Studie u D5 poukázala na rozsah půdní kontaminace kovy

Teprve v roce 2001 byla v ČR zakázány pohonné hmoty s příměsí olova. Tehdy disponovala země něco málo přes 750 km dálnic, v jejichž bezprostřední blízkosti bylo téměř 225 000 000 m² půdy vystavené spadu částic olova produkovaných motorovými vozidly.
„Výzkumná zpráva přinesla dva zásadní závěry: zemědělská půda v okolí dálnice se potýká s koncentrací olova násobně přesahující bezpečnostní limity, a přestože zátěž se vzrůstající vzdáleností klesá, kvůli vyvýšenému terénu vozovky nad okolní krajinu se šíří do větší vzdálenosti. Analýza zde aktuálně pěstované pšenice a řepky olejné prokázala nadlimitní hodnoty oproti stávajícím evropským normám jak u olova, tak u kadmia a arsenu. Tyto plodiny proto nemohou sloužit ani jako potravina, ale ani jako krmivo,“ vysvětluje Vladislav Chrastný, profesor z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.
U drtivé většiny z mnoha desítek analyzovaných organických polutantů se ukázalo, že jejich koncentrace jsou podlimitní, v přípustných hladinách daných současnou legislativou. To odpovídá i závěrům z předchozích studií. To ovšem vůbec neznamená, že by zemědělská půda těsně přiléhající k frekventovaným pozemním komunikacím (a konkrétně k této) byla automaticky zcela bezpečná a vhodná k produkci zemědělských plodin. Naopak – analýza půdních vzorků v oblasti kovů totiž ukazuje, že kontaminace olovem (Pb) ve vzdálenosti 10 až 50 m od D5 pod ornicí dosahuje přes 500 mg/kg, a teprve ve vzdálenosti 400 m od okraje dálnice klesá více než desetinásobně.
Nabízí se tedy otázka – zda u páteřních pozemních komunikací lpět na zachování zemědělské plochy a pěstovat na nich maximálně biomasu pro biopaliva první generace.

 Zdroj: Fakulta životního prostředí ČZU v Praze