
Teprve v roce 2001 byla v ČR zakázány pohonné hmoty s příměsí olova. Tehdy disponovala země něco málo přes 750 km dálnic, v jejichž bezprostřední blízkosti bylo téměř 225 000 000 m2 půdy vystavené spadu částic olova produkovaných motorovými vozidly.
„Výzkumná zpráva přinesla dva zásadní závěry: zemědělská půda v okolí dálnice se potýká s koncentrací olova násobně přesahující bezpečnostní limity, a přestože zátěž se vzrůstající vzdáleností klesá, kvůli vyvýšenému terénu vozovky nad okolní krajinu se šíří do větší vzdálenosti. Analýza zde aktuálně pěstované pšenice a řepky olejné prokázala nadlimitní hodnoty oproti stávajícím evropským normám jak u olova, tak u kadmia a arsenu. Tyto plodiny proto nemohou sloužit ani jako potravina, ale ani jako krmivo,“ vysvětluje Vladislav Chrastný, profesor z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.
U drtivé většiny z mnoha desítek analyzovaných organických polutantů se ukázalo, že jejich koncentrace jsou podlimitní, v přípustných hladinách daných současnou legislativou. To odpovídá i závěrům z předchozích studií. To ovšem vůbec neznamená, že by zemědělská půda těsně přiléhající k frekventovaným pozemním komunikacím (a konkrétně k této) byla automaticky zcela bezpečná a vhodná k produkci zemědělských plodin. Naopak – analýza půdních vzorků v oblasti kovů totiž ukazuje, že kontaminace olovem (Pb) ve vzdálenosti 10 až 50 m od D5 pod ornicí dosahuje přes 500 mg/kg, a teprve ve vzdálenosti 400 m od okraje dálnice klesá více než desetinásobně.
Nabízí se tedy otázka – zda u páteřních pozemních komunikací lpět na zachování zemědělské plochy a pěstovat na nich maximálně biomasu pro biopaliva první generace.
Zdroj: Fakulta životního prostředí ČZU v Praze
Podobné články
Katedra jazyků Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze uspořádala v rámci programu Blended Intensive Programme (BIP) mezinárodní týdenní literární kurz Literarisches Prag zaměřený na pražské německé spisovatele.
Také letos se na závěr akademického roku na České zemědělské univerzitě konala výstava bakalářských a ateliérových prací letního semestru 2024/2025, které vypracovali studenti a studentky programu Krajinářská architektura Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. V přízemí budovy MCEV II byly