
V tomto kontextu je třeba mít na paměti, že i zemědělství je odvětvím, které má na svědomí významnou produkci skleníkových plynů a v určitých případech může mít negativní dopady na životní prostředí. Proto je zcela zásadní přistoupit k transformaci zemědělství a produkci potravin a hledat takové metody, které budou šetrnější k životnímu prostředí. Důležitost ekologického přístupu v zemědělství nabírá na stále větším významu, jelikož je celosvětově vnímáno jako zásadní alternativa pro zemědělskou výrobu budoucnosti. Nejinak je to mu i v Bosně a Hercegovině, kde ekologické zemědělství představuje možnost pro rozvoj nových ekonomických aktivit, jako je cestovní ruch, zvýšení vývozu potravin nebo speciální potravinářské výroby.
A protože ani pracovníkům na Fakultě tropického zemědělství není osud planety lhostejný, navázali na předchozí roky úspěšné spolupráce s Univerzitou v Mostaru a Univerzitou Džemala Bijediče v Mostaru. V roce 2022 se v rámci projektu č. 2022-PKVV-15 s názvem Podpora vzdělávání a vědecký výzkum v oblasti ekologického zemědělství financovaného Ministerstvem zahraničních věcí ČR orientovali právě na tato neodkladná témata spojená s ekologickým zemědělstvím.
Na partnerské Univerzitě Džemala Bijediče v Mostaru se uskutečnily dva workshopy vedené pedagogy z FTZ. Jeden z nic vedený prof. Janem Banoutem byl zaměřen na zpracování organického odpadu a jeho následné využití k obohacení půdy organickou hmotou. Bez využití faremních organických odpadů nelze v ekologickém zemědělství dosáhnout obstojných výnosů a zároveň se jedná o jednu z podmínek získání certifikace ekologického provozu. Účastníci workshopu tak získali znalosti o biologických procesech při rozkladu organické hmoty a o různých technologiích kompostování. Rovněž se diskutovalo o technologických parametrech při kompostování, jako je teplota, vlhkost, pH, poměr C:N atd., postupy optimalizace surovinové skladby kompostu a jeho aplikace na půdu. Nedílnou součástí byla i prezentace pozitivních dopadů aplikace organických hnojiv (kompostu, vermikompostu) na půdní úrodnost, půdní strukturu a obecně na fyzikální vlastnosti půdy.
Druhý z workshopů vedený doc. Miroslavou Bavorovou se zabýval základem sběru dat v terénu a jejich vyhodnocením se zaměřením na ekologické zemědělství. Studenti nejprve vytvořili dotazník zaměřený na výzkum bariér, které zabraňují farmářům přejít na ekologický způsob produkce potravin. Poté provedli dotazníkové šetření mezi farmáři v různých oblastech Bosny a Hercegoviny a pomocí deskriptivní analýzy dat a regresními modely se naučili data vyhodnocovat.
Aktivity vědců ČZU v Bosně a Hercegovině v závěru roku 2022 završila vědecká konference „Organic Farming in the Western Balkan“.
Ing. Iva Kučerová, Ph.D.


Podobné články
Kotle na biomasu jsou ideálním řešením pro dřevozpracující firmy, protože mohou recyklovat přebytky vzniklé ve výrobním procesu. K tomuto řešení nyní přistoupili i v univerzitním podniku Lesy ČZU v Kostelci nad Černými lesy. Na stávající topný systém napojili kotle na
Až do 20. dubna 2025 se mohou registrovat zájemci o účast na mezinárodní konferenci BioPhys Spring pro doktorandy a doktorandky, mladé vědce a vědkyně, kterou bude Česká zemědělská univerzita v Praze hostit ve dnech 29. a 30. května, po oba