Věděli jste, že obojživelníky lze zakonzervovat tak, že si uchovají tvar, barvu i detaily, a to díky plastinaci? Nebo že ilustrace v učebnicích biologie často vznikají jako ručně kreslené vědecké kresby? A proč někdy preparátoři spolupracují i s 3D tiskárnami? Odpovědi najdete na výstavě Umění uchování přírody, která byla zahájena 16. ledna v Galerii ČZU (1. patro Knihovny ČZU).
„Výstava je ideálním místem pro všechny, které zajímá příroda, ale třeba i kreslení. Umožňuje nahlédnout pod pokličku toho, jak se dají přírodniny zachytit a uchovat pro výuku, výzkum i veřejnost,“ říká kurátorka výstavy Hana Brinkeová z Fakulty lesnické a dřevařské. „Na výstavě mají návštěvníci možnost zhlédnout téměř 150 exponátů. Uvidí zde například dermoplastiky, plastináty, kosterní i entomologické preparáty, které studenti během studia vytvořili,“ dodává kurátorka.
Výstava nabízí víc než jen pohled na exponáty. „Těší mě, že můžeme veřejnosti představit část výstupů z našeho unikátního studijního programu, ve kterém se propojuje věda, výtvarné umění i nejnovější technologie,“ zmiňuje garant studijního programu Konzervace přírodnin a taxidermie docent Oto Nakládal. Tento program lze studovat na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze a přihlášky je možné podávat až do 31. března.
Kromě tradičních metod uvidíte i ty moderní, jako třeba lyofilizaci, při níž se tkáně suší mrazem, nebo diaphonizaci, kdy kostra „září“ díky speciálním barvivům. Vše doplňují vědecké kresby živočichů nebo ilustrované etogramy zvířat.
Výstava potrvá do 24. dubna 2026. Navštívit ji můžete každý všední den v rámci provozní doby Knihovny ČZU. Vstup je zdarma. Vítány jsou i školní skupiny nebo rodiny s dětmi. Všechny popisky jsou přístupné i v angličtině.
Zdroj: FLD
Podobné články
Jak se za posledních deset let rozvíjelo agrolesnictví v České republice? Jaké zkušenosti mají farmáři, vědci i tvůrci politik? A jakou roli může tento přístup hrát v adaptaci krajiny na klimatickou změnu? Na tyto otázky se zaměří konference Agrolesnictví v
Požáry, vichřice nebo kůrovcové kalamity mohou v příštích desetiletích zasahovat evropské lesy v mnohem větší míře než dnes. Rozsáhlá mezinárodní studie publikovaná v prestižním časopise Science, na níž se podíleli také vědci z České zemědělské univerzity v Praze, ukazuje, že
