Na jaře jste se ujala řízení univerzitní Botanické zahrady. Co vás sem přivedlo?
Znám prostředí zahrady od dětství, pracovali tu rodiče. Plochy, skleníky, rostliny i kolegové, všechno je mi blízké. Vyrůstala jsem v zahradnické rodině s dlouhou tradicí. Tatínek je zahradní architekt, maminka aranžérka a dvě tety zahradnice, praprastrýc se věnoval sběru a pěstování kaktusů. Před rodičovskou dovolenou jsem měla zajímavou práci a možnost pracovat zde jsem dlouho odmítala. Když pak pan Hlaváč odešel do důchodu, souhlasila jsem, že budu pokračovat v jeho práci. Přivedla mě sem láska k oboru, osobní angažovanost a obrovský potenciál Botanické zahrady.
S čím přicházíte?
Chci navázat na dílo svého předchůdce, za téměř 40 let odvedl obrovský kus práce. Rozšířil sbírky, zrekonstruoval a vybudoval skleníky, vytvořil dobře fungující kolektiv. Dosáhnout úrovně jeho odborných znalostní bude běh na dlouhou trať. Vytvořit nový kvalitní tým spolupracovníků, kteří by adekvátně zaplnili místo po těch zkušených, kteří odešli, je první velká výzva, která mě čeká. Pokud se mi podaří alespoň z půlky uspět v obou směrech, budu ráda.
Jaká je vaše vize pro další rozvoj Botanické zahrady?
Je třeba zkvalitnit technické vybavení i prezentaci zahrady. Jako štafetu po minulém vedení přebírám dlouhodobý úkol vybudovat nový tropický skleník. Ten současný je malý plochou i výškou a rostliny v něm spíš přežívají, můj profesor dendrologie by je přirovnal k pacientům na ARU. Dále bychom rádi renovovali technické zázemí. Jeden z pěti skleníků by mohl být muzejním exponátem, ten si žádá kompletní rekonstrukci. Také chci zlepšit komunikaci směrem k veřejnosti i v rámci ČZU. Od roku 2011 jsme v Unii botanických zahrad. I když jsme mladá a malá botanická zahrada, máme unikátní sbírku a semena, která uchováváme a bezplatně je vyměňujeme skrze Index seminum, jsou velmi žádaná.
V čem je Botanická zahrada ČZU unikátní?
Především v tom, že zde pěstujeme užitkové rostliny. Většina zahrad je zaměřena na okrasné rostliny a často je sestavuje podle geografických pásem nebo jinak tematicky seskupuje. U nás lze zužitkovat 90 % toho, co pěstujeme. Naše sbírka je velikostí a zaměřením unikátní v českém i v evropském měřítku. Nyní začínáme provádět inventarizaci všech živých rostlin. Zhruba lze říct, že tu najdeme 700 druhů vytrvalých rostlin a 1200 jednoletých. To je téměř 2000 rostlin na ploše tisíc metrů čtverečních v interiérech a na venkovních plochách. Z toho na 130 druhů citrusů a podobné množství chilli papriček, jejich sbírku zahrada prezentuje vždy na podzim. To všechno je třeba zachovat a dál rozvíjet.
Základ sbírky položili profesoři z Institutu tropického a subtropického zemědělství: prof. Pospíšil, Hlava, Valíček a spousta dalších pedagogů, doktorandů a ostatních vědeckých pracovníků, kteří ze svých cest vozili prvotní materiál. Poté se podmínky dovozu ztížily, nyní však dobře funguje bezplatná výměna semen s ostatními botanickými zahradami v ČR i ve světě. To je hlavní zdroj rozšiřování našich sbírek.
Co byste vzkázala studentům a pedagogům?
Ráda bych všechny pozvala k prohlídce Botanické zahrady. Doufám, že se nám podaří vybudovat prostor, kde se budou potkávat studenti, pedagogové i veřejnost v příjemném prostředí.
Rozhovor připravila: Klára Jiřičná
Podobné články
V případě napadení se termití dělníci na sklonku života obětují a odstartují explozivní chemickou reakci. Jejím výsledkem je toxická tekutina, která znehybní a otráví protivníka. Tento obranný mechanismus termitů v podobě enzymu a jeho vlastnosti zkoumali vědci z Ústavu organické
Prestižní ocenění E.ON Energy Globe získala rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Ocenění spolu s patronkou projektu Jitkou Čvančarovou převzal Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci v roce 2015 založila. Na úspěšnosti projektu má
