„V české přírodě to bohužel často vypadá, jako by stále platilo heslo: Se Sovětským svazem na věčné časy! V mnoha oblastech zůstávají ruiny po vojenských budovách, ploty z ostnatých drátů, pyrotechnika nebo uměle vytvořené terénní struktury. Česko tímto způsobem v podstatě postavilo okupační armádě pomník. Je to projev neúcty nejenom k české přírodě, ale i k obětem sovětské okupace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice.
Ochranářská organizace deset let odklízela hromady izolací z telekomunikačních kabelů, klubka ostnatých drátů, rozstřílené terče, pyrotechniku, trosky vojenských budov, terénní struktury narušující krajinný ráz lokality nebo všudypřítomné pneumatiky od vojenské techniky. A to vlastními silami, s pomocí dobrovolníků, specialistů nebo placené techniky. „I když jsme neměli povinnost takto rozsáhlý úklid provádět, věnovali jsme mu velké úsilí i značné finanční prostředky. Spolu s dalšími zásahy na obnovu lokality vyšla obnova bývalého vojenského prostoru na území rezervace velkých kopytníků na několik milionů korun,“ doplnil Dalibor Dostál. Revitalizaci prostoru organizace prováděla na základě konzultací s vědci. Práce ochránci přírody symbolicky uzavřeli vloni 21. srpna při výročí 55 let od vstupu sovětských vojsk na naše území.
Na obnově zdevastovaného území a jeho návratu k původní kráse se podílejí vědci z českých univerzit, Akademie věd a mnoha dalších výzkumných institucí. Česká zemědělská univerzita stvrdila spolupráci se společností Česká krajina podpisem memoranda vloni na podzim. Tato spolupráce však má dlouhou historii. „Společnost Česká krajina je pro nás významným partnerem, který spravuje síť rezervací s cílem podpory druhové diverzity, současně je aktivní v boji s klimatickou změnou. Dosavadní spolupráci chceme výrazně rozšířit především v oblastech vzdělávání a výzkumu,“ uvedl při podpisu memoranda rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička.
Jeho slova potvrdil ředitel společnosti Dalibor Dostál. „S odborníky z České zemědělské univerzity spolupracujeme na několika konkrétních projektech. Například tvoří část týmu, který se dlouhodobě věnuje výzkumu etologie koní v milovické rezervaci velkých kopytníků. Další experti ČZU jsou zapojeni do společného projektu identifikace a eliminace invazních druhů rostlin s pomocí dronů a robotů. Podpis memoranda umožní dosavadní spolupráci rozšířit i na další oblasti,“ zmínil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Velmi inspirativní je podle něj například koncept Chytré krajiny, který Česká zemědělská univerzita rozvíjí. „Cestou, jak zvládnout současné výzvy v ochraně přírody a péči o krajinu, je kombinace moderních, chytrých řešení a tradičních postupů,“ doplnil.
Mimo rezervaci velkých kopytníků, ale i na území dalších bývalých základen v Česku, zátěž po sovětské armádě zatím zůstává ve velkém rozsahu. „Působí to dojmem, jako by Česká republika neměla evidenci těchto škod, natož systematický plán na jejich odstraňování. Je to smutné. Od Německa po Maďarsko je řada úspěšných projektů odstraňování zátěže po vojenských základnách, které se primárně mění na přírodně cenné lokality. V Česku by podobných projektů určitě mělo výrazně přibýt,“ upozorňuje Dalibor Dostál. Zahraniční projekty jsou podle něj často financovány z evropských dotací. O zkušenosti s obnovou území bývalého vojenského prostoru se nezisková organizace dělí i se zahraničními zájemci. Opakovaně přivítala experty z Ukrajiny, kteří v Milovicích sbírali zkušenosti pro obnovu ukrajinského území po konci současné války. „Chceme z milovické rezervace velkých kopytníků udělat příklad dobré praxe i pro vlastníky a uživatele území bývalých vojenských základen v České republice,“ uzavírá Dalibor Dostál.
Obnovu území rezervace velkých kopytníků oceňují biologové, krajináři i architekti. Milovice jsou největší českou přírodně cennou nížinou rovinatého charakteru, pro jejíž původní krajinný ráz byly charakteristické dálkové výhledy.
RED / Zdroj: Česká krajina
Foto: Profimedia / Lenka Prokopová
Podobné články
Začalo to před pár lety na České zemědělské univerzitě, když se tým vědců zabýval výzkumem silic a jejich působením na bakterie a plísně. Praktickým výsledkem tohoto výzkumu jsou mimo jiné dnes velmi populární přípravky na ochranu rostlin vyráběné na přírodní
Studenti programu Management zakládání a péče o zeleň Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů se na sklonku jara spolu se studenty arboristiky Fakulty lesnické a dřevařské vypravili na odbornou exkurzi do nejteplomilnějších biotopů naší republiky.
