Nový článek týmu Martina Valtery (MENDELU v Brně) a týmu Lukáše Jačky a Romana Jurase (ČZU v Praze) aktuálně publikovaný ve významném vědeckém časopise Catena odhaluje nové detaily o infiltraci vody do lesní půdy. Vědci zkoumali schopnost vsaku krátkých vydatných srážek na svahu zalesněném smrkem ztepilým. Pomocí strojového učení porovnali snímky půdních profilů s distribucí vody vizualizovanou speciálním barvivem a zjistili, že mikroreliéf lesní půdy vzniklý vývraty stromů výrazně usnadňuje infiltraci do podloží ve srovnání s původním neporušeným svahem.
Ponechání mikroreliéfu po vývratech jako přirozeného dědictví v lesních půdách může tedy zmírnit negativní hydrologické efekty intenzivního lesního hospodaření (např. utužení půdy) a klimatické změny (častý výskyt extrémních srážek a suchých období) a zvýšit množství vody v půdě na zalesněných svazích. S těmito příznivými účinky mikroreliéfu na hydrologii lesa by se mělo počítat při hydrologickém modelování a hospodaření s lesní půdou. Výzkum byl částečně podpořen projektem SWAMP, a je tak dalším dílkem do mozaiky projektů, který představuje koncept tzv. Chytré krajiny.
Celý článek si můžete přečíst zde.
Citace: Valtera, M., Jačka, L., Juras, R., Blöcher, J. R., Juřička, D., Deutscher, J., & Pavlásek, J. (2023). Pit-mound microrelief on a forested slope drives infiltration and preferential flow after heavy rainfall–experiments with soil resistance monitoring and dye tracing. CATENA, 229, 107231.
Podobné články
Přírodní rezervace Fakulty životního prostředí ČZU V Bahnách na Rakovnicku se po zimě probouzí k životu. Pokud jste ji navštívili v časném jaře, ještě, než vyrostlo listí, jistě jste nepřehlédli zvláštně upravené kmeny bříz a topolů.
Týmy z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze a ALKA Wildlife zahájily společně s partnery z Německa inovativní a prakticky orientovaný projekt „BIBOB“, jehož cílem je zkoumat roli bobrů v
