Národní galerie Praha v nedávné době díky prostředkům Ministerstva kultury ČR zakoupila ze soukromého majetku středověkou gotickou sochu Tajemné Madony z Havraně. Dřevořezba ze 14. století, jejímž tvůrcem je Mistr Bečovské Madony, zobrazuje Madonu na andělském trůnu jako královnu nebes. V 19. století se soška prokazatelně nacházela v kostele sv. Vavřince v Havrani u Mostu, odtud je odvozen i její název. V současné době probíhá restaurování tohoto velmi vzácného a sledovaného díla. Poté bude Madona z Havraně vystavena v klášteře sv. Anežky České, kde obohatí dlouhodobou expozici středověkého umění.
„Nyní probíhá podrobný průzkum zobrazovacími metodami. Jednou z metod, která pomůže k rozpoznání stavu díla, je i počítačová tomografie. Po nasnímání RTG rentgenografií dostaneme ještě podrobnější informace stavu díla uvnitř dřeva a pod povrchem polychromie. Jsme velmi rádi, že k průzkumu můžeme využít moderní zázemí Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze,“ uvedla restaurátorka Národní galerie Praha, doktorka Markéta Pavlíková. „Naše fakulta disponuje rozsáhlými laboratořemi pro dřevařství a výzkum materiálů na bázi dřeva. Je nám ctí, že můžeme spolupracovat s Národní galerií na výzkumu této unikátní dřevěné památky,“ doplnil tajemník Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze doktor Martin Prajer.
CT skener využitý pro zjištění stavu Madony z Havraně se nachází se v budově High-tech pavilonu Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v pražském Suchdole. High-tech technologicko-výukový pavilon slouží zejména jako výukové pracoviště umožňující studentům propojit výuku s praxí a zvýšit své praktické zkušenosti. „Vybaven je nejmodernějšími technologiemi, které využívají naši studenti lesnictví, dřevařství, myslivosti, arboristiky i taxidermie,“ uvedl děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze profesor Róbert Marušák. CT skener pomocí rentgenového záření dokáže prosvítit zkoumaný objekt, pořízené snímky tak budou využity při analýze a vyhodnocení stavu, v jakém se dřevěná socha nachází. Zároveň proběhlo nasnímání rozměrů a tvaru, aby bylo možné tato data uložit a případně v budoucnu využít při tvorbě repliky. Díky moderním technologiím tak můžeme Tajemnou Madonu z Havraně velmi kvalitně prozkoumat, správně zrestaurovat, uchovat její model v elektronické podobě a předat tento gotický skvost veřejnosti, odborníkům, ale také dalším generacím.
Foto: Petr Zátka
Podobné články
V roce 1957 se na podnět mezinárodní konference lékařů, která ve švýcarském Interlakenu jednala o významu mléka ve výživě lidí, poprvé slavil Světový den mléka. Nejprve připadal na květen, od roku 2001 si ho připomínáme 1. června. Česká republika v
Jak vypadá výuka ve chvíli, kdy se místo modelových zadání pracuje s konkrétním městem a jeho skutečnými potřebami? Studenti programu Veřejná správa a regionální rozvoj na Provozně ekonomické fakultě ČZU si to letos vyzkoušeli přímo v Kralupech nad Vltavou.
