Svátek má

Jonáš
9°C
Scattered clouds
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
9°C
Scattered clouds
Úterý
75%
04:57
Min: 9°C
974
16:48
Max: 13°C
SW 3 m/s

Ve Vietnamu bioplynky vítají, v Česku jsme pomalejší, říká expert

Se svým týmem učí vietnamské farmáře stavět bioplynové stanice, v Česku chce rozvíjet třeba smysluplné řešení agrivoltaiky. Zakládá si na jednoduchých a dostupných řešeních. Hynek Roubík je jedním z nejmladších docentů v Česku, působí na Fakultě tropického zemědělství ČZU v Praze a zná odpověď na to, jaký je potenciál energetického využití odpadu nebo vzájemného soužití energetiky a zemědělství.

Odpady jsou problém všude na světě, v rozvojových zemích ale ještě o kousek větší než v těch vyspělých. Proto přibývá snah o to, najít nové smysluplné způsoby, jak s odpadem pracovat a najít pro něj nové využití. „Odpad může být hnědé zlato, co je odpad pro někoho, nemusí být pro všechny. Téměř každý odpad se dá využít, ať už energeticky, ziskem jiných materiálů, jde o to, jak se využije. Jde vlastně o recyklaci odpadu,” vysvětluje Hynek Roubík.

Speciálním případem je potom organický odpad, tedy ten, který se může přirozenými způsoby rozložit. Právě u něj připadá v úvahu energetické využití, protože tlením organického odpadu vzniká plyn. A to je zásadní pomoc hlavně v oblastech, kde jsou ekonomicky na vzestupu široké společenské vrstvy, tedy právě v rozvojových zemích. Proto se výzkumníci z ČZU soustředí hlavně na region jihovýchodní Asie nebo některé africké státy.

„Pracujeme s domácím odpadem, stavíme malé bioplynové stanice pro vaření, střední bioplynky pro výrobu elektřiny. Řešíme, jak zpracovat odpad a dodat domácnostem nebo farmám energii,” vysvětluje cíl své zahraniční mise šéf českého výzkumného týmu.

Energeticky jde využít chov prasat i výrobu tofu

Má za sebou třeba úspěšný projekt stavby víc než 700 bioplynek ve Vietnamu. Přesněji nešlo jen o stavbu, ale i o vývoj nejvhodnějšího řešení pro místní podmínky, a hlavně o to, aby se místní obyvatelé naučili bioplynové stanice stavět. „Malá rodinná farma ve Vietnamu má dnes pět až dvacet prasat. V minulosti jich neměli tolik, a tedy odpad zvládali, ale jak bohatnou, mají zvířat o něco víc, a to už znamená docela hodně odpadu. Předtím zůstával v lagunách za domy, teď se skládá do bioplynky, produkuje energii na vaření a digestát se vrací třeba do rýžových polí,” popisuje Hynek Roubík v kostce, jak tamní řešení funguje.

„Můžeme si to představit jako jednoduchou uzavřenou nádobu, do které se dá odpad a anaerobní digescí (biologický rozklad bez přístupu vzduchu) se odpad přetaví na bioplyn. Ten se zkoncentruje a tlakem vytlačí ven digestát, hnojivo. Tlakem také plyn dojde až do domácnosti, která ho spotřebuje, tím tlak poklesne, do nádoby se vejde nová vsádka odpadu a celý cyklus se může opakovat. Takhle to kontinuálně může fungovat 15-20 i více let,” shrnuje podstatu symbiózy mezi zemědělským odpadem a energetickou produkcí.

Je to jednoduché a levné řešení. „Je to ostrovní systém, vyžaduje jen určitou teplotu, proto je stavíme pod zemí. Výkyvy teplot by mikroorganismy špatně snášely. Ale jinak je to velmi jednoduché a funkční,” potvrzuje Hynek Roubík. Jedna bioplynka o kapacitě mezi 6-20 metrů krychlových ve Vietnamu vyšla na 500-1000 EUR. Podobné projekty řeší i v jiných zemích, třeba v Indonésii chce najít efektivní řešení pro zpracování odpadní vody z výroby tofu.

Klimatická změna je v řadě zemí hmatatelný problém, inovace proto vítají

Jeho tým působí kromě jihovýchodní Asie i v některých afrických zemích, před válkou měl i laboratoř na Ukrajině. „Dělali jsme řešení pro Bosnu a Herzegovinu, pro vinaře v Moldavsku, kde je produkce vína klíčový artikl. Dříve jsme působili hodně i na Ukrajině, kde jsme měli i jednu laboratoř. To je teď bohužel minulost, ale zase se mi podařilo dostat hodně kolegů a kolegyň sem.”

Jak sám říká, přístup místních zemědělců k novému řešení bývá velmi otevřený. „Reakce vietnamských farmářů byla velice pozitivní, ve stylu, když to funguje u souseda, proč by to nefungovalo u nich. Rychle viděli změnu v životním prostředí, co to udělá, když odpady nejsou někde za domem. A samozřejmě z toho mají bioplyn, takže ušetří na LPG nebo na sběru dřeva.”

Jedním z důvodů kladného přijetí technologie, o které třeba v Česku pořád panuje skepse, může být i fakt, že v rozvojových zemích často klimatická změna dopadá na každodenní životy lidí mnohem hmatatelněji. Mají proto pochopení pro vědce, kteří se snaží s problémem pomoct. „V mnoha regionech klimatickou změnu lidé reálně pociťují na vlastní kůži, v posledních letech to ale cítí razantně i lidé v Česku. Snažíme se snížit produkci metanu, k čemuž jsou dobré i ty bioplynky, máme výzkumy na snížení produkce metanu přímo skrze změnu stravy zvířat. Směřujeme k tomu, aby se snížily negativní vlivy na změnu klimatu. Ale je to komplexní, na to my sami nestačíme my, musí to dělat všichni, aby se to pohnulo,” vysvětluje šéf výzkumného týmu z ČZU.

Pro Česko chystá malé bioplynky nebo agrivoltaiku u vinic

Přesto plánuje některé zkušenosti z rozvojových zemí uplatnit i v tuzemsku. „Jedna z věcí, na které pracujeme, jsou právě adaptace malých bioplynek pro naše regiony. Chceme vytvořit ostrovní systémy pro domácnosti, menší farmy. V minulosti jsme vždycky jeli na velké výkony, ale podle mě mají potenciál i ty menší zdroje. V současné situaci je energetické využití organického odpadu ještě důležitější, i proto, že organická hnojiva jsou do půdy potřeba a kvůli invazi na Ukrajinu ještě více zdražila. Bioplynky umí pomoct i s tímhle,” vysvětluje své záměry Hynek Roubík.

Druhou oblastí, se kterou by jeho tým v Česku rád pomohl, je kvalitní a funkční agrivoltaika. „Jde o duální využití zemědělské půdy. Máte vlastně plnohodnotné zemědělství, kdy má půda nad sebou polopropustné fotovoltaické panely. Ty částečně stíní, což je pro některé plodiny dobře, protože mnoho druhů vlastně plné sluneční záření nechce,” popisuje mechanismus efektivního soužití energetiky a pěstování rostlinné produkce.

„Pracujeme s konceptem, který už funguje v jiných zemích, a chtěli bychom ho přetavit do řešení u nás. Soustředíme se na vinice, chmelnice i jiné plodiny, kde to pomůže ke zkvalitnění produkce. Třeba u vína se tím zvyšuje cukernatost, a navíc ty panely brání odpařování vody, což bude u nás do budoucna větší a větší problém,” upozorňuje expert z ČZU.

„Nejpozději příští rok budou u nás pilotní instalace. Koncept je pro Českou republiku nový a já nemám rád polovičatá řešení. Chceme to udělat dobře, aby se to mohlo snadno dál šířit. Máme s tím spojené i výzkumy, abychom věděli, jaký to má přínos pro biodiverzitu, půdu, do energetiky, a jak to dál v Česku šířit,” uzavírá s optimismem Hynek Roubík.

Zdroj: FTZ

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content