Svátek má

Emil
20°C
Broken clouds
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
20°C
Broken clouds
Neděle
35.7145%
03:06
Min: 10°C
987
18:51
Max: 21°C
NNW 2 m/s

Přenositelné kompetence: aktuální požadavky zaměstnavatelů na absolventy vysokých škol

Co jsou přenositelné kompetence a má vůbec vysoká škola možnost přispívat k jejich rozvoji? Jsou současní absolventi dostatečně připraveni na trh práce? Jaké jsou aktuální požadavky zaměstnavatelů na absolventy studijních programů? Které kompetence 21. století studentům chybí nebo nejsou dostatečně rozvíjeny? Na tyto otázky hledali odpověď řešitelé projektu „CATCH 21 – Změna přístupu k výuce na vysokých školách“ z šesti evropských univerzit. O některých výstupech z projektu programu KA2 Erasmus+ jsme si povídali s manažerkou projektu Ing. Barborou Jordánovou a zástupkyní ředitele IVP pro studijní a pedagogickou činnost PhDr. Lucií Smékalovou, Ph.D. et Ph.D.

Z jakého důvodu vznikla potřeba řešit téma přenositelných kompetencí na vašem pracovišti?

LS: Důvodů existuje celá řada. Je přirozené, že sledujeme vývoj problematiky kompetencí, které mj. OECD považuje za „globální měnu 21. století“ a Evropská komise kompetence charakterizuje jako „win-win“ strategii pro jednotlivce, společnost, zaměstnavatele i ekonomiku. Kromě toho, jedním z pilířů IVP napříč ČZU jsou evaluační aktivity, proto se zaměřujeme v rámci akontability specificky na procesuální efektivitu edukace IVP. V neposlední řadě provádíme empirická šetření identifikující názory studentů, zaměstnavatelů i partnerských organizací na problematiku výstupů z učení. Domnívám se, že výstupy učení: vzdělání, kvalifikace a kompetence, se aktuálně u kompetencí budou rozlišovat na kompetence profesní a přenositelné.

Přenositelné kompetence vyjadřují požadavky světa práce napříč profesními odvětvími (např. týmová práce apod.). Vysokoškolské prostředí může přenositelné kompetence rozvíjet rozmanitými způsoby. Namátkou uvedu dvě možnosti. Jednak úpravou samotného kurikula (ne ve všech případech však lze zařadit samostatný předmět, který reflektuje konkrétní přenositelnou kompetenci), jednak lze napříč předměty v samotném procesu edukace aplikovat aktivizační metody jako jeden z nástrojů rozvoje přenositelných kompetencí.

Chceme-li pandemii vnímat také jako příležitost, pak se nabízí zamyslet se nad způsoby ověřování znalostí a dovedností (aktuálně nad e-testy apod.), tj. uvažovat o tzv. Open Book Exams. Změní-li pedagogové přístup ke zkoušení, pak s největší pravděpodobností změní studenti svůj přístup k učení, jelikož budou nuceni přemýšlet o vzdělávacím obsahu a nepoužívat jen pamětní učení. Studenti se naučí rozvíjet kritické myšlení, řešit problémy, zdokonalí metakognitivní dovednosti atp., a toto vše zahrnují přenositelné kompetence.

Jak vlastně projekt „CATCH 21 – Změna přístupu k výuce na vysokých školách“ vznikl? Navazuje na některé předchozí aktivity IVP?

BJ: V roce 2019 nás oslovilo vedení dvou tureckých univerzit „University Kâtip Çelebi Izmir“ a „Pamukkale University“, zda by IVP společně s dalšími třemi evropskými pedagogickými fakultami sdílelo své know-how přenositelných kompetencí. Rozvoj přenositelných kompetencí a dovedností 21. století jsou pro turecké univerzity stále nové téma, v této zemi neexistuje k dané problematice jediná původní publikace. Obě turecké univerzity jsou spolehliví partneři, IVP s nimi sdílí postupy v oblasti edukace již od roku 2009, tudíž se rozhodlo této výzvy bez váhání zhostit.

LS: Zkušenosti IVP v této problematice jsou bohaté jak ve vzdělávací, tak i výzkumné činnosti. Například jedním z dalších stěžejních pilířů IVP je nácvik komunikativních a prezentačních dovedností. Již od roku 2007 školí zájemce z řad Ph.D. studentů z téměř všech fakult v rámci intenzivního kurzu. Od roku 2015 realizuje tento kurz i v anglickém jazyce pro Ph.D. studenty ze zahraničí. Řada pedagogů IVP se zabývá jednotlivými kompetencemi ve své vědecké činnosti a implementuje do výuky rozmanité aktivizační metody (např. pětilístek, rybí kost, 6 myslících klobouků, diamant, Philips 66 atd.). V roce 2016 byla implementována kapitola o přenositelných kompetencích v monografii s názvem „Key Competences and the Labour Market“. Aktuálně IVP participuje na institucionálním projektu „Podpora rozvoje tzv. přenositelných kompetencí a propojování pedagogických aktivit s konkrétními problémy, procesy a jevy v různých lokalitách v ČR“, jehož garantem je pan prorektor doc. Ing. Jiří Remeš, Ph.D.

Jedním z výstupů projektu bude nová zahraniční monografie a výukové materiály. Můžete stručně nastínit další aktivity a výstupy?

BJ: První klíčovou aktivitou byl kvalitativní srovnávací výzkum ve všech partnerských zemích projektu (Bulharsko, ČR, Itálie, Španělsko a Turecko). V zimním semestru minulého akademického roku byly vedeny řízené rozhovory s HR manažery společností na území Prahy a Ostravy. Vzorek tvořili manažeři jak z velkých korporátních společností, tak menších firem rozličného zaměření od logistiky, přes ICT, bankovnictví až po neziskový sektor. Jejich účelem bylo zjistit, jaké jsou požadavky na současné absolventy, které konkrétní kompetence jsou pro úspěšné zvládání manažerských pozic klíčové a které kompetence u absolventů nejvíce postrádají. Dalším cílem dotazování bylo zjistit, která témata či celé předměty by bylo vhodné implementovat do učebního plánu, aby tyto dovednosti byly u studentů během studia posilovány. Na základě návrhů dotazovaných manažerů byl na IVP vytvořen nový multitematický předmět, jehož výuka byla zařazena do letního semestru tohoto akademického roku.

LS: Chtěla bych dodat, že výuka předmětu probíhala výhradně v anglickém jazyce a že do budoucna máme ambici ponechat předmět ve stálé nabídce povinně volitelných předmětů a nabízet ho také pro studenty ze zahraničí. Výstupem projektu bude rovněž monografie „Training Materials – CATCH 21st Century Skills“, která vyjde v červnu 2021, PDF s výukovými materiály bude k dispozici ke stažení na stránkách IVP a několik svazků bude možné si zapůjčit v Knihovně ČZU.

Můžete sdělit nějaké zajímavé závěry z výzkumu?

BJ: Během rozhovorů jsme získali rozličné zajímavé výsledky. Zmíním jen některé, například všichni dotazovaní manažeři se shodli, že nejvíce žádaný je absolvent, který je schopen týmové práce. Další nejčastěji preferované kompetence byly komunikační dovednosti, nebo také schopnost a ochota učit se rychle novým věcem. Manažeři nejvíce postrádají u nových absolventů (zvláště pak mileniálů) aktivní naslouchání, férovou komunikaci a ochotu sdílet své vědomosti a postupy s ostatními kolegy či podřízenými.

LS: Co se týče změny přístupů ve vzdělávání na univerzitách, názory manažerů se lišily. Podle několika z dotazovaných je nutné na vysokých školách zavést nové předměty za účelem rozvoje kompetence pracovat v týmu. Jiný názor reprezentuje odpověď HR manažera firmy působící v oblasti ICT: „Vzdělávací role univerzity je velmi důležitá. Nabídka nových kurzů a nových výukových metod může opravdu přinést rozvoj měkkých dovedností u našich budoucích zaměstnanců, domnívám se však, že školní prostředí je důležitější než metodika a obsah předmětu. Pokud škola zajistí kreativní, kooperativní a příjemné prostředí, jsou studenti ve škole šťastní a mají otevřenější přístup k inovátorství a kreativitě.“

Jaká témata nový předmět obsahuje?

LS: Reagovali jsme na výsledky řízených rozhovorů a do předmětu jsme integrovali témata za účelem posílení všech nejčastěji zmiňovaných kompetencí, tj. verbální a neverbální komunikaci, aktivní naslouchání; týmovou práci; kritické myšlení, řešení problémů; sebeřízené učení, kreativní myšlení; multikulturní dovednosti a moderní ICT nástroje ve vzdělávání. Účastníci kurzu si tak rozvinou celou řadu přenositelných kompetencí.

Současná pandemická situace je složitá. Ovlivnila průběh a výstupy projektu?

BJ: Ano, ovlivnila hodně. V září 2020 mělo na IVP proběhnout mezinárodní školení zájemců z řad akademických pracovníků ze všech partnerských univerzit projektu. Toto školení bylo nutné převést do online formy, a ta bohužel nesplnila očekávaný dopad na profesní portfolio účastníků. Během virtuálních seminářů není možné navazovat osobní profesní vztahy za účelem další spolupráce mezi akademickými pracovníky podobných specializací či společných oblastí vědeckého badání.

V neposlední řadě byla ovlivněna i výuka nového předmětu na IVP. Mnoho metod se vyučuje tzv. zážitkovou formou neboli zkušenostním učením, což virtuální prostředí moc neumožňuje. I když vyučující během online výuky využívali četné moderní aplikace, nácvik dovedností prostřednictvím osobních interakcí v reálné třídě virtuální prostředí na sto procent nenahradí.

RED

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Kontaktní informace

Česká zemědělská univerzita v Praze

Kamýcká 129

165 00 Praha – Suchdol

IČO: 60460709

DIČ: CZ60460709

ID datové schránky ČZU: 3hdj9cb

Tel. ústředna: +420 224 381 111

Materiály umístěné na tomto webu mohou být publikovány pouze se souhlasem ČZU. Informace o zpracování a ochraně osobních údajů na ČZU v Praze.
© 2021 Česká zemědělská univerzita v Praze – Všechna práva vyhrazena

Skip to content