Svátek má

Emil
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Světový den zdraví: Trápí nás pandemie obezity

Na 7. dubna připadá u příležitosti založení Světové zdravotnické organizace Den zdraví. Jeho letošním tématem je Právo na zdraví. V tento den si připomínáme důležitost kvality zdravotní péče, nutnost větší informovanosti a také správné výživy. Právě o zdravém životním stylu a rizicích, která s sebou nesou choroby příznačné pro dnešní dobu, si povídáme s odbornou asistentkou na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Ing. Mgr. Dianou Chrpovou, Ph.D.

Jak jsme na tom jako společnost se zdravím?

Nejsme na tom moc dobře. Jsme obézní, trápí nás diabetes melitus II. typu, vysoký krevní tlak a poruchy lipidového metabolismu. V poslední době nás stále více trápí onkologická onemocnění. Hodně kouříme, bojujeme se stresem a málo se hýbeme.

V případě obezity nejde jen o estetickou stránku. Obezita je výrazným rizikovým faktorem pro řadu dalších onemocnění, která můžeme nazvat neinfekční onemocnění hromadného výskytu.

Obezita je velkým rizikem diabetu melitu II. typu, jehož prevalence (podíl nemocných jedinců v populaci – pozn. red.) je obrovská. Dříve jsme se učili, že diabetici druhého typu jsou jedinci s obezitou ve věkové hranici 55–60 let. Dnes to jsou čtyřicátníci.

Dalším výrazným rizikem pro obézní jedince jsou kardiovaskulární onemocnění. Bylo zjištěno, že přibližně každý druhý Čech, který umírá, umírá právě na kardiovaskulární diagnózu – zvláště na infarkt myokardu a cévní mozkovou příhodu. A to je velmi závažné. Abychom tomuto předešli, musíme se vrátit k významným příčinám. Je nutné mít jakousi „normohmotnost“, která je adekvátní k našemu věku, výšce a fyzické aktivitě a samozřejmě i zdravotnímu stavu.

Rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění je také nesprávná skladba jídelníčku. Tato onemocnění se totiž nevyhýbají ani jedincům bez nadváhy.

Na co si tedy dávat ve skladbě jídelníčku pozor vzhledem k těmto onemocněním?

Důraz by měl být zvláště na příjem typu mastných kyselin. Z celkového množství tuku, který přijímáme ať už v potravinách nebo jako takový, by měl tvořit tuk s vysokým podílem polyenových mastných kyselin přibližně dvě třetiny. Do potravinových zdrojů tohoto typu tuku patří běžně používané oleje jako řepkový, slunečnicový a olivový, dále tučnější ryby, drůbež a například i jáhly nebo avokádo.

Úplně nejlépe, co se týče složení mastných kyselin, vychází řepkový olej. Je v něm významně obsažená alfa – linolenová kyselina patřící do skupiny omega-3 nebo také n-3 kyselin mající protizánětlivý charakter. Proto nemusíme kupovat dražší oleje, jako je například lněný, stačí používat běžný řepkový olej. Nejlépe za studena pro přípravu salátů, v malém množství do pomazánek. Je stabilní i vůči oxidaci během tepelné úpravy, protože teplota, při které se olej přepaluje, je u něj zvýšená. Je ho tedy možné v klidu použít i na smažení, i když tato tepelná úprava se nedoporučuje zase tak často.

Další potravinové zdroje této pozitivní alfa – linolenové kyseliny jsou i vlašské ořechy. Spousta lidí má ořešák na své zahradě a ani neví, jak cenný je to potravinový zdroj. Jinak mastné kyseliny ze skupiny n-3 s protizánětlivým účinkem najdeme také v rybách, hlavně v tuku mořských ryb. Není tedy od věci doporučení odborníků konzumovat ryby nejlépe dvakrát týdně.

Důležitost protizánětlivých mastných kyselin tkví hlavně v tom, že pomáhají řešit degenerativní zánětlivé onemocněním cév zvané ateroskleróza. Jde o zhoršení průsvitu cévy, ve které se usazují nerozpustné sloučeniny tuku a cholesterolu. Může dojít k ucpání cévy nebo také ke vzniku sraženiny, následně ischemii, a tedy k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě.

Co takové máslo?

Máslo bych úplně nezatracovala, přestože obsahuje cholesterol. Na příjem cholesterolu stravou se dnes již díváme trochu jinak. Dokonce i EFSA (Evropská komise pro bezpečnost potravin – pozn. red.) již neudává doporučené množství cholesterolu na den. Doporučuje přijímat nasycených mastných kyselin co nejméně. Tímto je jasné, že vzhledem k tomu, že cholesterol ve svých potravinových zdrojích nasycené mastné kyseliny doprovází, budeme i cholesterolu přijímat co nejméně. Samozřejmě také záleží na našem zdravotním stavu, zda již například na doporučení lékaře neužíváme léky na snížení zvýšené hladiny cholesterolu v krvi.

Zdravý člověk se máslu vyhýbat nemusí a určitě by nemělo chybět ani ve výživě dětí a seniorů, kde jde hlavně o jeho vynikající senzorickou kvalitu. Navíc bych máslo doporučovala i lidem s gastrointestinálními potížemi. Protože oxidační produkty vznikající při smažení a opékání dráždí sliznici gastrointestinálního traktu, doporučuje se přidávat tuk, tedy máslo, až do hotového jídla. Mléčný tuk je navíc snáze stravitelný, protože se lépe vstřebává.

Takže více než rakovina nás trápí kardiovaskulární choroby?

Potýkáme se paralelně s oběma diagnózami. Léčba onkologických onemocnění je velmi náročná, a přestože se její úroveň rok od roku zvyšuje, řada případů nekončí šťastně. Byla zmíněna obezita. Také pro některá onkologická onemocnění, jako je například karcinom prsu, je rizikovým faktorem právě obezita. Prokazuje se to ale i u některých dalších.

Myslím, že základy zdravého jídelníčku jsou všeobecně známy. Přijde vám, že lidé na to slyší a aplikují to?

Základem zdravého jídelníčku je ovoce a zelenina. Z celkového denního příjmu by měly být dvě třetiny zeleniny a jedna třetina ovoce. V jakýchkoli podobách. V roční spotřebě těchto dvou komodit ale na tom jako republika například oproti státům jižní Evropy nejsme moc dobře. Mají sice jiné podnebné podmínky pro pěstování různých druhů ovoce a zeleniny, ale myslím si, že i s našimi druhy můžeme konzumaci navýšit. Složky, které ovoce a zelenina obsahuje, mají výrazný protektivní účinek na všechny druhy onemocnění člověka. Zapomínáme na zelí, růžičkovou kapustu, pórek, kadeřávek; a díky dovozu si můžeme koupit skoro vše.

Nemyslím si ale, že na tyto všeobecně známé rady lidé slyší. Raději se vyhýbají dražšímu hroznovému vínu, ale do košíku si dají plno průmyslově zpracovaných potravin, které by se daly zařadit do „zbytečné výživy“ a které nejsou potřeba k zajištění fyziologického žití člověka. Navíc nejsou ve výsledku o nic levnější než například exotické ovoce.

Spousta informací se dá najít i na internetu. Někdy je ale v záplavě protichůdných rad těžké rozlišit, čemu věřit.

Jako laik bych uvítala, kdyby mi internetový vyhledávač nabízel nejprve odborné články na danou tematiku, ale to se neděje.

Máme tu totiž odborné společnosti jako Společnost pro výživu, která se zabývá výživou a působí na poli prevence. Vznikla po druhé světové válce, kdy bylo třeba řešit výživový stav obyvatelstva, a společnost funguje stále dál. Bohužel o ní ve veřejném prostoru není slyšet. Vydává perfektní periodikum dvouměsíčník, kde srozumitelnou formou i pro laiky informuje o potravinách, o výživě a léčebné výživě nebo o výzkumech v oblasti výživy a zdraví. Na rozdíl od přehršle rad na internetu, které nejsou nijak podloženy skutečnými odborníky. Bohužel tento časopis není v prodejnách tisku běžně ke koupi, ani se o něm moc neví, není na něj žádná reklama. Lze si ho jen objednat nebo se stát členem Společnosti pro výživu a v rámci členství ho odebírat.

Kromě Společnosti pro výživu máme i lékařské společnosti, jako je například Česká kardiologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, kde už se řeší konkrétní diagnózy. Česká pediatrická společnost, kde jsou ta nejrelevantnější doporučení pro výživu například kojenců a malých dětí. To už nemusí být pro běžnou populaci tak úplně srozumitelné. Když vám ale někdo v rodině onemocní a sháníte informace, je užitečné je v odborných společnostech dohledávat. Například když zadáte do vyhledávače „karcinom prsu“, Českou onkologickou společnost vám vyhledávač nenabídne jako první. Na jejích stránkách ale najdete jednotlivé postupy, doporučení i otázky v oblasti prevence. Myslím si, že až na výjimky by to všechny ženy s touto diagnózou a jejich rodiny zajímalo a mohly by si o tom něco přečíst.

To se děje i v případě rad na snížení hmotnosti.

Ano, mnohdy se na internetu objevují velmi přísné redukční režimy. V mnohém nepokryjí ani energii pro bazální metabolismus, což je energie pro zajištění základních životních funkcí (termoregulace, dýchání apod.). Toto množství energie si lze jednoduše spočítat pomocí Harris-Benedictovy rovnice. Dosadíte svůj věk, hmotnost a výšku a spočítáte si její množství. S nesmyslně přísnými redukčními dietami se ale dostanete s jejich doporučovaným energetickým příjmem třeba i na hranici nebo pod hodnotu energie pro bazální metabolismus, což následně vede k jeho snížení a dále k jojo efektu. Po opakovaném dodržování přísných redukčních diet se toto opakuje a náprava je velmi obtížná.

Při správně nastavené redukční dietě jsou většinou vidět výsledky až za dva, klidně za tři měsíce. To je pro mnohé těžké vydržet. Lidé na dietě si denně stoupají na váhu a ona se nehýbe. Radila bych váhu schovat a spíše se měřit v pase a přes boky. Když máte totiž k dietě zařazeno aerobní cvičení, ubýváte na objemu, přestože je vaše hmotnost stejná nebo dokonce vyšší z důvodu nárůstu svalů.

Poradíte nějaké první malé krůčky pro někoho, kdo by rád se svým zdravím a nepřiměřenou hmotností něco udělal?

Je třeba bazální metabolismus rozhýbat logistikou našeho dne. Protože opravdu není výhodné začít s jídlem až někdy v poledne nebo až pozdě odpoledne. Určitě doporučuji rámcové jídelníčky, kdy si klient vybere potraviny, které mu vyhovují a zároveň neodporují příslušným výživovým doporučením.

Co se týká pohybu, v první řadě musíme myslet na zdravotní stav jedince. I obezita je fakt, který se musí zohlednit. Není možné ihned vyběhnout na několikakilometrovou trasu. Pohybová aktivita ale není jen prevencí nadváhy a obezity, je i prevencí fyziologického zdraví. Okysličují se tkáně a podporuje se srdečně-cévní systém.

Pokud nestíháte přes týden, zařaďte si alespoň o víkendu pohybovou aktivitu aerobního typu. Chůze je fajn, ale není to hubnoucí aktivita. Abychom shazovali, je třeba se dostat do aerobního pásma, které je jednoduché si určit. Toto pásmo, ve kterém se prioritně spalují tuky, se většinou pohybuje v rozmezí 60–80 % maximální tepové frekvence, jejíž hodnotu lze spočítat podle vzorce 220 – věk (u žen 226 – věk). Do aerobního pásma se ale pohybem dostaneme až za cca 15–20 minut, u netrénovaných jedinců i trochu později. V aktivitě a v aerobním tepovém rozmezí je pak nutné vydržet alespoň 45–60 minut. Pokud toto zvládnete zhruba třikrát týdně, úbytek hmotnosti se dostaví. Ženám po padesátce, které trápí postmenopauzální nadváha a obezita, doporučuji pomalou chůzi do kopce. V aerobním pásmu budete co nevidět, a ještě se můžete kochat krajinou, protože v aerobním pásmu byste se neměly příliš zadýchávat.

Rozhovor vedla: Zuzana Mocková

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content