Světlušky v posledních desetiletích ubývají po celém světě, hlavně kvůli světelnému znečištění a ztrátě přirozených míst k životu, což je ve městech obzvlášť výrazné. Projekt s finanční podporou Magistrátu hlavního města Prahy proto zve veřejnost k jejich sledování v době, kdy jsou nejvíce aktivní – obvykle od poloviny června do poloviny července.
Letošní ročník se zaměřuje především na světlušku větší (Lampyris noctiluca). V Praze je zatím málo zmapovaná, protože se v terénu hledá poměrně obtížně. Samci při letu nesvítí, zato bezkřídlé samice, připomínající na první pohled larvy, jsou nápadné svou světelnou „lucerničkou“ na konci zadečku. Nejčastěji je lze najít na zemi nebo na nízké vegetaci, kde svým světlem lákají samce. „Zapojení místních obyvatel je pro nás zásadní. Nikdy bychom nezískali tak podrobná data, a to i z lokalit, o kterých vědí jen oni sami,“ říká Martin Novák.
Nálezy světlušek může veřejnost s vědci sdílet ve facebookové skupině projektu „Praha hledá světlušky“ nebo prostřednictvím stejnojmenného projektu na iNaturalist. Veškeré informace o tom, jak a kdy světlušky pozorovat a jak se do projektu zapojit, najdete na stránkách projektu.
Projekt je realizován Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Do mapování všech druhů světlušek se mohou kdykoliv zapojit i lidé z jiných částí republiky prostřednictvím celostátní iniciativy „Česko hledá světlušky“, která probíhá na stejných platformách.
Odkazy na weby skupin:
https://www.facebook.com/groups/prahahledasvetlusky/
https://www.inaturalist.org/projects/praha-hleda-svetlusky
Foto: Petr Šípek
Podobné články
Jak dostat klimatická opatření z papíru do reálného života? Tomu se v úterý 15. září 2026 v Kampusu Hybernská v Praze věnoval Národní adaptační den. Propojil zástupce ministerstev, samospráv i odborné veřejnosti a přinesl konkrétní příklady toho, jak se daří
Jak se českým vysokým školám daří naplňovat cíle Strategie internacionalizace vysokého školství do roku 2030? Odpověď přináší nová studie Národního vzdělávacího fondu, která porovnala 26 veřejných vysokých škol v České republice. Z jejích závěrů je patrné, že jednotlivé univerzity volí
