V uplynulých třech letech se výzkumníci Fakulty tropického zemědělství zabývali tím, jak správný management krajiny může ovlivňovat riziko spojené s klíšťaty a jimi přenášenými nemocemi. Výsledky ukázaly, že extenzivní pastva za využití velkých spásačů vede ke statisticky významnému poklesu počtu klíšťat na spásaných plochách. Tento způsob managementu krajiny se proto ukazuje být účinným nejen z ekonomického hlediska a z hlediska udržování biologicky rozmanité krajiny, ale i z hlediska řízení rizik spojených s klíšťaty a jimi přenášenými onemocněními. Vzhledem k tomu, že se v podstatě jedná o opětovné zavedení velkých spásačů do jejich přirozených, původních ekosystémů, ze kterých byli vytlačeni člověkem, je možné použít tuto metodu i při snižování rizik spojených s klíšťaty v oblastech, kde je účelné minimalizovat přítomnost lidí a lidských aktivit.
Naše výsledky dále ukázaly, že exotická zvířata chovaná na farmách v České republice přicházejí do styku s klíšťaty a mohou se nakazit klíšťaty přenášenými patogeny. Zatím není jasné, jakou (jestli vůbec nějakou) roli mohou exotická zvířata hrát v ekologii klíšťat a jimi přenášených patogenů, nicméně s rostoucím počtem těchto zvířat v České republice by se situace měla nadále monitorovat. Další zajímavou otázkou, která zasluhuje podrobný výzkum, je i možnost alternativního přenosu klíšťaty přenášených patogenů mezi zvířaty a potencionálně i na lidi.
Více informací o tomto výzkumu si můžete přečíst v přiložené výzkumné zprávě. V současné době jsou připravovány odborné vědecké články, které detailně popíší výsledky těchto studií.
Podobné články
Populaci jelenovitých v České republice ohrožuje nepůvodní parazit z Dálného východu, hlístice Ashworthius sidemi, která má naprostou početní převahu nad původními druhy parazitů. K takovému závěru dospěl výzkum týmu parazitologů z České zemědělské univerzity v Praze vedeného docentem Jaroslavem Vadlejchem.
Ačkoliv lesnatost v rámci Evropy stále stoupá a rozlohy lesů jsou vyšší než v posledních staletích, narůstá také ohrožení lesních ekosystémů. Dle nové studie, na které spolupracovali také vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze (FLD