Hlavním trendem nejen v obalovém hospodářství je udržitelnost. A to jak enviromentální, tak také ekonomická a sociální. „Sociální spočívá v tom, že je snahou prodloužit životnost potravin, aby se s nimi co nejméně plýtvalo, pokud není možné zkrátit dodavatelský řetězec,“ říká poradkyně výrobců potravin v obalové m hospodářství, jednatelka Obalového institutu SYBA Iva Werbynská. Enviromentální a ekonomická udržitelnost spolu podle ní úzce souvisí. Jde o pokračování snahy maximálně přizpůsobit obal tvaru a rozměru zboží a používat takový obal, který je co nejlehčí a nejmenší, aniž by to ohrozilo potravinu při dopravě a skladování. Snižuje se také potištěná plocha obalu a upouští se od potisku tam, kde jej zákazník nevidí. To se týká primárních obalů, v nichž je potravina zabalená, sekundárních, v nichž se převáží, a také terciárních, v nichž je vystavená v obchodě.
Snad jediný obal, který se v současnosti vymyká trendu používání jednoho materiálu, jsou kapsičky na dětskou výživu. „Je to trend, který přišel z Asie, a při porovnání s ní je evropský trh naprosto zanedbatelný,“ uvádí expertka na obalovou problematiku a zmiňuje i léta oblíbený obalový materiál, který sice recyklovat lze, ale kvůli nízké ceně nového se to nevyplatí. „Je to pěnový polystyren, ale připravovaná evropská legislativa počítá s tím, že bude třeba jej recyklovat.“
Množství obalů od potravin v Česku se nijak zásadně nemění a nezměnil to ani covid, kdy se například balilo pečivo. Podle evropských statistik připadá na jednoho obyvatele Česka ročně 150 kilogramů obalového odpadu, v Německu například dvojnásobek a ve Francii ještě více. Postupně by se toto množství mělo snížit. Zvláštní je, že chystaná evropská legislativa nepředpokládá snížení na absolutní hodnotu, ale v každém státě by se měla postupně spotřeba snížit o 30 procent, přestože každý má jinou srovnávací základnu. První cíle jsou nastaveny už na rok 2025, a tak by zákony měly být schváleny co nejdřív.
Součástí jsou i další nařízení, která mají pomoci zvýšit udržitelnost produkce odpadů. Podle Ivy Werbynské je však problematické to, že současná legislativa platí poměrně krátce a výrobci kvůli ní investovali do nových technologií a nové zákony mohou být v některých případech příčinou toho, že půjde o zmařené investice. Pozitivně naopak lze vnímat, že nové zákony by měly harmonizovat legislativu v jednotlivých zemích. Nyní totiž v každé zemi platí různá nařízení a co je v jedné vyžadováno, je v jiné zakázáno.
Zdroj: ekolist.cz
Podobné články
Koledníci z dětské skupiny Poníček ČZU spolu s paními učitelkami v pondělí 6. ledna, tedy na Tři krále, přišli popřát zaměstnancům rektorátu. Malí zpěváci, ozdobeni královskou korunou, zazpívali tradiční tříkrálové koledy a popřáli všem přítomným hodně štěstí, zdraví a úspěchů
Degradace zemědělské půdy představuje jeden z hlavních environmentálních, agronomických a ekonomických problémů, jimž Česká republika a s ní i celý svět v současnosti čelí. Vedoucí katedry ekonomiky a nově zvolený děkan Provozně ekonomické fakulty ČZU profesor Lukáš Čechura, který se
