Nové vydání Global Ranking of Academic Subjects (GRAS) seřazuje více než 1800 univerzit z 96 zemí světa podle jednotlivých vědních oblastí. Těch je celkově 54 a najdeme zde téměř všechny obory od matematiky přes metalurgické inženýrství a farmacii až po právo nebo vzdělávání, s výjimkou humanitních věd jako např. historie.
„Žebříček GRAS využívá řadu objektivních akademických ukazatelů a údajů třetích stran k měření výkonnosti světových univerzit v příslušných oborech, včetně výsledků výzkumu, vlivu výzkumu, mezinárodní spolupráce, kvality výzkumu a mezinárodních akademických ocenění,“ představují autoři žebříčku základní kritéria hodnocení univerzit v jednotlivých oborech.
Jak jsou na tom české vysoké školy?
Jako excelentní disciplíny, které se v České republice daří rozvíjet na světové úrovni, se jeví zejména obor Agricultural Sciences a Ecology, kde se umístilo nejvíce českých univerzit. Celkově se v některém z 54 zkoumaných oborů umístily téměř všechny. V žebříčku nalezneme: Českou zemědělskou univerzitu v Praze (5 umístění), České vysoké učení technické v Praze (4), Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích (4), Masarykovu Univerzitu (11), Mendelovu univerzitu v Brně (2), Univerzitu Hradec Králové (1), Univerzitu Karlovu (23), Univerzitu Palackého v Olomouci (7), Vysoké učení technické v Brně (2) a Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze (2).
Žádná z českých univerzit se nedostala do elitní světové stovky. Nejčastěji tomu byla nejblíže Univerzita Karlova, která se v rozpětí 101.–150. místa ocitla pětkrát, a to v oborech Economics, Metallurgical Engineering, Ecology, Physics a Mathematics. Na stejných místech se v oboru Agricultural Sciences umístily Česká zemědělská univerzita v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci.
V oboru Environmental Science & Engineering excelovala Masarykova univerzita s umístěním mezi 101. až 150. místem. Česká zemědělská univerzita v Praze, Karlova univerzita a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích se v tomto oboru umístily v rozpětí 401.–500. místa.
Úspěchy v přírodních vědách, fyzice a matematice
Oblastmi, kde se česká věda v žebříčku prosadila, jsou například tzv. Life Sciences. Zde opět dominuje Univerzita Karlova.
Zdaleka nejsilnější zastoupení mají české univerzity v oblasti přírodních věd, matematiky a fyziky, kde se umístily hned jednadvacetkrát v sedmi oborech: Mathematics, Physics, Chemistry, Earth Sciences, Geography, Ecology a Atmospheric Science. Univerzita Karlova zaznamenala umístění ve všech těchto oborech nejlépe v matematice, fyzice a ekologii (101.–150 místo). České vysoké učení technické v Praze zaznamenalo 201.–300. pozici v matematice a ve fyzice o pozici horší umístění. Čtyřmi umístěními se může pyšnit Masarykova Univerzita (v ekologii a geografii na 201.–300. místě), třemi potom Česká zemědělská univerzita v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci.
Jak si vedou světoví lídři
Celkově jsou ve všech oborech dominantní Spojené státy americké a jejich univerzity. Z 54 oborů najdeme americkou vysokou školu na prvním místě hned v 32 případech. Hned polovinu těchto amerických prvních míst získala Harvard University. Další dominanci najdeme v oblastech inženýrství, kde jsou z 22 oborů na prvním místě hned čtrnáctkrát čínské univerzity.
Pokud se zajímáte o veterinářství, pak byste měli podle nového žebříčku věnovat pozornost práci badatelů a badatelek z belgické Ghent University. Pokud váš zájem směřuje například ke geografii nebo zemědělství, pak se zaměřte na práce z nizozemské Wageningen University & Research. V oboru komunikace vynikla zase University of Amsterdam a nejkvalitnější práci v oblasti veřejné správy odvádí výzkumníci a výzkumnice na dánské Aarhus University.
Zdroj: vedavyzkum.cz
Podobné články
Katedra jazyků Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze uspořádala v rámci programu Blended Intensive Programme (BIP) mezinárodní týdenní literární kurz Literarisches Prag zaměřený na pražské německé spisovatele.
Také letos se na závěr akademického roku na České zemědělské univerzitě konala výstava bakalářských a ateliérových prací letního semestru 2024/2025, které vypracovali studenti a studentky programu Krajinářská architektura Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. V přízemí budovy MCEV II byly