmínky v rámci Evropské unie společně s postupnou internacionalizací trhu vedou k deformaci cen, a to negativně ovlivňuje ekonomiku chovu prasat. Vývoj cen lze jen obtížně předvídat, což řadu chovatelů odrazuje od snahy „dělat“ byznys v tomto tradičním odvětví. Jisté řešení přináší projekt CEVEMA. Zemědělcům má pomoci orientovat se v tržním prostředí.

Projekt CEVEMA (CEny Vepřového Masa) vznikl na přelomu let 2017 a 2018 v rámci 1. výzvy programu ETA financovaného Technologickou agenturou ČR. Je výsledkem spolupráce mezi Provozně ekonomickou fakultou ČZU v Praze a Agrární komorou ČR (na snímku vedoucí tří zúčastněných kateder PEF – doc. Lucie Severová, doc. Tomáš Šubrt a prof. Luboš Smutka). O tom, jak konkrétně lze podpořit upadající produkci vepřového masa, jsme si povídali s vedoucím Centra projektů Provozně ekonomické faklulty ČZU doc. Tomášem Šubrtem.

Co je cílem projektu a komu má prospět?

Před třemi lety rezonovalo společenskou diskusí téma vzájemných vztahů jednotlivých subjektů potravinové vertikály, kdy se zejména prvovýrobci cítili výrazně slabšími na úkor ostatních prvků potravinové vertikály. Navíc v té době bylo aktuální i druhé klíčové téma, jehož význam i nadále přetrvává. Tím je potravinová bezpečnost, respektive snižující se soběstačnost České republiky v řadě agrárních, potažmo potravinářských produktů. Mezi nejcitlivější segmenty trhu v tomto ohledu patřilo a stále patří vepřové maso, jehož produkce v ČR pokrývá pouze okolo 50 % tuzemské spotřeby a v posledních třech dekádách zaznamenala extrémní pokles. Vlastní návrh projektu tedy spojil obě výše uvedená témata. Odvětví extrémně exponované výraznou redukcí produkce a postupným zvyšováním závislosti ČR na importech vepřového masa na jedné straně a dále otázku uspořádání vzájemných vztahů uvnitř vertikály vepřové maso – tedy vztahů mezi zemědělskými producenty, zpracovateli vepřového masa a obchodníky. V tomto ohledu projektový tým (Luboš Smutka, Jaroslav Havlíček, Ludmila Dömeová, Helena Řezbová, Tomáš Šubrt, Lucie Severová, Roman Svoboda a Karel Šrédl) analyzuje primárně vztahy mezi vývojem cen zemědělských výrobců, cen zpracovatelských a cen maloobchodních. Cílem navrženého projektu je poskytnout účinné nástroje pro potřeby zemědělců, které by jim pomohly efektivně se orientovat v tržním prostředí. Nástroje umožní zemědělcům reagovat na změny prostředí, a tím pádem zvýšit i jejich konkurenceschopnost a udržitelnost celého odvětví.

Projekt CEVEMA a jeho výstupy (https://cevema.pef.czu.cz/) mají za cíl primárně prospět českým zemědělcům, zejména chovatelům prasat v otázce zlepšení jejich schopnosti orientovat se ve složitých tržně-ekonomických vztazích na evropském trhu. Jednotlivé výstupy poslouží jako nástroje, podporující schopnost zemědělců adaptovat se na změny ve vnitřním a vnějším prostředí, které mají významný dopad na podnikání v oblasti produkce vepřového masa. Prostřednictvím interdisciplinárního přístupu zpracované výstupy umožňují simulovat nejen vlivy tržních rizik, ale i simulaci dopadů netržních fenoménů na proces tvorby cen v rámci vertikály vepřové maso. Výstupy projektu taktéž poslouží aplikačnímu garantovi, kterým je Agrární komora ČR, a to zejména v otázkách spojených s formováním její pozice vůči klíčovým partnerům na národní a mezinárodní úrovni. Rovněž umožní hájit zájmy českých chovatelů v klíčových aspektech jednání o budoucí podobě SZP EU.

Jaké jsou konkrétní výstupy projektu CEVEMA?

Svým charakterem projekt vede k návrhu velmi specificky orientovaného setu modelů, které svým předpokládaným rozsahem představují nové pojetí modelování vývoje cen vepřového masa v podmínkách ČR. Vlastní modelové výstupy jsou fakticky rozděleny do čtyř nezávislých modulů: benchmark (na úrovni producentů/chovatelů prasat); predikce cen vepřového masa; cenová elasticita vertikály a jejích jednotlivých prvků; hodnocení nákladů a ziskovosti v rámci vertikály. Výstupy z modelů umožňují relevantním stakeholderům orientovat se v problematice ekonomických vztahů na úrovni vertikály vepřového masa. Jednotlivé modely jsou dostupné prostřednictvím webu: https://cevema.pef.czu.cz/ v záložce „Modely CEVEMA“. Interaktivní benchmarkový nástroj na bázi metod Analýzy datových obalů (Data Envelopment Analysis) – DEA umožňuje všem kategoriím chovatelů (ale především malým a středním) analyzovat efektivitu svých chovů a srovnat je tak s nejúspěšnějšími chovateli ve světě, EU i ČR.

Dalším výstupem je makroekonomický model lineárního programování umožňující porovnat náklady a zisky za vepřové maso v odvětví zemědělství a při realizaci finálních výrobků. Modelují se procesy obratu stáda, počínaje stavem prasnic a selat, následuje výkrm, zpracování na jatkách a finální prodej výsekového masa a masných produktů. Procesy jsou agregovány na úroveň roční produkce v České republice. Model je k dispozici včetně SW nástroje pro jeho řešení na webu projektu. Struktura modelu reflektuje technologické a obchodní vazby mezi prvovýrobou, zpracováním a prodejem.

Jak se v poslední době vyvíjely ceny vepřového masa v Číně a v evropských zemích?

V letech 2019 a 2020 byl trh s vepřovým masem vystaven vysoké volatilitě cen. Důvodem byla nejen prasečí chřipka, ale i pandemie covidu-19 v roce 2020. Po strmém růstu výkupních cen v roce 2019 však nastal v prvním čtvrtletí roku 2020 výrazný zlom. Na ceny vepřového masa v Evropě v březnu 2020 fatálně zapůsobila epidemie covid-19 a začaly strmě klesat. Poptávka po vepřovém mase se snížila, a to i kvůli uzavření restaurací, veřejných stravovacích zařízení, festivalů atd. Dalším důvodem bylo snížení denní zpracovatelské kapacity jatek, případně úplné zastavení porážek v největších německých jatkách Tӧnnies v důsledku nedostatku zahraničních dělníků z Bulharska a Rumunska a jejich nakažení a přísné karantény. Pokles výkupních cen vepřového masa v Německu byl ve třetím čtvrtletí roku 2020 zasažen další ranou, a to výskytem afrického moru prasat na území Německa, nákaza byla potvrzena u uhynulého prasete divokého v blízkosti polských hranic. Čínská lidová republika, Vietnam a Jižní Korea zakázali dovoz vepřového masa z celého území Spolkové republiky Německo. Nemožnost exportovat vepřové maso z Německa do Asie vyvolala zvýšené objemy exportů z této země do východoevropských států v rámci EU, a to hlavně do států s nízkou soběstačností ve vepřovém mase, kam se řadí i Česká republika.

Které nástroje mohou podnikatelům v zemědělské prvovýrobě pomoci přiblížit se ideálnímu stavu? A jak by měli postupovat, aby jim tento model přinesl kýžený výsledek, tj. lepší konkurenceschopnost?

Podnikatel v zemědělské prvovýrobě nemá příliš mnoho možností, jak srovnat svou efektivitu s konkurencí v EU a ve světě. Samozřejmě, přístupných databází je dostatek, nicméně ne všechny jsou dostupné veřejně a jejich struktura nebývá vhodná k použití pro zemědělského podnikatele, neboť mu obvykle chybí nástroj k jejich hlubší analýze. Situace na trhu je často nepřehledná, trh je deformován dotacemi a dominancí oligopolních zpracovatelů a prodejců.

Zásadním nástrojem pomoci zemědělcům v orientaci a potenciálním budoucím nasměrování, který vznikl v rámci projektu CEVEMA, je již zmiňovaný benchmarkový interaktivní nástroj – Model DEA. Aktuální verze interaktivního DEA modelu nabízí producentům prasat ověřit si efektivitu své výroby v rámci porovnání s výrobci ve 14 evropských zemích. Každý výrobce ze zemí EU se může zařadit do této skupiny zemí jako další „virtuální jednotka“ a porovnat efektivitu své výroby s těmito zeměmi. Model je primárně určen pro malé a střední podniky zabývající se chovem prasat. Uživatel může vkládat vlastní vstupní údaje (minimalizační i maximalizační kritéria) podle vlastních skutečných parametrů.

Co dalšího způsobilo pokles zájmu o podnikání v odvětví produkce vepřového masa?

Trh s vepřovým masem prošel v posledních několika desetiletích výraznými změnami, které se bohužel negativně podepsaly na jeho současném stavu. Objem produkce prasat poklesl v letech 1993 až 2020 z více než 4,5 milionů kusů na cca 1,5 mil. kusů zvířat. Klesl nejen objem chovaných prasat, ale i počty chovných prasnic z více než 300 tis. kusů na cca 100 tis. kusů. Tento pokles pak společně s růstem obliby spotřeby vepřového masa v ČR vedl k enormnímu poklesu míry soběstačnosti na výše zmíněných cca 50 %. Mezi nejvýznamnější faktory negativně se podílející na současném stavu byly v minulosti nezvládnuté procesy, spojené s transformací ekonomiky ČR a jejího agrárního sektoru v 90. letech 20. století, dále pak nezvládnutí vyjednávání spjatých se vstupem ČR do EU, kdy tehdejší politická reprezentace zcela zanedbala otázky zemědělství a zejména podpor v oblasti živočišné výroby. Dále se negativně podepsalo na vývoji českých chovů prasat nastavení dotační politiky EU ve vztahu k zemědělcům: v tomto ohledu se ani tak nejednalo o chybu na úrovni EU, ale primárně šlo o pohodlnost české administrativy, která preferovala distribuci dotací primárně prostřednictvím přímých plateb na hektar zemědělské půdy bez ohledu na ekonomickou náročnost jednotlivých podnikatelských aktivit v rámci zemědělství.

Lenka Prokopová

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Kontaktní informace

Česká zemědělská univerzita v Praze

Kamýcká 129

165 00 Praha – Suchdol

IČO: 60460709

DIČ: CZ60460709

ID datové schránky ČZU: 3hdj9cb

Tel. ústředna: +420 224 381 111

Materiály umístěné na tomto webu mohou být publikovány pouze se souhlasem ČZU. Informace o zpracování a ochraně osobních údajů na ČZU v Praze.
© 2021 Česká zemědělská univerzita v Praze – Všechna práva vyhrazena

Skip to content