Svátek má

Ivo
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Smart Food: Chytré potraviny v prevenci civilizačních nemocí

Chytrá výživa v kombinaci s pohybovými aktivitami je jedinou efektivní cestou, jak předcházet následkům nezdravého životního stylu na kondici (nejen) české populace. Z této základní premisy vychází projekt, který společně připravily Univerzita Karlova prostřednictvím své 1. Lékařské fakulty, Česká zemědělská univerzita v Praze, Vysoká škola chemicko-technologická a Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR. Jejich zástupci představili hlavní teze projektu na tiskové konferenci ve čtvrtek 27. dubna. Byl u toho i ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU prof. Josef Soukup zahájil sérii přednášek z pohledu těch, kteří chytré potraviny produkují a využívají při tom moderní technologie v zemědělství. Pod pojmem chytré potraviny si asi každý dovede představit např. sójový olej, rajčata nebo ořechy, ale málokdo ví, že to mohou být třeba i houby vystavené ultrafialovému záření, nemluvě o nových potravinách, které se postupně prosazují i v legislativě Evropské unie. Prof. Soukup mj. věnoval pozornost také tématu geneticky modifikovaných potravin, které se zatím prosazují jen velmi obtížně. „Například pěstování kultivaru kukuřice, který je rezistentní vůči zabíječi kukuřičnému, je pro zemědělce a obchodníky tak technicky a administrativně náročné, že ho raději nepěstují. Nedělám si iluze, že by v nejbližších letech nastal velký rozvoj těchto technologií,“ uvedl prof. Soukup.

Kvalita potravin, funkční potraviny a vliv na zdraví populace bylo téma pro prof. Janu Hajšlovou z VŠCHT. A poslední části řetězce Zemědělství – Potravinářské technologie – Medicína se ujal doc. František Novák, který nabídl alarmující fakta o souvislosti mezi kvalitou stravy a civilizačními chorobami.

Společný projekt je zaměřen na využití inovativních biotechnologií v zemědělství, potravinářství, v laboratorní diagnostice, biomedicínském výzkumu i v klinické medicíně. Výsledkem má být vybudování biotechnologického centra sdružujícího experty napříč těmito odbornostmi. Vychází z potřeby sjednotit roztříštěné snahy, zlepšit nepříznivé epidemiologické trendy a cíleně řešit nejpalčivější příčiny současného stavu včetně prodloužení kvalitního života do vysokého věku.

I přes prodlužující se délku života v posledních desetiletích čelí celý svět, a obzvláště pak průmyslové země, epidemickému nárůstu civilizačních nemocí, jako jsou obezita, kardiovaskulární nemoci, cukrovka a metabolický syndrom, tuková nemoc jater či nádorová onemocnění. Je to dáno mimo jiné nezdravým stravováním s nadbytkem hyperkalorických jídel, nedostatečnou kvalitou potravin či zhoršujícím se životním prostředím.

Přestože medicína udělala v posledních dekádách ohromný pokrok v diagnostice i léčbě těchto nemocí, i vyspělé společnosti včetně České republiky věnují jen velmi malou pozornost prevenci. V zemích Evropské unie se na prevenci věnuje pouze 1–3 procenta veškerých prostředků na zdravotní péči; většinu z těchto prostředků pak spolkne prevence alkoholismu, kouření a konzumace návykových látek. Přitom studie ze západní Evropy a USA poukazují na vysokou návratnost prostředků vynaložených na prevenci metabolických civilizačních onemocnění.

Je dobře známo, že nesprávné stravovací návyky a s tím související nedostatek mikroživin jsou rizikovým faktorem civilizačních onemocnění. Tzv. západní strava se v posledních dvou stoletích radikálně změnila v důsledku průmyslového a technologického pokroku, geografického rozšíření, urbanizace, kulturních změn a globalizace potravinářského průmyslu. Potraviny se postupně více zpracovávaly, zejména cukr, bílá mouka, bílá rýže, rostlinné oleje a hotová jídla. Současně se dramaticky zvýšil průměrný kalorický příjem. Příjem energeticky vydatných, obezitogenních potravin má často za následek stravu chudou na mikroživiny, což dále zvyšuje riziko civilizačních nemocí. Hlavními živinami, které jsou nedostatečně zastoupeny v západní stravě a které mají příčinnou souvislost s rizikem rozvoje civilizačních nemocí, jsou zejména vitamin D, vápník, draslík nebo foláty, stejně tak jako omega-3 polynenasycené tuky.

Přestože doplňky stravy a obohacené potraviny mohou pomoci tento problém řešit, jsou nákladné a často nedostupné. Alternativní strategií jsou přístupy šlechtění základních plodin vedoucí ke zvýšení obsahu mikroživin. Jedná se o moderní přístup v zemědělství, již dnes má přístup k biofortifikovaným výživným potravinám téměř 50 milionů lidí s cílem dosáhnout jedné miliardy konzumentů do roku 2030. Odhaduje se, že návratnost investic do biofortifikace je díky snížení zátěže nemocí spojených s nedostatkem mikroživin zhruba sedmnáctinásobná. Je současně důležité zdůraznit, že nákladová efektivita fortifikačních programů je o dost nižší než u prosté suplementace chybějících mikronutrientů.

Připravila: Lenka Prokopová na základě TZ 1. Lékařské fakulty UK

 

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content