Teprve v roce 2001 byla v ČR zakázány pohonné hmoty s příměsí olova. Tehdy disponovala země něco málo přes 750 km dálnic, v jejichž bezprostřední blízkosti bylo téměř 225 000 000 m2 půdy vystavené spadu částic olova produkovaných motorovými vozidly.
„Výzkumná zpráva přinesla dva zásadní závěry: zemědělská půda v okolí dálnice se potýká s koncentrací olova násobně přesahující bezpečnostní limity, a přestože zátěž se vzrůstající vzdáleností klesá, kvůli vyvýšenému terénu vozovky nad okolní krajinu se šíří do větší vzdálenosti. Analýza zde aktuálně pěstované pšenice a řepky olejné prokázala nadlimitní hodnoty oproti stávajícím evropským normám jak u olova, tak u kadmia a arsenu. Tyto plodiny proto nemohou sloužit ani jako potravina, ale ani jako krmivo,“ vysvětluje Vladislav Chrastný, profesor z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.
U drtivé většiny z mnoha desítek analyzovaných organických polutantů se ukázalo, že jejich koncentrace jsou podlimitní, v přípustných hladinách daných současnou legislativou. To odpovídá i závěrům z předchozích studií. To ovšem vůbec neznamená, že by zemědělská půda těsně přiléhající k frekventovaným pozemním komunikacím (a konkrétně k této) byla automaticky zcela bezpečná a vhodná k produkci zemědělských plodin. Naopak – analýza půdních vzorků v oblasti kovů totiž ukazuje, že kontaminace olovem (Pb) ve vzdálenosti 10 až 50 m od D5 pod ornicí dosahuje přes 500 mg/kg, a teprve ve vzdálenosti 400 m od okraje dálnice klesá více než desetinásobně.
Nabízí se tedy otázka – zda u páteřních pozemních komunikací lpět na zachování zemědělské plochy a pěstovat na nich maximálně biomasu pro biopaliva první generace.
Zdroj: Fakulta životního prostředí ČZU v Praze
Podobné články
Letošní vítěz soutěže Strongman na České zemědělské univerzitě v Praze Tomáš Najman není jen nejsilnějším mužem univerzity, ale je také je nesmírně kreativní. Studuje druhým rokem v bakalářském programu obor Územního plánování na Fakultě životního prostředí. Proč si zvolil právě
Sport a prostředí univerzit k sobě patří už od počátku moderních sportovních dějin. Řada sportů se právě na univerzitách zrodila a samotní studenti výrazně přispěli k jeho rozšíření mezi nezainteresovanou veřejnost.
