Jeho studie publikovaná v prestižním časopise Ecology Letters ukazuje, že hmyzí holky trpí o trochu více (méně jich přežije až do dospělosti, když jsou vystaveny potravní deprivaci) než kluci. Výsledky dále naznačují, že za to částečně může pohlavní dimorfismus ve velikosti těla. U hmyzu jsou typicky holky větším pohlavím a mají tedy během růstu větší nároky na příjem potravy.
Dospělosti se tedy dožívá více samečků. U druhů, kde jsou pohlaví stejně velká, k této nerovnováze nedochází. Zhoršující se vnější podmínky, které vedou k umírání mladých samiček, mohou ovlivnit celé populace zasažených druhů.
Tým ekologie hmyzu je rád, že se tímto konečně mohl zapojit do celospolečenské diskuse o genderové spravedlnosti v přírodě, a Tiitovi moc gratulujeme!
Podobné články
Druhů rostlin preferujících půdy bohaté na živiny s vysokým obsahem dusíku za posledních šedesát let v Evropě prudce přibylo. Tento trend jde napříč všemi stanovišti, jako jsou mokřady, lesy, křoviny a traviny. K takovému závěru došli vědci v čele s
Od března je ředitelkou Zoo Praha, kde už pár let předtím pracovala jako koordinátorka in situ projektů na ochranu zvířat ve volné přírodě. Řídila například převoz koní Převalského do Mongolska nebo projekt Toulavý autobus na ochranu goril nížinných v Kamerunu.
