Svátek má

Blažej
3°C
Broken clouds
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
3°C
Broken clouds
Pátek
88%
06:33
Min: 1°C
992
15:59
Max: 7°C
WSW 4 m/s

Strašák jménem degradace půdy. Jak moc nás může ovlivnit?

Půda je pro lidstvo významným a nezastupitelným zdrojem k obstarávání potravin a dalších nezbytných potřeb spjatých s životem. Současně je dynamickým, přírodním systémem náchylným na jakékoli změny. Problémy, které se na základě těchto změn k půdě vážou, jsou globálního charakteru a jako takové je bude muset společnost řešit. Jedním z nich je tzv. degradace půdy. Ohrožuje i Českou republiku.

Jde o proces snižující produkční (biologickou a ekonomickou) funkci zemědělské půdy, což vede k celkovému poklesu ekosystémové produktivity. Tento negativní trend, jímž je změna stavu půdy, je (ne)přímo způsoben člověkem. Řeč je o způsobu hospodaření, změně klimatu, erozi půdy, kontaminaci či ztrátě půdní biodiverzity. Všechny tyto faktory zintenzivňují a urychlují samotný degradační proces, jehož příčiny a důsledky jsou vzájemně propojené. Jeden faktor podmiňuje jiný, a tím se proces degradace zrychluje. Některé faktory, jako je například způsob hospodaření, ovlivnit lze. Jiné, například podnebí, ne.

Degradace půdy je závažný problém ovlivňující lidské živobytí a brzdící udržitelný rozvoj. Proto se tomuto problému věnuje pozornost na celém světě. Degradace půdy se dotýká 30 % rozlohy světové půdy a má vliv na 3,2 miliardy lidí. V celosvětovém měřítku dochází ročně k ekonomické ztrátě v hodnotě 6,3 bilionu dolarů právě v důsledku půdní degradace. Problém je zejména v suchých oblastech, kde degradace půdy ztěžuje snahu o omezení celosvětového hladu na minimum. V rozvojových oblastech je největším problémem Afrika, jejíž ekonomika je postavena převážně na půdě, tj. na zemědělství a pastevectví.

Degradace půdy je v suchých oblastech do jisté míry přirozeným procesem, nicméně změny ve využívání půdy člověkem její degradaci značně urychlují. Vědci z ČZU se ve své studii zaměřili na zemědělsko-pastevecké oblasti v Africe. Výzkum prováděli v Etiopii, kde zkoumali následky migrační vlny na konci 20. let minulého století a její vliv na degradaci půdy. Lidé zde totiž byli v 70. letech nuceni opustit své domovy z důvodu rozsáhlých pozemkových úprav. Jednalo se zejména o investice do půdy a její následnou transformaci na cukrové plantáže. Ty byly tehdy zakládány s minimálními konzultacemi a kompenzacemi pro samotné pastevce a zde žijící komunity. Takový zásah do ekosystému podle některých studií, orientovaných zejména kvalitativně, výrazně poškodil životní podmínky pastevců a produktivitu hospodářských zvířat. Žádná studie však kvantitativním způsobem nezkoumala dopad vysídlení vyvolaný velkoplošnými změnami využití půdy v podobě rozsáhlých investic (LSLI) na půdní ekosystém.

Výzkum proběhl v roce 2019, kdy vědci zkoumali 866 domácností v zemědělsko-pasteveckých oblastech Etiopie. Zjistili, že až u 75 % zkoumaných domácností došlo k vysoké degradaci půdy. Nejvíce se jednalo o lesní pozemky a travní porosty. U zhruba 44 % domácností došlo ke snížení velikosti stáda (hospodářských zvířat) a cca 56 % domácností v důsledku pozemkových úprav přišlo o svou půdu zcela. V neposlední řadě vykazovalo 86 % domácností výrazný pokles produktivity plodin a úbytku hospodářských zvířat. Z výsledků výzkumu je tedy patrné, že vysídlení domácností vede k výraznému zvýšení degradace půdy, a tím i k poklesu její úrodnosti.

Wilem Heijman

 

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content