Udržitelné trendy udávají směr Zemi živitelce. Česká zemědělská univerzita je v tomto směřování významným partnerem

Po téměř půlstoletí existence se Země živitelka vyprofilovala od defilé úspěchů socialistického způsobu hospodaření k mezinárodně uznávanému agrosalonu, který nabízí komplexní pohled na zemědělství 21. století a jeho trendy. Nechybí tu nic, co si v této oblasti lze představit. Kromě obrovského množství exponátů jsou významnou součástí výstavy odborné semináře, přednášky a prezentace seznamující návštěvníky s moderními trendy zemědělství.

Své odborníky na Zemi živitelku každý rok vysílá i Česká zemědělská univerzita a pro tuto výjimečnou příležitost se vždy snaží připravit atraktivní edukativní program. Soudě podle permanentního obležení stánku ČZU se to nejspíš podařilo i letos. Nejen pro možnost ochutnat smažené cvrčky jako potravinu budoucnosti, klobásky a pečivo z Potravinářského pavilonu nebo lahodné produkty Vinařství ČZU, ale i pro šanci dozvědět se leccos zajímavého.

Udržitelnost jako průvodní téma letošního ročníku výstavy je zároveň něčím, co doprovází veškeré dění na ČZU, ať jde o vědeckou a pedagogickou činnost, studijní programy nebo celkovou koncepci kampusu. Především však jde o to vychovat v tomto duchu nové generace, nezatížené předsudky minulosti a schopné čelit novým výzvám.

„Chceme našim studentům vštípit zásady, které budou ctít ve svém výzkumu i v praxi. Je to zejména důraz na udržitelnou budoucnost, což v zásadě znamená omezit nebo zmírnit dopady lidské činnosti na život příštích generací. Reagujeme na současné výzvy a v rámci pestrého portfolia vědních oborů se snažíme eliminovat rizika spojená s klimatickou změnou, energetickou nebo potravinovou krizí,“ říká rektor ČZU Petr Sklenička.

V tomto duchu také Česká zemědělská univerzita připravila na dny 24.– 29. srpna 2023 program pro návštěvníky Země živitelky. Tématu racionálního hospodaření s vodou se zhostila dr. Tereza Hnátková z Fakulty životního prostředí: „Máme tady banner, který představuje Chytrou krajinu Amálie u Lán. Zde jsou na 700 hektarech zemědělské a lesnické půdy aplikována adaptační opatření na změnu klimatu v rámci vodního hospodářství.“ Ale nejen o Amálii byla u stánku ČZU řeč. „Chceme představit projekty a výzkumné aktivity zaměřené na nakládání s vodou, na vodní hospodářství ve městě i v zemědělské nebo lesní krajině. To znamená různé technologie, případy opatření blízkých přírodě, jako jsou mokřady, denitrifikační reaktory, vertikální zahrady, zelené stěny, koupací biotopy a podobně,“ říká environmentální odbornice ČZU dr. Tereza Hnátková, která s sebou pro názornost přivezla i videa s konkrétními případy opatření propojujících aplikační praxi s výzkumem. Třeba přímo v kampusu ČZU, který sám o sobě představuje demonstrační lokalitu na opatření pro nakládání s vodou v rámci modrozelené infrastruktury.

S velkým zájmem návštěvníků se setkala i další témata předkládaná odborníky ČZU. Precizní zemědělství a novinky umožňující efektivní využití zdrojů a minimalizaci negativního vlivu na životní prostředí přiblížil doc. Milan Kroulík z Technické fakulty. Hit letošní sezony, mobilní aplikaci Klíšťapku představil dr. Zdeněk Vacek z Fakulty lesnické a dřevařské. Klíšťapka umí predikovat aktivitu a početnost klíšťat a nebezpečí nákazy boreliózou na základě klasifikace lesních porostů, stanoviště a počasí. Interaktivní mapa je založena na téměř 30 tisících analyzovaných klíšťat.

O udržitelném hospodaření se zemědělskou půdou poreferovala Ing. Laura Míčková z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Představila výzvy, které přináší klimatická změna do zemědělství a potravinářství a možné strategie pro zajištění potravinové bezpečnosti.

A také dva významné projekty. První z nich, EJP SOIL, sdružuje přední evropské instituce zabývající se kvalitou půdy. „Projekt se zaměřuje mimo jiné na opatření proti erozi půdy, zvyšování efektivity zemědělské produkce, modelování vlivu sucha na výnosy plodin či zlepšování retence vody v půdě,“ říká Ing. Míčková. A další projekt s názvem DRIFT-FOOD je zaměřen na potravinářské technologie a produkci a inovace lokálně vyráběných potravin.

Zástupce Fakulty tropického zemědělství prof. Jan Banout přiblížil problematiku potravinové bezpečnosti v zemích globálního jihu a představil novinky v této oblasti. „Výzkum našeho týmu je mimo jiné zaměřen na inovativní technologie zpracování potravin na bázi obnovitelných zdrojů energie, které vedou ke snížení ztrát při produkci potravin a které zároveň snižují negativní dopady na globální klimatickou změnu. Jde především o využití technologie solárního sušení potravin,“ uvádí prof. Banout.

Sérii odborných prezentací uzavřel v poslední den agrosalonu doc. Igor Krejčí z Provozně ekonomické fakulty s tématem Manažerské simulátory v zemědělství. „Přijel jsem sem prezentovat metodu, která využívá manažerské situace pro řešení složitých problémů. Tady samozřejmě se zaměřením na problémy v zemědělství, ať už to využije malý nebo velký farmář,“ vysvětluje doc. Krejčí a dodává: „Prezentujeme simulátor, který je do jisté míry univerzální pro malé farmáře zaměřené na živočišnou výrobu. Ta metoda je ale výrazně univerzálnější a každý model může být šitý na míru konkrétnímu problému. Model vytvořený pro farmáře s živočišnou výrobou je volně dostupný. Každý si ho může stáhnout a zkusit si svoji farmu vyplnit do uživatelského rozhraní. Pak už jen zkouší, zda jeho strategie funguje dobře, či ne, jestli je ziskový, jestli se mu vyplatí rozšířit stádo a podobně. V podstatě se z toho stává hra.“

Stánek ČZU kromě duševní potravy pro zvídavé návštěvníky tradičně nabízí i spoustu dobrot. A to i těch netradičních, jako je jedlý hmyz pražený na pánvi. Šéfkuchařka Ing. Petra Škvorová z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů se tak stává oblíbenou postavou všech ročníků Země živitelky. O strávníky rozhodně nouzi nemá. „Letos jsme si připravili ochutnávku potemníků moučných a cvrčků domácích. V současné době jsou jako jedlý hmyz klasifikovány čtyři druhy, na Evropský seznam schválených potravin přibyl potemník stájový (Alphitobius diaperinus), toho tu ale nemáme. Vzali jsme sem na ukázku všechna stádia potemníků. Jak malé červíky, tak jejich kuklu i dospělce, aby bylo vidět, jak vypadá hmyz s proměnou dokonalou,“ vysvětluje.

K popularizaci hmyzu jako potravy budoucnosti přispívá vydatně i Země živitelka. „Letos jsme vydali hmyzí kuchařku, kde jsou tři recepty. Každý si u nás může koupit hmyzí moučku a doma si pak něco upéct,“ nabízí Ing. Škvorová.

Hned vedle ní Stanislav Večeřa z Fakulty lesnické a dřevařské vysvětloval techniku konzervování těl nebo jejich částí zvanou plastinace, a také fungování hydrogelu, který zvyšuje zadržování vody v přírodě. Předvedl i dron, který lze využít třeba na sledování zajíců a vysoké před senosečí.

Parádním kouskem expozice ČZU se letos stal nakladač na elektrický pohon. „Obejde se bez pomoci další techniky a zvládne ho jeden jediný člověk,“ zdůrazňuje dr. Václav Štícha z Fakulty lesnické a dřevařské a dodává: „Tento stroj má doplnit řadu mechanizačních prostředků jak lesnických, tak i v oblasti pěstitelství rychle rostoucích dřevin. Jeho největší přínos je v tom, že má velice šetrný bezemisní provoz, protože využívá elektromobilitu.“

Není pochyb, že Česká zemědělská univerzita k letošnímu tématu Země živitelky „Na cestě k udržitelnosti“ rozhodně má co říct. Je totiž jejím krédem.

Lenka Prokopová