Jeho snahou bylo vyburcovat národ, aby nepřipustil zmrazení demokratizačního procesu v Československu, tzv. pražského jara a postupné likvidace většiny jeho výsledků. Tehdejší vláda se čin Jana Palacha snažila zmanipulovat, potlačit pravé důvody jeho zoufalého protestu, vyvíjela nátlak na Palachovu rodinu a pomocí cenzury usilovala o to, aby jméno Jan Palach bylo zapomenuto. Přestože statečný čin nepřinutil tehdejší vládní diktaturu, aby obnovila demokratizační procesy ve společnosti, tzv. Palachův týden, série demonstrací proti komunistické vládě ve dnech 15.–21. ledna 1989 u příležitosti 20. výročí jeho smrti se považuje za „předehru“ sametové revoluce. Tehdy v roce 1989 komunistický režim po čtyřiceti letech skončil. Zanechal za sebou i dvacet let tzv. „normalizace“, jejímž cílem bylo otupování politického odporu za pomoci hrozeb, tlaků, výhružek, individuální i sociální korupce, zejména pak devastace a devalvace morálky ve společnosti. „Manipulace s fakty a hodnotami se během normalizace nevyhnula ani akademickému prostředí, kde se většinou obměněná vedení zbavovala politických oponentů podporujících obrodný proces pražského jara a vyjadřujících nesouhlas s invazí vojsk Varšavské smlouvy. Křivdy napáchané dvacetiletou normalizační epochou komunistického režimu mohly být napraveny až po jeho pádu, ke kterému čin Jana Palacha přispěl. Jan Palach je hrdinou, ikonou odvahy a obětavosti ve jménu svobody a demokracie,“ připomíná rektor ČZU prof. Petr Sklenička.
Karla Mráčková
Podobné články
Ve dnech 10. a 11. dubna 2025 se na České zemědělské univerzitě v Praze uskutečnil 12. ročník Konference akademických senátorek a senátorů (KAS), kterou pořádala Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) ve spolupráci s ČZU. Setkání přilákalo více než
Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze vnímá závažnost situace týkající se studentky doktorského programu „Ochrana lesů a myslivost“, která byla na Slovensku odsouzena v souvislosti s nelegálním odstřelem chráněného živočicha.
