Svátek má

Věroslav
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Pražská konference o agroekologii: Projekt AgroServ nabídne služby integrující zemědělský a potravinářský sektor

Česká zemědělská univerzita hostila mezinárodní konferenci European Research Services on Agroecology. Jejím pořadatelem byla Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ve spolupráci s francouzskými partnery z AnaEE (Analysis and Experimentation on Ecosystems) a CNRS (Centre national de la recherche scientifique).

Konference se konala v rámci významného evropského projektu AgroServ. Výsledky projektu s rozpočtem téměř 15 milionů EUR budou mít zásadní dopad na budoucnost potravinového systému, zachování biodiverzity a snížení dopadu zemědělství na klima. Konsorcium bude úzce spolupracovat se zemědělci, průmyslem, občany a politiky prostřednictvím tzv. „živých laboratoří“ a směrem k vytvoření politik založených na důkazech a společně vyvinutých postupech v zemědělství. Česká zemědělská univerzita je do projektu zapojena jako reprezentant služeb pro zemědělský sektor s hlavní koordinátorkou profesorkou Lenkou Kouřimskou. Zajímali jsme se o podrobnosti.

Paní profesorko, jak hodnotíte projekt AgroServ, pokud jde o jeho význam pro české zemědělství, konkrétně potravinářskou sféru?

Tento projekt navrhne a nabídne širokou škálu služeb integrujících zemědělský a potravinářský sektor. Umožní lepší integraci farmářů a všech subjektů zapojených do produkce potravin s vědecko-výzkumnou sférou. Z toho by měl profitovat i český agropotravinářský sektor. Protože je projekt mezinárodní a zahrnuje 42 partnerů, mohli by naši zemědělci a potravináři získat přístup k informacím a službám všech zainteresovaných zahraničních partnerů.

Jaké jsou nejdůležitější výstupy z této konference a co z toho vyplývá pro nejbližší budoucnost?

Cílem konference bylo zviditelnit projekt AgroServ a přiblížit jeho služby co nejširšímu spektru uživatelů z řad akademiků, vědců, zemědělců, producentů potravin, zástupců dozorových orgánů, svazů a sdružení, jakož i dozorovým orgánům a zástupcům dotčených vládních institucí. Dalším cílem konference bylo setkání jednotlivých řešitelů projektu a řídících orgánů, představení tvorby katalogu služeb a prezentace možností spolupráce s jinými mezinárodními projekty a konsorcii.

Jakou roli hraje v tomto procesu ČZU a co to konkrétně znamená pro vás jako koordinátorku?

ČZU je zapojena do projektu AgroServ v několika pracovních balíčcích. Velkou úlohu hraje v oblasti komunikace a propagace. Díky našemu špičkovému zázemí jsme v říjnu 2022 zorganizovali v Aule ČZU velmi úspěšný úvodní kick-off meeting projektu. Další úloha ČZU v projektu AgroServ spočívá v zapojení se do tzv. živých laboratoří (living labs). Počítáme se zapojením našich experimentálních a demonstračních pracovišť, zejména pokusných políček, jakož i nově vybudovaného potravinářského pavilonu s technologickými provozy a senzorickou laboratoří.

Jak by měly v praxi fungovat takové „živé laboratoře“?

Živé laboratoře by měly být možností, kde se bude setkávat praxe s vědeckou sférou. Mělo by zde docházet k rychlému přenosu vědeckých poznatků do praxe. Zemědělci a potravináři by zde měli mít možnost vyzkoušet si nové postupy v pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat, jakož i inovativní potravinářské technologie. Zároveň by toto vybavení mělo být přístupné i dalším uživatelům z řad studentů, vědců a široké veřejnosti, kde by mělo plnit edukativní a popularizační cíle.

Jak se v českých podmínkách daří prosazovat principy agroekologie ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, kde zemědělství vychází z poněkud odlišných tradic?

Máme sice v našich podmínkách například odlišnou velikost zemědělských podniků v porovnání s jinými evropskými zeměmi, kde jsou základem rodinné farmy, ale základní principy agroekologie a přístup k odolnému a udržitelnému zemědělsko-potravinářskému systému musí uplatňovat všichni do jisté míry obdobně a v souladu s politikou EU. Globální změna klimatu není limitovaná hranicemi států a problémy, které přináší, je třeba řešit v mezinárodním měřítku. K tomu může projekt AgroServ přispět právě tím, že propojuje 42 partnerů z Francie, Itálie, Finska, Litvy, České republiky, Belgie, Bulharska, Portugalska, Německa, Izraele, Srbska, Irska, Holandska, Portugalska, Španělska, Rumunska, Slovinska a Dánska.

Čím mohou zkušenosti evropských partnerů obohatit naše prostředí a co naopak můžeme předat my jim?

Na každé konferenci je důležitá výměna osobních zkušeností, navázání nových partnerství a lepší poznání zúčastněných subjektů. Zkušenosti evropských partnerů je vždy dobré a důležité vyslechnout a pak kriticky posoudit možnost jejich implementace na naše podmínky. Nejdůležitější jsou zkušenosti partnerů, kteří mají obdobné podmínky zemědělské produkce a jsou s námi v intenzivním kontaktu při produkci potravin. V první řadě jsou to naši nejbližší sousedé.

Naplnila konference vaše očekávání?

Konference naplnila má očekávání, v mnohém je i předčila. Důležité bylo osobní setkání všech zúčastněných a partnerů projektu. V řešení projektu došlo k významnému posunu, k ujasnění některých dílčích aspektů realizace a harmonizaci postupů plnění úkolů. Projekt byl též náležitě propagován a představen potenciálním uživatelům služeb.

Ptala se: Lenka Prokopová

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content