Studenti by měli být aktivní, ptát se, být zvídaví, otevření novinkám a změnám

Dříve jste působila na Pedagogické fakultě UK, co vás přivedlo na ČZU? Jak dlouho pracujete na Institutu vzdělávání a poradenství?

Mohu říci šťastná náhoda. Po rodičovské dovolené jsem hledala své další profesní uplatnění a na doporučení kolegyně z UK jsem se přihlásila na výběrové řízení na IVP ČZU. A dosud nelituji a jsem ráda, že vše takto vyšlo. Na Institutu vzdělávání a poradenství pracuji od roku 2013, tj. již devátým rokem.

Na co se v rámci výuky zaměřujete?

Jsem garantem našeho nového unikátního studijního programu Kariérové poradenství a vzdělávání. Učím předměty jako kariérové teorie a strategie, metody a diagnostika v kariérovém poradenství nebo kariérový management. Přednáším i základy didaktiky a pedagogiky pro poradce a také prevenci rizikového chování pro náš druhý studijní program Učitelství praktického vyučování. Organizačně také zastřešuji kurz Didaktických a prezentačních dovedností pro studenty doktorského studia z FLD, FŽP, FTZ a FAPPZ, kde přednáším komunikační dovednosti pro začínající vysokoškolské učitele.

Kromě výuky poskytujete individuální konzultace profesního směřování studentů a absolventů. Jak taková konzultace probíhá?

Ano, spolupracuji s kolegou Přemkem Gubanim z Kariérního centra ČZU, kde si vzájemně doplňujeme služby individuálního poradenství. Já vedu konzultace směrem k sebepoznání a zmapování osobních charakteristik studentů jako základního předpokladu hledání práce. Kolega pak poskytuje rady a návody, jak a kde hledat práci, jak oslovit potenciální zaměstnavatele a jak se prodat na trhu práce. Tyto konzultace poskytujeme zdarma jako službu studentům, ale i absolventům ČZU do 3 let po ukončení studia.

A jak konzultace probíhá? Je možné fyzicky v Kariérním centru nebo na IVP v Malé Chuchli nebo online přes MS Teams. Mohu říci, že po covidové době studenti spíše preferují online setkání, šetří čas a cítí se tak i více komfortně. Ale je to individuální, někdo naopak preferuje osobní setkání. Na konzultaci se můžete přihlásit přes online registrační formulář na stránkách cc.czu.cz. Nebo napíšete email mně nebo kolegovi Gubanimu. Následně máme k dispozici 30–90 min. Záleží, co student chce probrat a co je cílem našeho setkání. Standardně společně projdeme jeho současnou situaci, kde se nachází, co je pro něj aktuální, nad čím přemýšlí a z toho společně vydefinujeme, co je cílem a kam se bude konzultace ubírat. Zda jde o ujasnění pracovního zaměření nebo nalezení a popsání kompetencí studenta, jeho pracovních hodnot nebo jen zda si potřebuje tzv. zvědomit, co má za sebou a kam jde či kam chce směřovat. Kolikrát stačí opravdu jen sepsat, co se studentům honí hlavou, často jsou to jen obavy, nedostatek informací nebo neschopnost vidět i jiné možnosti řešení dané situace. Od toho tu jsme – popsat, ukázat, pojmenovat a pomoct zorientovat se v současné situaci studentů tak, aby se následně uměli sami odpovědně rozhodovat v jejich dalším pracovním uplatnění. Pokud je to žádoucí, může si student také vyplnit 3 typy osobnostních dotazníků, jejich vyhodnocení pak společně projdeme, co to pro něj do jeho pracovního života znamená a na co se může soustředit, co má na trhu práce hledat.

Jakým způsobem může student pracovat už v rámci studia na tom, aby měl po absolutoriu dobrou výchozí pozici a byl dobře uplatnitelný v praxi?

Velmi dobrá otázka. Řekla bych, že je třeba pracovat na tzv. employabilty skills. Tj. studenti by měli být aktivní, ptát se, být zvídaví, otevření novinkám a změnám, nebát se změn, měli by znát sami sebe, a co nabízí, umět se tzv. prodat, být komunikativní, mít IT schopnosti, ale také pokoru a etiku. O rozvoj těchto kompetencí se snaží kolega Gubani v Kariérním centru ČZU pomocí různých aktivit, které pro studenty pořádá, od setkání s firmami, veletrhu pracovních příležitostí, včetně rozvojových přednášek od různých lektorů…

Hlavní je nečekat, že vše přistane na talíři a že na studenty všichni čekají s otevřenou náručí, ale je třeba se snažit sám. Přemýšlet o svém pracovním uplatnění, hledat možnosti, vyzkoušet si pomocí praxí či stáží, co by mě mohlo bavit. Ověřit si, v čem jsou mé přednosti, zjistit, co moji potenciální zaměstnavatelé požadují, a zrevidovat, zda splňuji jejich požadavky. Jednoduše zkoušet, ověřovat a stále reflektovat svá rozhodnutí – kde jsem, kam jdu a kam chci dojít. Plánovat, ale mít i variantu B a C, umět se přizpůsobit vnějším podmínkám a své plány přeplánovat. I zaměření bakalářské či diplomové práce může být již v souladu se studentovým zaměřením. Ale samozřejmě myslet i na sebe, své zájmy, koníčky a přátele. Umět relaxovat a vypnout.

Jak může student poznat, v jakém konkrétním odvětví by se mohl uplatnit?

Zde je důležité se studentem stanovit jeho pracovní hodnoty, co od práce očekává, co ho v práci motivuje, případně demotivuje a kde již všude nabral své pracovní zkušenosti. Podle toho lze společně projít jednotlivé obory a pracovní pozice, které tomu mohou odpovídat. Ale cílem není určit, že např. student má jít dělat např. laboranta, ale spíše naznačit možnosti v rámci odvětví nebo upozornit na jiné obory, nad kterými student třeba vůbec neuvažoval. Je to kolikrát i jen o výčtu možností, ale konečná volba je pak na studentovi, co by ho bavilo, na co má kompetence, vzdělání i co má chuť vyzkoušet.

Jak poznat, jaké jsou dotyčného silné stránky, které mají smysl v rámci budoucího uplatnění v praxi rozvíjet?

Silné stránky studentů lze identifikovat a popsat společně na jeho dosavadních pracovních zkušenostech, ale i v rámci jeho zájmů i zaměření studia. Protože silné stránky se projevují na více úrovních, ne jen v práci. A často studentům nedojde, že i dovednost, kterou dělají jen pro zábavu a ve volném čase, by se dala třeba využít i pracovně. Proto v rámci konzultací začínáme už od dětství, co studenty bavilo, co rádi dělali a kdy třeba s danou aktivitou a proč přestali. Nebo si pomůžeme osobnostním testem, ale ten dávám spíše až na konec konzultace jako potvrzení toho, co jsme si se studentem během konzultace řekli, aby to jen dané kompetence podtrhlo a pojmenovalo.

Jsou nějaké aktuální trendy, které „hýbou“ světem kariérového poradenství?

Řekla bych, že první výzvou bylo a je online kariérové poradenství a využívání různých online nástrojů. Nyní to je využití virtuální reality v kariérovém poradenství. Také na institutu zkoušíme, je to pro nás výzva naučit se využít virtuálního prostředí pro práci poradce, hlavně po stránce technické umět VR ovládat. A pak bych řekla, že v současné době se mnoho poradců snaží o zakotvení kariérového poradenství v průběhu formálního vzdělávání od mateřské školy po vysokou školu. Vzniklo a stále vzniká mnoho materiálů pro poradce v rámci různých projektů, jak pracovat se žáky a studenty, jak u nich rozvíjet dovednosti pro řízení kariéry, např. i formou portfolií. S tím souvisí i vytváření strategie kariérového poradenství na školách a celková funkční implementace těchto témat do výuky ve školách v rámci vzdělávací oblasti či průřezového tématu Člověk a svět práce. Tím se také aktuálně na IVP zabýváme v rámci projektu TA ČR.

PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D., působí od roku 2013 na Institutu vzdělávání a poradenství, je odborným asistentem na Katedře celoživotního vzdělávání a podpory studia. Zaměřuje se na oblast kariérového poradenství, pedagogiku a prevenci rizikového chování. Je garantem studijního programu Kariérové poradenství a vzdělávání. Vyučuje například předměty, jako jsou kariérové teorie a strategie, metody a diagnostiku v kariérovém poradenství či kariérový management. Vystudovala obor pedagogika a výchova ke zdraví na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

Jana Kašparová