Vědci České zemědělské univerzity v Praze pokračují ve vývoji unikátních dronů pro zemědělství a lesnictví

Precizní zemědělství se řídí zásadou „provést pěstební zásah v pravý čas na správném místě a se správnou intenzitou“. Tento princip hospodaření je spojen s používáním nových technologií, tedy i dronů. Drony využitelné v zemědělství jsou vynálezem vědců z Technické fakulty ČZU v Praze, kteří své osvědčené modely i zcela nové projekty představili veřejnosti v červnu na VědaFestu. Uprostřed improvizované laboratoře na „Kulaťáku“ určené fanouškům vědy a techniky jsme zastihli i Ing. Petra Hnízdila z týmu odborníků, kteří se vývoji dronů na Technické fakultě věnují.

Čím jsou vaše drony zvláštní?

Především jsou to „zemědělské“ drony, které mají pramálo společného s využitém bezpilotních prostředků pro hobby účely. Jsou to aplikační drony, kromě monitoringu terénu jsou schopné šetrně distribuovat chemické prostředky na rostliny v rámci precizního zemědělství. A jsou to naprosto unikátní stroje, které byly od první skici nakresleny a vyprojektovány na Technické fakultě a zde svépomocí vyrobeny. Koncepce precizního zemědělství také pochází z ČZU, takže je to artikl, na který má naše univerzita copyright.

Jaký je o aplikační drony zájem?

O tyto technologie je veliký zájem. Stále ještě narážíme na legislativní problémy, protože pro ně není vymyšlena ta správná kategorie. Z bezpilotních prostředků nesmíte distribuovat tekutiny, vlastně vůbec nic. Ale pracujeme na tom, řešíme legislativní otázku, aby byly drony legitimizovány a mohly být přivedeny do praxe. To se ale určitě brzy vyřeší, nalezli jsme určitý koncensus. Protože zájem je opravdu velký. Už jen z toho důvodu, že trend technologií se ubírá k bezpilotním prostředkům i v rámci známého termínu Průmysl 4.0.

Narážejí drony na legislativní problémy i jinde v Evropě?

Je to problém v celé EU, ale řeší se. Raketové rozšíření dronů v oblasti hobby způsobilo nové nečekané problémy. Spousta lidí si je kupovala, zkoušeli, co to umí, šmírovali lidi, lítali v blízkosti letiště atd… Bylo třeba nějak zareagovat, zpřísnit pravidla užívání. Ale při tom se nemyslelo na to, že vývoj se posouvá do oblasti aplikačních strojů, které létají někde nad polem, kde nikoho neohrožují. A právě to se teď řeší… Asi před dvěma lety jsem zaznamenal interpelaci v německém parlamentu ze Strany zelených. Jejich zástupkyně se rozčilovala, že když budou používat drony, budou šetřit krajinu, nebudou zatěžovat zeminu a budou minimalizovat chemikálie… ale že neustále narážejí na nějaké legislativní překážky. Když chtějí dron použít, musí vyplnit padesát papírů. Takže se v německém parlamentu řešilo, že bude potřeba novelizovat zákony a zjednodušit legislativu. Ale je nezbytné oddělit od sebe hobby scénu a profesionální scénu.

Chystáte nyní nějakou novinku?

Ano, ve spolupráci s Lesy České republiky vytváříme pojízdný pásový dron, který je určen do těžkého lesního porostu. Je relativně malý, má pomáhat při nové výsadbě stromků, která se provádí na místech zasažených kůrovcovou kalamitou. Ta, jak známo, zlikvidovala velkou část lesů, takže oni teď musí hodně sázet. Starat se ty o plochy je problém, bylo by potřeba mnohem víc lidí, aby zvládli všechno osekávat, vyžínat, dopravovat tam postřiky… Speciálně pro ně se teď vyrábí stroj, který bude sám jezdit v řádkách nové výsadby. Bude provádět ošetření mladých stromků, bude vyžínat a ušetří lidskou práci. Je to úplná novinka, kterou chceme představit na Zemi živitelce. Dron se jmenuje Foresthor. Na Technické fakultě pracujeme na vývoji a výrobě funkčního vzorku tohoto pásového terénního dronu uzpůsobeného pro pohyb v prostředí lesní výsadby. Zařízení vzniká od prvotního návrhu pouze v prostoru naší fakulty, design vychází z požadavků prostředí aplikace a jde o smluvní výzkum a vývoj. Základ tohoto dronu poslouží i k dalším účelům v oblasti zemědělství. Konstrukce odpovídá posledním trendům v oblasti zařízení UAV a dron je plně bezemisní.

Foresthor, stejně jako ostatní bezpilotní prostředky, je projektem ProLabu Technické fakulty. Co dalšího jste zde v poslední době vyvinuli?  

Právě teď se ve spolupráci s městskou částí Praha 6 vyvíjí aplikační dron na postřik Jírovce maďalu (Aesculus Hippocastanum L.) proti klíněnce jírovcové (Cameraria ohridella). Jedná se o test alternativy ke stávajícím možnostem aplikací postřiku. Tato metoda přináší řadu výhod, zejména univerzálnost použití na jakoukoliv velikost stromu, jednoduchost přepravy, rychlost aplikace (není třeba žádná plošina) a v neposlední řadě také ekonomická výhodnost. Projekt je ve fázi testování na vybraném vzorku stromu.

Ptala se: Lenka Prokopová