Po prvotním šoku následovala bezprecedentní vlna solidarity, která opět po letech stmelila českou společnost a vyprovokovala ji k aktivitě. Česká zemědělská univerzita v Praze se jako první z vysokých škol zapojila do pomoci válečným běžencům.
Univerzita poskytla příbuzným a blízkým svých ukrajinských studentů ubytování na kolejích, základní životní potřeby, zázemí a kompletní informační servis. Hned na začátku vyčlenila 150 lůžek a další uvolnila později. Příjezd a ubytování uprchlíků a humanitární pomoc koordinovala skupina UKRAJINA help, která byla na univerzitě vytvořena bezprostředně po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině.
Na ČZU byla uspořádána peněžní i materiální sbírka na pomoc ukrajinským válečným běžencům a zřízeno kontaktní místo pro studenty, kteří potřebují pomoc. Nechyběla ani psychologická podpora. Studenti a akademici z Ukrajiny byli postupně začleňováni do studijních programů a výzkumných projektů. Mnozí z nich díky tomu našli v České republice náhradní domov, žijí zde a pracují na univerzitě i nadále. I se svými dětmi, které navštěvují školky a školy v Suchdole a okolí.
V obecném povědomí však válka na Ukrajině s odstupem tří let dostala zcela jinou příchuť. Pro mnohé se stala každodenní vzdálenou kulisou a svědectví a reportáže válečných zpravodajů vnímají spíše jako upoutávky na akční filmy. Zájem a spoluúčast postupně nahradila rezignace a apatie. Přestože jde o reálné každodenní drama a krvavý konflikt nedaleko od nás.
Zkusme si vzpomenout, jaké to bylo před třemi lety, a soustřeďme alespoň v těchto dnech pozornost na ty, kteří jsou obětí ruské agrese. Ukrajinci a Ukrajinky si naši podporu zaslouží – ať už bojují za svoji i naši svobodu a bezpečí, nebo přišli do Česka, aby zde našli útočiště. Dejme jim najevo, že jsme s nimi. Třeba účastí na koncertě Noise for Ukraine před ruskou ambasádou, jehož smyslem je hlasitě vyjádřit odpor vůči ruské agresi.
Lenka Prokopová / Foto: shutterstock
Podobné články
Už třiadvacet let si 21. března připomínáme Mezinárodní den lesů jako symbolickou výzvu k ochraně přírodního bohatství nesmírné hodnoty. Zdravé lesy jsou zásadní pro zachování života na Zemi, fungují jako „plíce planety“ a zahrnují celou škálu přínosů od ekologických a
V odlehlé mongolské poušti Gobi sledovala okamžik, který se vědcům dosud nepodařilo zachytit. Studentka Fakulty tropického zemědělství Martina Sihelská jako první vědecky zdokumentovala narození mláděte kriticky ohroženého velblouda divokého (Camelus ferus). Výsledky publikovala v časopise Acta Ethologica.
