Světové kapacity se sejdou na konferenci AquaConSoil 2023. Hostitelkou je Česká zemědělská univerzita v Praze

Toto mezinárodní fórum zároveň představuje vzácnou příležitost k setkání s předními osobnostmi z významných institucí z Evropy, Ameriky, Asie i Austrálie. PROGRAM konference je rozdělen do pěti okruhů. Více na toto téma s koordinátorkou konference AquaConSoil za ČZU doc. Lenkou Wimmerovou z Katedry aplikované ekologie Fakulty životného prostředí.

Paní docentko, AquaConSoil je prestižní konference na téma Udržitelnost a jak napovídá samotný název, jde tady především o vodu a půdu. Co je hlavním smyslem těchto setkání špičkových vědců a zástupců průmyslu?

Původně se konference jmenovala ConSoil, což v překladu odpovídalo spojení kontaminovaná zemina. Konference se poprvé konala v 80. letech minulého století a účastnily se jí průmyslové podniky a různé mezinárodními asociace. Postupně se ukazovalo, že kontaminace není důležitá jenom z pohledu půdy, ale i z pohledu vody, proto došlo ke změně názvu na AquaConSoil, a tím i k rozšíření zaměření konference o problematiku vody. Jde o velice významnou akci se zhruba čtyřicetiletou tradicí, na kterou se sjíždějí nejen vědci, ale i lidé z firem, které používají nové technologie a neustále se potřebují rozvíjet. Účastní se rovněž odborníci z legislativní oblasti, to znamená zástupci státní správy včetně organizací jako např. U.S. Environmental Protection Agency. Takže opravdu významní hráči udávající směr. Je to celosvětová konference, takže tu budeme mít účastníky nejen z Evropské unie, ale také ze Severní Ameriky, Austrálie, Tchaj-wanu a dalších asijských zemí.

Hostitelkou je nyní Česká zemědělská univerzita a je to poprvé, co se experti na udržitelné trendy scházejí v Praze, potažmo ve střední Evropě. Jak tuto skutečnost vnímáte a co to znamená pro ČZU?

Ráda bych zdůraznila, že tuto prestižní konferenci vůbec poprvé organizuje univerzita, dříve byl vždy spolupořadatelem nějaký průmyslový podnik. A poprvé se koná ve střední Evropě a v postkomunistické zemi. Že se nám podařilo dostat k nám na univerzitu tak významnou akci, je obrovský úspěch.

A jak se vám to podařilo?

Jednali jsme o tom zhruba pět let. Podařilo se to jednak díky panu profesorovi Janu Vymazalovi, který je vědec světového renomé. Pak také díky tomu, že mám dlouholeté osobní vazby na osobnosti z Vědecké rady AquaConSoil a konferencí se účastním už od roku 1990. Současně není pochyb, že Praha je krásné město, které stále táhne. My na ČZU navíc můžeme nabídnout udržitelný areál, ve kterém máme spoustu nových budov s modrozelenou infrastrukturou. Právě teď je těsně před otevřením další z nich. Nicméně je třeba říci, že místo konání konferencí se volí na základě výběrových řízení, do kterého jsme vstoupili, podali návrh a pak k nám přijela tříčlenná komise ze společnosti Deltares, prohlédli si kampus, probrali jsme naše možnosti a na základě toho si nás nakonec vybrali.

Čím bude pražská konference specifická?

Mimo jiné i tím, že současný předseda pan profesor Huub Rijnaarts (přední odborník na čištění a management vod z Wageningen University & Research) bude předávat pomyslné předsednické žezlo svému nástupci. Ve funkci ho nahradí pan profesor Frederic Coulon (specialista na environmentální chemii a mikrobiologii z Cranfield University), což je také uznávaná kapacita. Tím, že u nás dojde k předání předsednictví, bude se současně vzpomínat na všechny předchozí ročníky konference a jejich nejzajímavější momenty.

Jakou roli sehrají na tomto fóru vědci a odborníci naší univerzity? Dostanou velký prostor?

Samozřejmě jsem se snažila vědce z ČZU maximálně podpořit a nabídnout jim možnost prezentace na této konferenci. Sešlo se nám však 450 žádostí o ústní přednášky a místo bylo pro nějakých 150. Výběr podléhal přísným regulím a příspěvky vybírala Vědecká rada konference, která činí nějakých 25 lidí z celého světa. Každopádně je skvělé, že se některým kolegům podařilo uspět. Konferenci zahájí paní prorektorka pro udržitelnost profesorka Eva Vlková. Hlavní referát bude mít pan profesor Michael Komárek, který je vědec světového formátu, a navíc budoucí děkan FŽP. Dále se podařilo uspět mně osobně a mým kolegům z Akademie věd ČR. Budeme prezentovat nové Národní centrum kompetence Biocirkl, kde řešíme valorizaci různých druhů odpadů a vývoj nových technologií. Někteří naši studenti také uspěli v rámci ústních prezentací. Pak tu budeme mít celou řadu posterů a v úvodní i závěrečné sekci dostaneme prostor k prezentaci tématu udržitelnosti, které je pro naši univerzitu velmi důležité.

Kromě odborných sekcí má konference i výstavní část. Jak bude koncipována?

Na výstavě umístěné ve druhém patře budovy Fakulty životního prostředí se bude prezentovat 27 zahraničních firem. Bude tu samozřejmě i stánek ČZU, kde nám budou pomáhat i naši studenti a doktorandi. Vlastní odborné sekce budou probíhat v šesti místnostech v budovách Fakulty životního prostředí od úterý do čtvrtka. Slavnostní zahájení, předání pomyslné štafety a ukončení konference se bude konat v Aule ČZU. Na pátek jsme pak s kolegy připravili několik exkurzí. Na mokřady na Kokořínsku je zavede paní docentka Kateřina Berchová, do Chytré krajiny Amálie paní doktorka Tereza Hnátková a poslední exkurze je směřována na Příbramsko, kde nám kolegové z fy DIAMO, s.p., předvedou unikátní čistírnu důlních vod a třídící linku. Na úterý máme také domluvené prohlídky dřevin a udržitelných prvků v areálu. Libosadem zájemce provede pan doktor Vladimír Janeček z Fakulty lesnické a dřevařské a s modrozelenou infrastrukturou je seznámí paní inženýrka Simona Dvořáková z oddělení CSR.

Určitě dojde i na neformální setkání, která při takových akcích hrají významnou roli. Vnímáte to tak?

Je to rozhodně velmi důležité. Konference se kvůli covidu nekonala už čtyři roky a lidé, kteří na tato setkání jezdí pravidelně, se po tak dlouhé době chtějí potkat. Program začíná v devět ráno, končí v šest večer, ale pak ještě zbyde čas na neformální setkání ať už v kampusu nebo někde ve městě.

Jak se výstupy z těchto konferencí projevují v praxi? Máte nějakou zpětnou vazbu?

Nemohu příliš mluvit za ČZU, jsem tady zaměstnaná teprve od roku 2016. Předtím jsem pracovala v komerční firmě a na konference jsme jezdili v rámci komerčních zakázek. Prezentace na tomto fóru znamenala možnost spolupráce se zahraničními firmami, možnost vstupovat do zahraničních tendrů, získávat nová data. Určitě bude na letošním ročníku zajímavé sledovat vývoj a praktické uchopení požadavků Zelené dohody pro Evropu a EU taxonomie. Od příštího roku musí řada firem, ale i organizací dělat tzv. ESD reporting, což znamená Environmental Social Government (rámec používaný k hodnocení obchodních praktik a výkonnosti organizace v různých otázkách udržitelnosti a etiky – pozn. red.). My se řídíme evropskou legislativou, ale třeba Amerika a Kanada mají úplně jinou. Proto budou pro nás velmi zajímavé výstupy sekcí organizovaných americkou organizací U.S. EPA. Dozvíme se, jakým směrem se ubírají oni, například jakým způsobem budou deklarovat zelené finance a podobné záležitosti. To je samozřejmě důležité i pro univerzitu, abychom byli v obraze.

Máte zkušenosti ze soukromého sektoru i z univerzitního prostředí. Mohla byste zhodnotit, jak funguje spolupráce průmyslníků a akademiků?

Je to vždy otázka vzájemné důvěry. Když to vezmeme z pozice výzkumníka, pokud něco vynalezne, bojí se, aby mu někdo know-how neodcizil. Nicméně z pohledu firem by na to výzkumníci měli pohlížet trochu jinak. Každá firma přece musí řešit ekonomické náklady, návratnost investice, nemůže kupovat něco, když nemá prognózu trhu, není si jista, jestli technologie v reálném prostředí funguje. To jsou věci, které jsou postavené na vzájemné komunikaci.

Máte v tomto ohledu dobré zkušenosti?

Já většinou ano. Pokud mám nějaké negativní zkušenosti, tak bohužel z výzkumného sektoru. Od kolegů výzkumníků. Možná je to tím, že jsem přišla z komerčního sektoru a dokážu se vžít do pozice firem.

Jak se jako koordinátorka tak významné konference cítíte pár dní před jejím zahájením? A jak se na ni těšíte?

Velmi se těším, že uvidím kolegy, které jsem dlouho neviděla, třeba z Austrálie. Organizačně je to však velmi náročné. Teď s koncem prázdnin nám raketově roste počet účastníků. Máme strop 550 lidí a zatím jich je zhruba 450 (k 31. srpnu – pozn. red.), ale uvidíme. Asi to z nás opadne, až proběhne hladce první den a akce bude v běhu. Konferenci také samozřejmě neorganizuji sama, mám tu celý tým a výrazně nám pomáhají i doktorandi z naší katedry. Třešničkou na dortu pro nás bude závěrečná konferenční večeře na lodi na Vltavě.

Rozhovor připravila: Lenka Prokopová

Pět základních okruhů, do kterých je rozdělen program konference

• Obnova vodních a půdních zdrojů v kontextu Cirkulární ekonomiky a Zelené dohody pro Evropu
• Příspěvek systému půda-voda-sediment k adaptaci a zmírňování změny klimatu
• Udržitelné sanace, nově se objevující kontaminanty a prevence směrem k nulovému znečištění
• Voda a půda v digitálním světě
• Nástroje a přístupy systémového myšlení ke zvládnutí udržitelnosti systému půda-voda-sediment