Svátek má

Věroslav
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Tajemný život sambara skvrnitého

Výzkumný tým Animal Physiology and Behaviour (APB) z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity spolupracuje s filipínskou nadací Talarak na záchraně sambara skvrnitého. Doktorandka Hajra Munir se vydala na filipínský ostrov Negros do místního záchranného centra, aby získala cenné informace o životě sambarů v lidské péči reintrodukovaných do původního areálu výskytu, ale i těch, kteří žijí divoce.

Sambar skvrnitý (Rusa alfredi) patří mezi ohrožené druhy s areálem výskytu omezeným pouze na dva filipínské ostrovy. Právě malé množství jedinců přežívajících volně společně s obecným nedostatkem poznání o jejich biologii a pouze částečnými úspěchy v množení v lidské péči motivovalo členy týmu APB ke spolupráci s nadací Talarak. Cílem je pomocí moderních vědeckých metod podpořit efektivitu dosavadních záchranných opatření na třech úrovních: zlepšit chov v podmínkách in situ, detailně monitorovat reintrodukční proces sambarů a získat informace o divoce žijící populaci na ostrově Negros.


V rámci tříměsíční stáže studentka Hajra Munir navštívila chovné centrum sambarů skvrnitých ve městě Bocolod, reintrodukční lokalitu v přírodní rezervaci Danapa u města Bayawan a zavítala i do těžko přístupných oblastí okolo Damugtanu, kde chtěla najít divoce žijící populaci.
Založení chovného centra v polodivokých podmínkách, tzv. ex situ, se stalo běžnou strategií, která napomáhá přežití mnoha druhů včetně sambarů a obnovení biodiverzity. Právě v tomto centru se náš tým podílí na několika výzkumných studiích, například na detailním monitoringu chování a denní aktivity zvířat, sledování stavu jejich preorbitálních žláz a hlasové komunikace, zkoumá se také parožní cyklus a biomechanické vlastnosti paroží. Některé z těchto studií budou doplněny komplementárním výzkumem v různých evropských zoologických zahradách.
Od roku 2020 nadace Talarak úspěšně vypustila 32 sambarů reprezentujících různé genetické linie do velkého oploceného areálu (metoda „soft release“), ve kterém je umístěno několik krmelců pro usnadnění jejich adaptace. Tato populace se dosud rozrostla o 22 procent a je sledována pomocí fotopastí a audiopastí. Kromě studií zaměřených na využití prostředí a vnitrodruhových i mezidruhových interakcí je možno díky individuálnímu rozpoznávání jedinců (každý má charakteristický skvrnitý vzor) studovat místní a behaviorální ekologii na individuální úrovni. V rámci pravidelného monitoringu se také sbírají vzorky trusu k provedení mikrohistologických analýz ke stanovení potravních preferencí.
Fotopasti jsou nainstalovány také v oblastech vhodných pro přežívání divoké populace a tam, kde místní obyvatelé referovali o přítomnosti sambarů. V jedné z nich již byl výskyt zvířat potvrzen.
V neposlední řadě se členové týmu APB věnují spolupráci s místní komunitou a dobrovolníky pracujícími pro nadaci Talarak včetně jejich tréninku ve sběru a zpracování dat v rámci dlouhodobého projektu. Úspěch tohoto projektu by měla podpořit i účast studentů již od bakalářského stupně a úzká spolupráce s místními univerzitami. To vše pod vedením a v koordinaci odborníka na jelenovité docenta Franciska Ceacera.

Hajra Munir / Francisco Ceacero Herrador

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content