Univerzitní pivo je raritou, proto není divu, že sládci do své „šňůry“ po českých pivovarech zahrnuli i Suchdolského Jeníka. Podobné exkurze se pod hlavičkou projektu Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva zemědělství konají pravidelně. Letos do Česka přijelo třináct sládků i s novinářskou suitou, takže o propagaci bude postaráno. Americké a kanadské sládky doprovázela Eva Libs Bartoňová, vedoucí ekonomického úseku na Generálním konzulátu ČR v Torontu. Ten misi připravil ve spolupráci s naším velvyslanectvím ve Washingtonu.
„Sládci jsou z různých koutů USA a Kanady, je to reprezentativní skupinka. A je vidět, že se stále víc zajímají o náš styl vaření piva, o ležáky,“ říká Eva Libs Bartoňová a vysvětluje: „Podle zažité představy se v Severní Americe pije hlavně IPA (India Pale Ale – kategorie světlých svrchně kvašených piv), to se ale teď začíná měnit. Nastal velký boom ležáků a nám se hlásí obrovské množství sládků, kteří by chtěli jet do Česka a seznámit se s našimi odborníky. Proto jsme tady na univerzitě. Abychom viděli váš pivovar a seznámili se s panem Chládkem a dalšími kolegy.“
Pan Chládek, tedy docent Ladislav Chládek, v roce 2006 Suchdolského Jeníka na Technické fakultě zakládal a řadu let tu působil jako sládek. Je to sice jeho první univerzitní pivovar, ale jinak má na kontě asi dvacítku velkých pivovarů u nás i ve světě. Pivovarnictví je jeho koníčkem, a navíc se v oboru vyzná jako málokdo. Znají ho v Japonsku, v Číně, Řecku nebo Německu, kde mj. založil školní pivovar za účasti studentů z Weihenstephanu, nejprestižnější bavorské univerzity s výukou pivovarnictví. Své zkušenosti předává při výuce pivovarnictví na ČZU a studenti je dokážou dobře využít: „Je hezké pracovat s mládeží. V rámci Erasmu učím i zahraniční studenty, kteří mají o tento studijní program velký zájem. I když jsou tu poměrně krátce, stačí jim to k tomu, aby si s mou pomocí ´na dálku´ postavili pivovar v domovské zemi. Ten nejvzdálenější je asi v Chile,“ líčí docent Chládek. A co ´otce´ Suchdolského Jeníka nejvíc těší? „Když lidem naše pivo chutná a když získává řadu ocenění. Jako například první místo v prestižní degustační soutěži v Žatci.“
Teď se o pravdivosti pověstí o Suchdolském Jeníkovi a českém pivu vůbec mohli přesvědčit i sládci ze zámoří. Podle Evy Libs Bartoňové už do Čech s nadšením odjížděli: „Oni byli nadšeni, ještě, než sem přijeli. Do Česka chtěli jet už dávno, protože se o vaření piva zajímají. Většina z nich také vaří ležáky, takže je pro ně napojení na naše pivovary důležité. Máme hodně nabitý program a myslím, že ani nestíhají vnímat to množství podnětů, které dostávají. Takže jsou touto exkurzí rozhodně nadšeni.“
Lenka Prokopová
Foto: Petr Zmek
Z historie pivovaru
Výukový a výzkumný pivovar České zemědělské univerzity byl založen v roce 2006 a navázal na bývalý pivovar na Brandejsově statku v Suchdole, kdysi patřící klášteru benediktýnů v Praze-Emauzích. Původní suchdolský pivovar byl ještě před 1. světovou válkou zavřen v důsledku kontaminované vody z místního rybníka. Z iniciativy tehdejšího rektora ČZU, prof. Ing. Jana Hrona, DrSc., Dr.hc., a vedoucího katedry technologických zařízení staveb doc. Ing. Miroslava Přikryla, CSc. byl založen současný pivovar. Do prostoru bývalé laboratoře Technické fakulty ho jako dvojpodlažní stavbu vyprojektoval, navrhl, vyrobil strojní zařízení a následně uvedl do provozu doc. Ing. Ladislav Chládek, CSc. Ten se stal jeho sládkem a učitelem studijního programu „Výroba českého piva“, jeho anglické mutace „Brewing of Czech Beer“ a dalších souvisejících předmětů.
Pivovar byl založen nejen pro výuku výroby piva, ale i pro studium českých a zahraničních studentů. Pro přípravu bakalářských, diplomových a doktorandských prací slouží k provádění experimentálních prací a jejich následnému vyhodnocování. Absolventi tohoto studijního směru jsou po určité době oprávněni k projektování pivovarů, sladoven, nealko závodů a dalších potravinářských a zemědělských závodů.
Podobné články
Možná bude někomu tento titulek znít divně. Onen údiv je však vyjádřen v samotné otázce – zda je možné, či zda není možné dělat vědu jinak, než tomu bylo po předchozí staletí.
Johana Rondevaldová je s Fakultou tropického zemědělství spjata již od svých bakalářských studií. Zaměřuje se na využití méně známých rostlinných druhů, které mohou významně přispět k řešení podvýživy a chronických onemocnění. Více se dozvíte v rozhovoru, který nabízí zajímavý pohled