Při hledání ztracené německé dívky pomohl SW „Pátrač“ vyvinutý za pomoci vědců ČZU v Praze

Projekt zkráceně nazývaný Pátrač je podporovaný Ministerstvem vnitra v rámci Programu bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2015–2022 (VI). Jeho hlavním cílem bylo využít moderní technologie pro zrychlení činností při pátrání po pohřešované osobě, a tím co nejvíce zkrátit dobu potřebnou k jejímu nalezení. Právě u malých dětí, seniorů nebo u osob nemocných či hendikepovaných hraje v tom, zda ztracená osoba v terénu přežije, zásadní roli čas.

Při pátrání po ztracené Julii, akci, kterou s napětím sledovala celá země, byl použit právě nový SW Pátrač. Náročná práce v těžkém terénu zaměstnala mnoho záchranářů z ČR i Německa a je velkou radostí, že i nový SW Pátrač zde sehrál svoji významnou pozitivní úlohu.

„Věříme, že v dalších, ať už simulovaných nebo skutečných pátracích akcích, bude SW Pátrač dále zdokonalován a stane se tak kvalitním pomocníkem při záchraně lidských životů,“ říká doc. Helena Chaloupková z katedry etologie a zájmových chovů Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze a pokračuje:

„Součástí projektu s názvem ´Využití vyspělých technologií a čichových schopností psů pro zvýšení efektivity vyhledávání pohřešovaných osob v terénu´ byl vývoj specializovaného softwaru pojmenovaného jako Pátrač, který spojuje všechny potřebné organizačně technické záležitosti do jednoho místa a je extrémně výkonným nástrojem pro řídícího pracovníka celé akce“.

„Každý, kdo se někdy sám ztratil v neznámém prostředí nebo ztratil třeba jen na chvilku z dohledu své děcko, jistě zná úlek, strach, srdce sevřené úzkostí a děsivé myšlenky, které se honí hlavou. Když pak jde o malou holčičku ztracenou v neznámém lese a díky médiím se rozletí zpráva bleskově celou republikou, zvedne se obrovská vlna empatie a solidarity. Každý chce pomáhat. Když je účastníků pátrání (ať již z řad profesionálů nebo ochotných dobrovolníků) mnoho, bez kvalitní organizace nastává chaos, situace se stává nepřehlednou a záchranná akce, kde jde o drahocenný čas, je ohrožena,“ uvažuje Ing. Ivona Svobodová, Ph.D., manažerka projektu z katedry etologie a zájmových chovů Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze.

Co SW Pátrač umí, i když je stále ve fázi testování a zdokonalování, prozradil jeho tvůrce, vývojář, programátor a geoinformatik Ing. Jan Růžička, Ph.D.:

• svolat dostupné psovody, kteří mohou v co nejkratším čase dorazit do akce;
• podle posledního místa, kde byla pohřešovaná osoba viděna, vypočítat na základě pravděpodobností prostor jejího nejpravděpodobnějšího výskytu;
• rozdělit vytipovaný prostor do sektorů podle typu terénu;
• vypočítat potřebné množství pátracích týmů a dalších pátracích prostředků nezbytných k propátrání vytipované oblasti ve stanoveném čase;
• vypočítat dobu pátrání při zadání dostupných pátracích týmů a dalších pátracích prostředků;
• pomoci operátorovi analyzovat úplnost a systematičnost propátrání sektorů pomocí GPS záznamů pátracích týmů;
• fungovat off-line, protože lidé se bohužel ztrácejí v hlubokých lesích, kde není žádný signál.

„Aplikace ´Pátrač´ nebyla na území Plzeňského kraje při tomto pátrání využita poprvé, od roku 2020 jsme ji při pátrání po osobách použili několikrát. Předchozí případy však můžeme brát v kontextu s pátráním po Julii jako přípravu na toto extrémně náročné pátrání. Při této velké pátrací akci bylo nasazeno obrovské množství sil, prostředků a techniky, a to nejen z řad Policie ČR, ale i z dalších složek integrovaného záchranného systému a také z řad dobrovolníků. Během dvou dnů se vystřídalo přibližně 600 osob. V takto masivním použití sil a prostředků by bez aplikace, která může situovat síly do různých sektorů a poté vyhodnocovat výsledky, byla naše činnost a práce na místě velice obtížná,“ popisuje mjr. Mgr. Petr Mášek, velitel krajské pořádkové jednotky z Krajského ředitelství Policie Plzeňského kraje.

 „Pátrací akce je založena v systému Pátrač a aplikace vyhodnotí pravděpodobnosti výskytu osoby a rozdělení do daných sektorů. Při příjezdu jednotlivých sil na místo je určený velitel úseku vybaven navigací, do které jsou tyto úseky naimportovány (zakresleny). Ten, kdo vyráží do terénu (například psovod), si nahraje do aplikace úsek, který má s pomocí svého psa dobře prozkoumat,“ pokračuje Ing. Ivona Svobodová, Ph.D.

„Aplikace je vhodná pro jakýkoli způsob pátrání, tedy pro psovoda, rojnici nebo dron, dle toho, pro koho je daný prostor vhodný. Velkým přínosem je funkce on-line vyžádání kynologů s platným atestem MV na plošné vyhledávání osob. Tato aplikace pracuje s aktuálním stavem a polohou kynologa, a tak má velitel pátrací akce aktuální přehled o dostupném počtu těchto týmů včetně jejich přibližného času příjezdu na místo zásahu. V současné době je v České republice 32 kynologů s platným atestem MV na plošné vyhledávání. Pátrač i pes mají u sebe techniku a vědí, jak pátrat. Znají i aplikaci a vědí tedy, jak funguje. Aplikace je svolá např. do messengeru s informací, po kom se pátrá, určí lokalitu a další detaily“, říká kpt. Ing. Vladimír Makeš, zástupce Policie ČR pro oblast odborných konzultací a testování SW, a pokračuje: „Hlavní předností SW Pátrače jsou zautomatizované činnosti, které bylo možno zmechanizovat, a zajištění přehlednosti a integrity všech nejdůležitějších dat a informací při pátrací akci. Při prostorově a časově rozsáhlých pátracích akcích se při systému záznamu tužka – papír situace často stávala nepřehlednou. Díky Pátrači lze velmi snadno a přehledně zaznamenat, v jakých sektorech se pracuje, které jsou propátrané a které ještě ne, a je tam tedy potřeba pátrat.“

„Zpětně je možné vyhodnocovat způsob pátrání.  Na základě těchto výstupů z GPS navigací bylo zřejmé, která místa pátrači opravdu prošli, a nebyl tedy důvod se tam vracet. Naopak z dalších výstupů bylo patrné, která místa nebyla ještě propátrána, a tam tedy směřovala naše další činnost,“ popisuje dále náročnou pátrací akci po ztracené dívce mjr. Mgr. Mášek a dodává: „Na základě výpovědí svědků se pátrání zpočátku ubíralo dvěma směry – na českoněmeckou hranici a na sever. Systém ale ukazoval další sektory, ve kterých jsme nebyli, a pátrání jsme začali rozšiřovat také na jih, což vedlo nakonec k úspěchu. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velice křehká. Všichni jsme si uvědomovali, že je to malé dítě, na místě byla obrovská míra empatie. Aplikace byla jedním z nástrojů, který nás dovedl k úspěšnému konci. Využití moderních technologií zásadně přispělo k tomu, že pátrací akce byla efektivně organizována.“

„V používání SW Pátrače byli proškoleni policisté ze sedmi krajských ředitelství. Tam všude je úspěšně využíván,“ informuje manažerka projektu Ing. Ivona Svobodová, Ph.D.

Vývoj SW Pátrač a jeho zapojení do akcí by se neobešly bez spolupráce všech složek Integrovaného záchranného systému, tedy zástupců Policie ČR, Horské služby, Hasičského záchranného sboru, Záchranných brigád kynologů České republiky, dobrovolníků, studentů a pracovníků ČZU v Praze a bez finanční podpory z Ministerstva vnitra ČR.

„Největší dík však patří dvěma vynikajícím odborníkům, ale také báječným lidem, bez kterých by SW Pátrač nevznikl, a to kpt. Ing. Vladimíru Makešovi z KŘP Královéhradeckého kraje, nositeli a velkému pomocníkovi při realizaci myšlenky vývoje SW Pátrač (ale i dalších významných výsledků projektu) a Ing. Janu Růžičkovi, Ph.D., geoinformatikovi, který celý SW naprogramoval a na jeho vývoji a zdokonalování stále intenzivně pracuje,“ říkají na závěr doc. Chaloupková – hlavní řešitelka projektu – a Ing. Svobodová – manažerka projektu.