„Z dlouhodobého hlediska to pro zvířata bude obrovský profit,“ říká Vladimír Bejček a vysvětluje: „Dřevo, které shoří, dodá do půdy živiny, přibude více listnatých stromů a lze odhadnout, že v budoucnu bude dominovat buk, který v této lokalitě převládal předtím, než v ní byly uměle vysazeny smrkové porosty. Do několika let tam bude pro zvířata neporovnatelně příznivější prostředí.“
V národním parku se vyskytují druhy zvířat běžné po celém Česku. Jednou z výjimek je kamzík, který tam byl vysazen před více než sto lety a žije tam dodnes.
Zvířata by podle děkana Fakulty životního prostředí ČZU neměla mít problém před plameny uniknout vzhledem k charakteru požáru. Park totiž není zasažen plošně, ale objevují se spíše jednotlivá ohniska, proto zvířata utečou dříve, než se k nim oheň dostane. Drobnější druhy jako lasice si jsou také schopné najít úkryty, a požár bez úhony přežijí.
Přemysl Bobek z Botanického ústavu Akademie věd ČR, který se zabývá studiem vlivu požárů na dlouhodobý vývoj lesních ekosystémů, uvedl, že z biologického hlediska se ekosystém lesa s následky požáru vypořádá. „Požárové narušení lesa bude mít na přechodnou dobu nepochybně snadno viditelné projevy, ale určitě není namístě obávat se toho, že se na zasažená místa les už nevrátí,“ upozornil vědec. „Z našich výzkumů jasně vidíme, že každé takové narušení se v minulosti vždy podařilo zacelit,“ dodal. Dále zdůraznil potřebu vyššího podílu listnáčů v nových generacích lesů v ČR. „Situace posledních let nám jasně ukazuje, že koncept jednodruhového hospodářského lesa postaveného na produkci smrku nedává do budoucna ekologický a ani ekonomický smysl. Dlouhodobým suchem oslabený smrkový les snadno podlehne napadení lýkožroutem, nebo ho zničí požár. Z výzkumů přitom víme, že listnaté lesy hoří podstatně méně snadno než jehličnaté,“ upozornil Přemysl Bobek.
Požár v Českém Švýcarsku vypukl v neděli. Oheň zasáhl plochu zhruba 1000 hektarů. Na místě zasahuje přes 400 hasičů.
Zdroj: ČTK
Podobné články
Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byl také ornitolog Martin Bulla z Fakulty životního prostředí ČZU, v časopise Nature Ecology & Evolution právě publikoval studii zabývající se časovým propojením jednotlivých fází ročního cyklu tažných ptáků.
Ve dnech 20. a 21. října 2026 hostila Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze dvoudenní akci Zářím po svém, která se uskutečnila v rámci projektu Příběh medaile. Setkání propojilo akademické prostředí s tématem podpory mladých lidí se zdravotním či jiným
