Svátek má

Dorota
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Riziko lesních požárů se zvyšuje

„Teplotní výkyvy a úbytek sněhových i dešťových srážek způsobují, že lesy jsou celkově sušší, a tedy náchylnější ke vzniku požárů. Změna klimatu společně s lidskou nedbalostí tak hrají zásadní roli při vzniku lesních požárů,“ říká Ing. Roman Berčák z katedry ochrany lesa a entomologie Fakulty lesnické a dřevařské na České zemědělské univerzitě v Praze.

Dle analýzy Romana Berčáka a vědeckého týmu z FLD se v letech 2006–2015 průměrný počet lesních požárů v České republice pohyboval okolo 730 za rok. Nyní se průměrný počet lesních požárů v ČR zvýšil až na 1300 za rok.

Za vznikem 98 % lesních požárů stojí člověk a jeho nedbalost: „Nejčastějšími prohřešky, s nimiž se setkáváme, je zakládání ohnišť v lese načerno, odhozené nedopalky od cigaret a manipulace s otevřeným ohněm. Dále do příčin vzniku lesních požárů patří lesní práce, jako je pálení klestu. Také může ojediněle dojít k technické závadě na prostředcích pro obhospodařovávání lesa, které lesní požár zapříčiní. Úmyslné žhářství sem také můžeme zařadit, z celkového počtu lesních požárů ovšem představuje menší procento,” pokračuje Roman Berčák.

Nejčastěji tak požár způsobí nevědomí turisté či trampové, kteří si v lese chtějí rozdělat ohýnek. I když se před opuštěním ohniště zdá být oheň vyhaslý, pravdou je, že pod povrchem často doutná. Podpovrchový žár je schopen zapálit následně celý les. Zbývající 2 % lesních požárů v České republice vypuknou po zásahu bleskem, případně může dojít k samovznícení. I v tomto případě hraje roli člověk a jeho činnost. K samovznícení lesa nejčastěji dochází v blízkosti zahrádkářských kolonií. Zahrádkáři totiž často vyhazují do lesa organický materiál. Ten naskládají na hromadu a tím, jak se rozkládá, je schopen se samovznítit.

V prevenci lesních požárů je nejúčinnější vzdělávání lidí ve snaze zabránit vzniku požárů kvůli nedbalosti návštěvníků nebo lesních dělníků,“ upozorňuje Roman Berčák. Dále je podle něj možné prevenci požárů (připravenost na lesní požár) rozdělit na dvě kategorie: přístup vlastníků lesů a přístup hasičů. Vlastníci by měli udržovat lesní cesty v provozuschopném stavu, aby se v případě požáru do lesa dostala hasičská technika. Také by měli zajistit, aby zdroje požární vody v dané oblasti byly v provozuschopném stavu. Ze strany hasičů je potřeba zdokonalovat taktiku zdolávání lesního požáru, zlepšovat znalost problematiky lesních požárů a samozřejmě mít dostatečný počet lidí a vhodných technických prostředků pro hašení. „Požár v přírodním prostředí má svá specifika, která vyžadují znalosti hasičů týkající se taktiky jeho zdolávání, faktorů šíření a možných rizik. Prozatím v České republice nemáme specializované hasičské jednotky pro boj s lesními požáry, jen malé skupiny nadšenců, kteří se v této oblasti dobrovolně vzdělávají a rozvíjejí,“ doplňuje Roman Berčák.

Naše běžné hospodářské dřeviny nemají vyvinutý mechanismus (tloušťka a struktura kůry) zajišťující jejich částečnou nebo úplnou ohnivzdornost, a ohni tak nejsou schopny odolávat. Následkem požáru dochází zejména u mladších jedinců k úhynu stromů nebo minimálně k jejich stresování, což má vliv na jejich přírůst a to je, zejména v hospodářském lese, vnímáno jako negativní činitel. Rozdíly mezi hořlavostí jednotlivých dřevin nejsou velké. „Je důležité pochopit, že v okamžiku, kdy hoří les, hoří z 95 % povrch lesní půdy. V uvozovkách nás tak ani nezajímá, o jakou dřevinu se jedná, ale jaký hořlavý materiál a v jakém množství se nachází na zemi. Samozřejmě, že například jehličnatý opad je náchylnější k zapálení a obecně hořlavější než opad listnatý.”

Z fotek a videí některých velkých lesních požárů v tropech a subtropech jsme mohli v minulosti zachytit i úhyn tamní zvěře, která před požárem nestihla utéct. Dle Romana Berčáka však v České republice často dochází k méně intenzivním požárům, které se šíří pomalu. Nejsou tak nebezpečné, že by člověk nebo zvěř nedokázali utéct. Roman Berčák dále vysvětluje: „Drobní živočichové jako hmyz a půdní živočichové většinou zahynou, větší zvěř však zpravidla uteče do bezpečí. Problém nastává, když vznikne intenzivní požár, jako tomu bylo minulý rok v Českém Švýcarsku. Tam už to bylo trochu složitější, i když dle mého názoru i před tímto požárem stačila drtivá většina větších zvířat utéci. Celkově to v tomto ohledu v České republice zatím nevidím až tak tragicky.”

Roman Berčák se se svým týmem v rámci výzkumu dlouhodobě zabývá strukturou povrchu lesní půdy a snaží se analyzovat množství hořlavého materiálu, který se v lesích nachází. Jedním ze záměrů výzkumu je vytvořit systém a zmapovat situaci v českých lesích tak, aby hasiči v případě vzniku lesního požáru měli potřebné informace, které jim v hašení pomohou. „Můžeme hasičům na základě znalosti prostředí definovat, že v dané oblasti je například větší množství travin,“ říká Roman Berčák. „Dále jim můžeme poskytnout informaci, že lze očekávat rychlé šíření požáru kvůli rychlému uvolňování tepla při hoření travin, celková míra uvolněného tepla je však menší, a tím je menší i intenzita požáru. S tím souvisí množství vody nutné pro uhašení nebo potenciál bodových požárů lišící se od požáru jiného druhu povrchu – typicky plochy s vyšším množstvím drobného dřevinného materiálu (porosty po prořezávce, hromady klestu).“

Tým Romana Berčáka se také zabývá zdroji vody pro hašení lesních požárů, kdy hodnotí prostorovou vzdálenost lesa k nejbližšímu vodnímu zdroji. Pomáhá to vyhodnotit krizová místa, která by z hlediska dodávky hasební vody mohla být problematická. „Cílem je nastavit nějaký řád, systém, aby se vodní zdroje z hlediska využitelnosti k hašení systematicky hodnotily a hasiči tak vždy měli k dispozici úplný a aktuální seznam vodních zdrojů vhodných pro odběr hasební vody,” uzavírá Roman Berčák z katedry ochrany lesa a entomologie Fakulty lesnické a dřevařské na ČZU v Praze.

Věra Klimšová

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content