První experimentální fórum pro neformální setkání představitelů samospráv s akademickou obcí se uskutečnilo v rámci projektu BETTER life financovaného Evropskou unií. Zúčastnili se ho nejen akademici z ČZU, ale i ze sousedního Českého vysokého učení technického.
Profesor Michal Lošťák popsal událost jako „vědeckou hospůdku,” jelikož se při vymýšlení názvu nechal inspirovat zahraničními „science café“. Oproti tradičním přednáškám či konferencím mělo toto setkání uvolněnou atmosféru oné hospody, kde se diskutovalo o tématech bez předem stanovené agendy. „Rádi bychom takovými schůzkami napomohli ustavení spolupracující komunity obcí a akademické sféry. Tato komunita umožní překonat zdánlivě existující nepropojenost vědy s každodenním životem, jehož jsme všichni součástí,” vysvětlil první prorektor ČZU.
Diskuse se stočila na konkrétní problémy, s nimiž se obce potýkají, a na možné způsoby, jak by akademici mohli přispět k nalezení řešení. Témata zahrnovala nejen otázky lokální samosprávy, ale také vztahy obcí s kraji a vládou, respektive ministerstvy. Na setkání se sešli starostové a starostky z obcí různých velikostí, což přispělo k pestrosti diskuse. Došlo i na pivo, byť ne v hospůdce, ale v rámci ochutnávky Suchdolského Jeníka, zlatavého moku pivovaru ČZU.
Účastníci vyjádřili zájem o pravidelná setkávání zaměřená na specifická témata, jako jsou například životní prostředí, dopravní obslužnost, školství, bezpečnost nebo dotační příležitosti. Stejně tak by se příští setkání mohla odehrávat ve specifických formátech, například starostové z malých obcí nebo naopak z měst; představitelé samospráv, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolnění, a pak ti, kteří vykonávají mandát starosty jen neuvolněně, přičemž by bylo vhodné se zaměřit na (ne)výhody s tím spojené. Pro příští formáty se počítá také s přizváním dalších relevantních aktérů, jako jsou příslušná ministerstva, Asociace krajů ČR nebo Svaz měst a obcí spolu se Sdružením místních samospráv.
První „vědecká hospůdka” tak byla úspěšným krokem k posílení dialogu mezi akademiky a obecními představiteli. Otevřená atmosféra a neformální prostředí umožnily produktivní výměnu názorů a zkušeností. Účastníci s nadšením očekávají další setkání, která by mohla dále prohloubit spolupráci mezi akademií a obcemi na cestě k řešení konkrétních výzev a potřeb na lokální úrovni.
Mgr. Milan Školník, Ph.D.
Podobné články
Čtvrt století. Čtvrt století práce, která dává smysl, to skutečně stojí za oslavu. Jako první ze současného týmu Fakulty tropického zemědělství ČZU se do Senegalu v roce 2000 vypravila profesorka Pavla Hejcmanová, tehdy jako studentka doktorského studia. Jejím cílem bylo
Zemědělská krajina není obydlená pouze zajíci či srnčí zvěří, ale i vzácnějšími druhy ptáků, kteří jsou vázáni na holou půdu a otevřenou krajinu bez vegetace. Jedním z takových druhů je i čejka chocholatá, jejímž hnízdním i tahovým chováním se zabývají
