Získali jsme odpovědi od 1604 respondentů, čímž jsme dosáhli návratnosti 16 %. Hlavním cílem bylo zjistit motivaci ke studiu v ČR a konkrétně na ČZU, získat informace, jakým způsobem se o nás mladí lidé dozvídají, z jakého rodinného prostředí pocházejí, jak jsou spokojeni se studiem na ČZU a jaké mají plány po studiu. Respondenti jsou z celého světa a je zajímavé vidět, jak se výsledky mnohdy v závislosti na geografickém původu velmi liší. Výsledky tohoto výzkumu chceme mimo jiné využít hlavně pro efektivní komunikaci v mezinárodním prostředí se zahraničními uchazeči o studium.
Z výzkumu vyplývá, že nejdůležitějším faktorem motivujícím zahraniční studenty ke studiu v ČR je osamostatnění, získávání životních zkušeností a objevování nového. Nejsilnější motiv pro výběr konkrétně ČZU má studijně-kariérní charakter, největší roli hraje snaha získat vzdělání, které umožní lepší následné uplatnění a navázání profesních kontaktů.
ČZU byla první volbou pro 83 % studentů ze zahraničí. 89 % dotazovaných považuje Prahu za finančně dostupnou destinaci pro vzdělávání. Většina z nich se o ČZU dozvěděla poprvé buď z internetu (zejména při googlování a hledání studijního programu) nebo od někoho ze sociálního okolí (kamarádi, známí, kolegové, někdo, kdo už na ČZU studoval). Pro získávání konkrétních informací o ČZU je zcela klíčová webová stránka univerzity. Velmi důležité jsou také osobní reference. Při hledání informací o studentském životě na ČZU jsou často využívány sociální sítě univerzity.
Většina zahraničních studentů je spokojena s jednotlivými aspekty studia. Pokud bychom přece jen hledali slabší místa, můžeme zmínit jazykovou vybavenost učitelů a provázanost studia s praxí, tedy oblasti, které byly nejkritičtěji hodnoceny i v předchozím výzkumu mezi absolventy ČZU.
Téměř třetina zahraničních studentů žila v České republice již nějakou dobu před tím, než začala studovat na ČZU. Jednalo se v první řadě o studenty původem ze zemí bývalého východního bloku, včetně postsovětských evropských států. Nadpoloviční většina by ihned po skončení studia na ČZU chtěla začít pracovat a budovat kariéru. Třetina studentů se chce věnovat dalšímu studiu.
Ze strany rodičů nebo příbuzných má studium plně hrazeno 37 % zahraničních studentů, dalším 34 % přispívají alespoň zčásti. 29 % studujících je odkázáno na sebe a na jiné zdroje.76 % dotázaných pochází z rodiny, kde má vysokoškolský diplom alespoň jeden z rodičů, v případě 54 % jsou vysokoškoláky oba rodiče. Pouze malá část rodičů působí v oboru, kterému se na ČZU věnuje jejich potomek. 48 % zahraničních studentů ČZU označuje domácnost, ve které vyrůstalo, za ekonomicky nadprůměrně zajištěnou, 10 % ji naopak považuje z ekonomického hlediska za podprůměrnou.
Karolína Otcová, OVV
Foto: Patrick Hácha
Podobné články
Na Provozně ekonomické fakultě, stejně jako na jiných fakultách a vysokých školách, studují posluchači nejen bakalářského, magisterského nebo doktorského studia, ale také senioři v rámci Univerzity třetího věku. Provozně ekonomická fakulta však jako jediná v ČR nabízí univerzitní seniorské vzdělávání
Co jsou přenositelné kompetence a má vůbec vysoká škola možnost přispívat k jejich rozvoji? Jsou současní absolventi dostatečně připraveni na trh práce? Jaké jsou aktuální požadavky zaměstnavatelů na absolventy studijních programů? Které kompetence 21. století studentům chybí nebo nejsou dostatečně
